Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Beta,
ztra Erik.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Nezapomenutelný Franta Kanál (1/2)


 

Nebojte se pekáek!
A ádná hora
není pro vás dost vysoká,
a ádný cíl
není dost vzdálený,
a ádná eka
není dost široká…

 

 


František Venclovský

 

* * *


Je pátek 30. ervence 1971 – 16 hodin. Stopky se zastavily na 15:26 hodin! Porovnejme. Rekordman – famózní Watson poteboval na jednu ze svých cest as o tyi a pl minuty lepší.


Ten den si bude František pamatovat do konce ivota.
Jeho boj s Kanálem, boj, který nezaal roku 1971, ale dlouho, dávno pedtím, koní vítzn!
Nezaznly fanfáry, neekají naplnné bariery.

Vyrovnal beze zbytku loský úet.
„Já su tak šastný…“ zní po moravsku v anglických vlnách.
„Já su tak šastný…“ vyslovuje nejist a kostrbat, ale je v tom nesmírná radost i nekonená úleva.
„Moc šastný su…“
Odevzdal moi vše.
Pi plavb myslel na svj domov – to není laciné slovo.
Angliané byli pekvapeni, e jde z moe vztyený, bez cizí pomoci, e neleze po tyech, jako se stává vtšin plavc. Dokonce se probhl kolem doverských skal.
Kde se v nm bere ta energie po tém šetnácti krutých hodinách?
„Já su tak šastný…“ zní navzdory všem malomyslným.
Za chvíli u budou doma vdt, e máme prvního, který pišel, vidl a zvítzil.


(Z knihy Fr. Venclovského La Manche mj osud)


* * *


30. ervence je tomu 49 let, kdy František Venclovský peplaval z Francie do Anglie jako první echoslovák kanál La Manche. Bhem 15 hodin 26 minut naplaval 56, 5 kilometr. Nebyla to jeho první plavba. Dne 6. záí 1970 se pokusil poprvé peplavat tuto úinu, ale bezúspšn – pro špatné vtrnostní podmínky byl nucen, a za ádnou cenu nechtl a byl se silami na úplném dn, svj první pokus po dvanácti hodinách ukonit. Jeho dramatický boj s pírodou mohli diváci eskoslovenské televize a mnoha dalších zemí uvidt ve velmi zdailém dokumentárním snímku reiséra a scenáristy Josefa Vlacháe „Poraený vítz“. Jist si mnozí pamtníci budou tento pravdivý a napínavý filmový dokument ješt dnes dobe pamatovat. Po odvysílání si vtšina divák, i nesportovních, Františka oblíbila a moc mu pála, aby jeho další pokus vyšel. V obou pípadech byly jeho plavby uskutenny na poest eskoslovenské komunistické strany a pes to všechno po zhlédnutí filmu jeho píznivci mu tuto politickou angaovanost odpustili a tolerovali – hodnotili jeho výkon. Vtšinou ji povaovali za nutnost, aby se mohl jako dstojník eskoslovenské armády dostat do Anglie. Bohuel ale František nic na veejnosti nehrál a byl a do konce svého ivota do morku kosti a z pesvdení skálopevným komunistou.


Franta Kanál, jak ho nejbliší pátelé nazývali, adil peplavání prlivu svou obtíností k horolezeckému výstupu na Mount Everest a ml pravdu. V dob, kdy se mu pokus nezdail, tak z více jak dvou tisíc plavc, kteí se pokusili La manche zdolat, usplo jen 168.
Mé úpln první setkání s tímto plaveckým borcem se uskutenilo na podzim 1970 v Praze Braníku – tsn po jeho neúspchu na kanálu La Manche. Pamatuji se dobe, e byl hodn smutný, a jsem chvílemi ml pocit, jak by se za svj nezdar stydl. Bylo mi ho tenkrát moc líto. Vdl jsem dobe, co všechno pedtím musel obtovat.


Rád bych dnes a zítra, jako jeho bývalý sportovní kolega, pítel a pamtník zavzpomínal na tohoto houevnatého Moraváka, sportovce s tvrdohlavou „palicí“, na kterého se nedá jen tak zapomenout, se kterým mne o 4 roky pozdji spojil náš spolený osud v dálkovém plavání.
František Venclovský byl voják z povolání a navíc byl, velkou ambiciózností jemu vlastní, nadjným boxerem. Ml své velké cíle, e se zúastní Olympiády v ím, ale ty se beznadjn rozplynuly na jednom vojenském tlovýchovném cviení, na kterém se z odrazového mstku odrazil víc, ne bylo teba, a vletl celou svoji vahou do zrádné mezery mezi dvmi ínnkami. Následky byly strašné: tký úraz pátee s perspektivou na invalidní vozík. Ml ale štstí, patil mezi lidi s neuvitelnou vlí, kterou jsem já u nho obdivoval. Rok asu, co leel v nemocnici, se pozvolna soustavným cviením hlavn ve vod dopracoval k tomu, e zaal pomalu a jist chodit. Prakticky mu voda a plavání navrátilo zdraví, ale vrátit se k rohovnictví nepipadalo vbec v úvahu, a tak se František jako své díkvzdání zázrané vod, která ho postavila na nohy, rohodl pro otuování a plavání na otevených vodách. Hned od samého zaátku se tragický úraz odrazil ve jeho stylu plavání kraulem; kdy od erstv vyrostlých vous si v prbhu mnoha hodin plavby v jednom zátahu rozedel a do krve své pravé rameno.


Kdy zaal s plaváním, dal si za svj cíl, e jako první echoslovák peplave kanál La Manche. To se mu podailo pi druhém pokusu práv dnes ped 49 lety.

 


* * *


„Pro vás udláme všechno, pane idku. Jenom po nás, proboha, nechtjte povolení k proplavání turbínami Štchovické pehrady!“ smál se guvernér Povodí Vltavy, editel Schmidt. O rok pozdji jsem toti pišel s novou ádostí plavat ze Slap do Prahy, ale a do centra, na Obanskou plovárnu. Tra mla mit rovných 40 kilometr a místo dívjších dvou zdymacích komor to mly být te ti – tetí v propusti na Smíchov. Bylo to necelý rok po mém sólovém plavání Slapy – Praha a pro zmnu to mla být plavba spolená. Nkolik msíc pedtím jsem toti napsal Františku Venclovskému, jestli by nechtl plavat se mnou. František nabídku pijal a vzal ji souasn jako pípravu na svou tetí plavbu pes kanál La Manche, tentokrát v kategorii veterán.


(Z knihy autora „Sám ve víru zdymadel“)


Václav idek


Pokraování zítra…

 

* * *
Kolá © Olga Janíková
Fotografie z archívu © Václava idka

Zobrazit všechny lánky autora

 



Komente
Posledn koment: 30.07.2020  11:49
 Datum
Jmno
Tma
 30.07.  11:49 Von
 30.07.  11:06 Richard
 30.07.  05:27 Duan
 30.07.  04:46 olga jankov