Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Zita,
ztra Oleg.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Le, myšlenko


10. íjna uplynulo 200 let od narození moná nejvtšího klasika italské opery Giuseppe Verdiho. Narodil se v roce 1813 do nepíliš zámoné rodiny. Narodil se v msteku Le Roncole, ale jeho hudební zaátky se váí na msteko Busette.


Potom následovalo jeho propojení s milánským chrámem hudby a hlavn opery La Scala. Je celkem známé, e na jeho skladatelském kont je osmadvacet oper, komponoval nejen pro milánskou Scalu, ale i pro jiné operní domy. Jeho patrn nejvtším kasovním i umleckým úspchem byla Aida, kterou sloil pro slavnostní otevení Suezského prplavu v roce 1871.


A tak se plynule dostávám k copaté eské holice z Kostelce nad Labem, která se jmenovala Terezie Stolzová. Jako ada jiných eských hvzd se neprosadila doma, ale ve svt. Kovov krásný soprán La Stolz byl ozdobou La Scaly, Aidu komponoval Verdi doslova pro její hlas a mla zpívat i na slavnostním otevírání prplavu. Sedmdesátá léta devatenáctého století byla ale léta neklidná, teba Paíské komuna moc klidu neslibovala. A tak k Suezu neodjel ani velký Maerstro, ani jeho hvzda. La Stolz ovšem u zpívala slavnou premiéru v La Scale a ve své dob patila ke zboovaným hvzdám operního nebe.


Vztah skladatele a jeho hvzdy ešit nechci. Nesvítil jsem jim u nieho, já se pikláním spíše k hlubokému platonickému vztahu Mistra a o dvacet let mladší zpvaky. Pravdou ale je, e manelka Verdiho se s Terezou spíše pátelila a kdy skladatelova milovaná „Pepina“ odešla do hudebního nebe, Tereza se o svého pítele a mistra starala a do jeho smrti
v roce 1902. Sama ho peila o jeden rok.


O Verdim jist budete íst i vidt adu zasvcených studií, vzpomínek, medailon. Mne poád dojím
á ta eská pee v tom krásném, ale trochu nablýskaném svt italské opery. eská holka z Kostelce prý se k svému ešství vdy hlásila, zejména kdy ji nmetí obdivovatelé pro její umlecký pseudonym La Stolz povaovali na Nmku. Na Zlatou kapliku na behu Vltavy se prý i ptala, ale nebylo jí dáno zazpívat si tam. Kariéru skonila trochu pedasn pro problémy s hlasivkami. Naštstí nemusela konit v ústavu, který Verdi na své náklady postavil pro chudé, stárnoucí umlce. Za svou aktivní kariéru dost vydlala a snad i úspšn investovala. Nepatila, jako její Maestro, k tm nejbohatším lidem v Itálii, ale mla vystaráno na slušný konec ivota, navíc po boku pítele z nejmilejších.


Tak a si nkdy pustíte teba nádherný sbor id z Nabucca, nezapomete, e myšlenka krásy a radosti z hudby spojovala nadanou ešku s geniálním Italem.

 

Josef Hejna

***

Zobrazit všechny lánky autora



Komente
Posledn koment: 15.10.2013  13:25
 Datum
Jmno
Tma
 15.10.  13:25 Vesuvanka dky
 15.10.  11:15 autor
 15.10.  08:52 Inka
 15.10.  08:14 LenkaP
 15.10.  08:05 Blanka B.
 15.10.  06:36 Hana