Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Daniel,
ztra Miloslav.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Pohled z okna
Postupn se poznáváme, zvykáme si na sebe a stáváme se páteli. Je tak na míst, kdo chce (není podmínkou), piblíit ostatním své okolí, své milé, zájmy, pocity atd. Zaali jsme pohledem z okna. Dalším pohledm se však meze nekladou, samozejm v etických hranicích, daných provozem tchto stránek.

Chcete se také zapojit? Je to jednoduché, pošlete text (pípadn i foto) na info@seniortip.cz a my z toho udláme dokument, který se objeví na hlavní stránce v tématickém okruhu - Pohled z okna. Zatím to tak funguje a zde je jeden z dalších pohled - avšak pozor (!) název „Pohled z okna“ je jen penesený.


Tentokrát je to pohled na jedno zajímavé studijní téma...


Parthenon


Univerzita tetího vku (U3V) je pro seniory na nezaplacení. Ano, poplatky jsou dost vysoké, ale to jsem opravdu nechtla zdraznit, jsou to peníze velmi dobe investované. U3V seniory uí, baví, nabízí jim smysluplné trávení asu, zvyšuje jejich sebevdomí, nachází jim nové pátele a taky nové kavárny, potlauje deprese, vyvolává obdiv a úctu u dtí a vnouat a závist u sousedek - prost pináší nespoetné výhody, radosti a potšení. Slyšela jsem, e v souasnosti u je problém se na U3V dostat, lidé prý ekají v poadí nkolik let a jestli to takto pjde dál, bude nutné zapsat se tam hned po narození. Po absolvování prvního, všeobecného roníku, mete studovat všechno moné. Já jsem si vybírala djiny (djiny umní, architektury, divadla,filmu a hudby, atd.), protoe mi to pipadalo pro seniora nejlehí: mnoho událostí v djinách si pamatuje, nkdy u nich i byl osobn...


Pi mých spontánních agitaních projevech pro U3V se mne zájemci nejastji ptají, jak je to tam se zkouškami. Prý u nemají "nervy na nerváky". Odpovím pravdiv. Obas nkterá spoluaka nebo spoluák studium opustili. Pišly rodinné problémy, nemoci, ba i úmrtí (uvate, e naší nejstarší spoluace bylo dvaadevadesát!), ale nikdy nikdo nemusel tuto univerzitu opustit kvli slabému prospchu. Pravda, obas se nám trochu adrenalinu vyplavilo, ale to je zdravé. Napíklad na "djinách architektury" nám paní docentka na konci letního semestru rozdala papíry formátu A4 a zavelela: "A te mi kadý nakreslete njakou románskou památku!"


Dsn jsme se lekli. Doufali jsme v test s otázkami typu "Jaký tvar má Cheopsova pyramida?" a te takový podraz! Tídou se rozlehlo zoufalé brebentní, infarkty krouily ovzduším, cévní píhody ekaly opodál, a nakonec se ozval sborový výkik: "My neumíme kreslit!"


"Architekt musí umt kreslit, to byste se v praktickém ivot neuplatnili!" odvtila nesmlouvav paní docentka a obrátila se ke zdi, aby nebylo vidt, e se smje. Pomyšlení na to, jak se ve svých devtašedesáti letech marn pokouším uplatnit v praktickém ivot jako architektka, mne zlomilo. Zaala jsem kreslit románskou rotundu, ale na papíe se mi objevil jenom stan cirkusu Berousek. Vidla jsem, e budu muset s hanbou studium zanechat, ale ješt jsem se podívala k sousedm. Spoluaka vpravo nakreslila rychlovarnou konvici, kterou mínila vydávat za ásten devastovanou románskou kapli. Spoluák vlevo nartnul raketu "zem-zem", zpola zaboenou do zem (taky kam jinam, kdy jde o raketu zem-zem) a chladnokrevn pod ni ozdobným písmem psal "kostel v pozdn románském slohu ..."


Vidla jsem, e studuji na správném míst, mezi svými lidmi a studium jsem nevzdala.
Všichni jsme postoupili do dalšího roníku.
Tam nás ekaly eseje. "Napište nco o historii njaké staré svtoznámé budovy a nezapomete na významné osobnosti, které v ní ily!" ekla naše paní docentka. Chtla jsem psát o dom, ve kterém jsem bydlela, ten byl dost starý a ily v nm i významné osobnosti, napíklad já! Ale moje spoluaky to s opovrením odmítly, take jsem se urazila a vybrala jsem si Parthenon. Ani s tím moje kamarádky nesouhlasily, prý Parthenon je chronicky známý, kadý ho vidl, všechno o nm ví a kadý je s ním vyfotografovaný i s pozadím. (Nevysvtlujte si to špatn, míním tím Akropoli). Ale neustoupila jsem, jednak proto, e mám pevný charakter, ale hlavn proto, e u jsem mla o minulosti Parthenonu spoustu poznámek z pednášek, z Googlu, z rzné literatury, dvakrát jsem byla v Univerzitní knihovn a tikrát mi zamrznul poíta! Po takové námaze mi dovolte, abych vám nco ze své práce o djinách Parthenonu napsala...


Momentáln nemá ecká vláda nejlepší povst, ale Mstská rada athénského státu, asi ptset let ped naším letopotem, by mohla být opravdu píkladem kdejaké radnici. Našli v obecní pokladn pebytené peníze! Pvodn byly plánované na obranu proti Peršanm, vným nepátelm Athéan, ale ti te mli jiné starosti a válka nehrozila. Místo aby tyto peníze radní zatajili, vytunelovali, prohýili anebo jenom prost ukradli, rozhodli se vybudovat Akropoli, pošramocenou válkami, konkrétn postavit nový chrám bohyni Athén na míst starého, devného, omšelého. Na ele myšlenky stál Perikles, velká athénská osobnost, bez oficiální funkce, zato plný invence. Získali architekty Kleisthena, Iktina a Kalikrata, a Mistra Feiniase, aby se ujal sochaské výzdoby. Za velkého zájmu a úasti celého athénského státu v letech 447-438 piln stavli, tesali a kesali sochy a rzné výjevy do kamenných desek, upravovali sloupy, aby byly opticky dokonalé... Výsledkem byla jedna z nejpozoruhodnjších budov svta, chrám, zasvcený bohyni Athén, dcei Diov.


Te by se slušelo Parthenon popsat, ale z výše uvedených dvod omezím popis na minimum. Kdykoliv je nkde e o stavebnictví a vy byste chtli vypadat vzdlan a uen, mete podotknout, e "Parthenon je peripteros v dórském slohu s nkterými íónskými prvky." (V podstat jde o to, e Parthenon je budova, obklopená sloupy).
Bute však opatrní: jedna naše spoluaka chtla ukázat v rodinném kruhu, jak na U3V duševn roste, a vybrala si na to veer, kdy manel nahlas uvaoval, jestli bude letos na chalupu nahazovat novou fasádu anebo nebude letos na chalupu nahazovat novou fasádu. Ta nešastná paní podotkla, e "Parthenon je peripteros v dórském slohu s nkterými iónskými prvky..." a její mu se tak urazil, e s ní dva dny nemluvil...


Uvnit, v místnosti zvané cella, stála velká socha bohyn Athény, hýící barvami, ve zlatém a fialovém hávu, ostatn i celá budova byla barevná, jako antické umní vbec. To se nám tko pedstavuje, známe sochy i budovy jenom v alabastrové blob. Nejzajímavjší výzdobou chrámu jsou vlysy, pásy s kamennými deskami, na kterých jsou vytesané rzné výjevy. Za dlouhá léta odborníci popsali kadý milimetr vlys, vysvtlili jednotlivé píbhy a dali je do souvislosti s historickými fakty - a potom to zpochybnili, ba odvolali. Take te tu sedím a nevím, jestli byly na deskách vyobrazené jenom výjevy z Panathénaí, oslav, konaných kadé tyi roky, anebo jestli jsou tam vytesaní i hrdinové, kteí zemeli u Maratonu v bitv proti Peršanm. Nezbývá, ne pokat, a se odborníci dohodnou.


Parthenon je budova nejenom esteticky dokonalá, ale svou perfektní jednoduchostí vyhovovala mnoha úelm. Byl postavený jako pohanský chrám, ale souasn to byla i umlecká galerie. V pátém století po Kristu ho pestavli na chrám kesanský: jednu dobu to byl ecký pravoslavný kostel, potom zase chrám katolický - pistavli galerii pro eny, otoili vchod, dodali obrazy svatých a chrám zasvtili Pann Marii. A kdy se Osmanská íše rozšíila a po Athény, stala se z kostela mešita. Pistavli minaret, aby ml muezzin odkud vyvolávat "Allahu akbar!" a muslimové byli spokojeni. Tomu já íkám polyfunkní budova!


Parthenon zstal nepoškozený za mnohých válek, bitev a ptek, ale pi jedné v podstat lokální šarvátce mezi Benátany a Turky dal velitel benátské lodi (nmecký hrab Koenigsmark), povel ke stelb na Akropoli. Stela zasáhla Parthenon, který tehdy Turci, ovládající Athény, pouívali jako sklad stelného prachu a ten v roce 1687 vyletl do povtí.


Dodnes není vyešen spor mezi eckem a Britanií o ásti Parthenonu (zachované sochy, jeden z nejkrásnjších akt svta s vyobrazením Dionýsia, kamenné desky s vytesanými výjevy, atd.), které odvezl Thomas Bruce ili lord Elgin, a jsou vystaveny v Britském muzeu. Britové a jejich pívrenci si myslí, e tím byly památky zachránny ped niením, ekové a jejich fanouškové jsou toho názoru, e to byla kráde. Athéané podnikli u nkolik pokus o rekonstrukci chrámu a ješt ped nedávnem byly v jedné skalnaté štrbin na Akropoli objeveny dosud neznámé kamenné desky, z pocházející z Parthenonu. Take historie budovy není ani zdaleka ukonená.


Pokud jde o mne, historie mých studií na U3V u ukonená je, hlavn kvli univerzitním idlím, které pvodn urit vyrobili pro njakou muírnu, nevydrím na nich pro bolavá záda pi pednáškách sedt. Jako "djinná architektka" jsem se zatím v praktickém ivot neuplatnila, ale vím, e nkteré moje spoluaky ano. Emilie postavila prostednictvím manela gará, která je prý v ist barokním slohu, i kdy manel, umlecky nevzdlaný, vyhrouje, e ty oblouky zasádruje a vyrovná. Eva si letos nechá dlat na chalup plot, jenom co se rozhodne, jestli mají být sloupky iónské, dórské, anebo korintské. A Judita pišla na závrený veírek ve fialov-lutém kostýmu, jaký dostávala bohyn Athéna kadý tvrtý rok v prbhu panathénských her...


Spoluaky mi na rozlouenou koupily Encyklopedii architektury. Dobe, e mi ji daly a po skonení studia. Kdybych ji mla dív, nikdy bych nemla odvahu se na studium djin architektury pihlásit. Protoe hned první vta, která mi padla do oí, kdy jsem knihu otevela, znla:


"Vlys je pás mezi architrávem a ímsou na kladí dórského chrámu, na kterém se stídají triglyfy a metopy"!


Nevíte, v jakém je to jazyce?


Blanka Burjanová

***


Zobrazit všechny lánky autorky



Komente
Posledn koment: 09.09.2013  10:10
 Datum
Jmno
Tma
 09.09.  10:10 Milo
 09.09.  07:50 Blanka B.
 09.09.  06:03 Kvta
 08.09.  14:32 Vesuvanka dky
 08.09.  10:31 Blanka B.
 08.09.  10:15 ferbl
 08.09.  09:49 Janina
 08.09.  07:02 LenkaP
 08.09.  06:51 KarlaA