Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Kateina,
ztra Artur.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Velikonoce trochu jinak…


Pravoslavné velikononí svátky se slaví v jinou dobu ne kesanské, nebo se ídí juliánským kalendáem. Ta letošní Velikononí nedle ale výjimen pipadá také na 16. duben.


Pro pravoslavné vící jsou Velikonoce nejvtším svátkem a všechny ostatní nedle v roce jsou jejich pipomínkou (nedle je v církevní slovanštin oznaena slovem "voskresenije" - vzkíšení).


Jejich vyvrcholení pedstavuje noc z Bílé soboty na Velikononí nedli, kdy se skupiny vících vydávají na tzv. kíovou cestu k chrámu. Jde o symbolickou cestu, kterou musel podle Bible absolvovat Jeíš Kristus. Vící se shromádí v chrámu k liturgii, která zárove pedstavuje poslední monost k vysvcení pokrmu po 40denním pstu.


Velikononí dob pedchází doba Velkopostní, bhem ní se mají vící pipravit na slavnost vzkíšení Pán modlitbou, postem a pijetím svátostí.

Velkopostní doba má šest nedlí. První nedle velkého postu se nazývá Vítzství pravoslaví, protoe se bhem ní koná oslava pravoslavné víry. Tetí nedle velkého postu je Nedle uctívání sv. kíe, kdy se uctívá svatý kí jako znamení Kristova vítzství nad smrtí.

Šestá nedle se nazývá Kvtnou nedlí a bhem ní se svtí kvetoucí ratolesti na památku vjezdu Jeíše do Jeruzaléma ped jeho utrpením, nebo pi tom ho vítaly velké zástupy lidí kvetoucími ratolestmi.


Bhem 40ti denního pstu se jedí napíklad brambory, mrkev, zelí, jablka, cibule, oechy apod. V chrámech vící také nezapomenou zapálit svíky u ikon svých patron a dom si z chrámu odnáší svcenou vodu i posvcený mazanec.


Týden od Kvtné nedle do nedle Paschální se nazývá Velký týden a všechny jeho dny od pondlí do soboty se nazývají velkými. Bohosluby v pedvelikononím, tzv. svatém týdnu, vyjadují prbh Kristova utrpení, ukiování a pohbení.


Na Velké pondlí církev rozjímá o neplodném fíkovníku, který Jeíš odsoudil.


Velké úterý je zasvceno tématu moudrých druiek, které byly na rozdíl od svých nerozumných sester pipraveny k píchodu Pána.


Na Velkou stedu si pravoslavní kesané pipomínají dohodu zpronevilého apoštola Jidáše se idovskými zákoníky, kdy Jidáš za peníze Krista prodal a polibkem ho zradil.


Na Velký tvrtek si vící pipomínají poslední veei Jeíše Krista s apoštoly a jeho modlitbu v Zahrad getsemanské. V katedrálních chrámech po liturgii biskupové umývají nohy kním.


Velký pátek je vzpomínkou na nespravedlivý soud nad Jeíšem, na jeho smrt na kíi a jeho pohbení. Veer následuje velkopátení jitní, pi ní se tou pašije - dvanáct úryvk z evangelií o utrpení Jeíše Krista.


Velká sobota je zasvcena vzpomínání na Kristovo pebývání v hrob a na jeho sestoupení do pekel. Veer se obvykle koná tení Skutk apoštolských u Boího hrobu.
Ped plnocí na Velkou sobotu se slouí plnonice. Knz snímá plátno z Boího hrobu, svatými dvemi je vnese do svatyn a umístí na oltá, kde zstane 40 dn, a do Nanebevstoupení Pán, a poté se opt uschová. Chrám je vyzdoben kvtinami a osvtlen, kní jsou obleeni v nejsvtlejší a nejkrásnjší roucha.


I k pravoslavným Velikonocm patí rzné zvyky a tradice, které se ponkud liší podle jednotlivých zemí.


Napíklad v Rusku hlava ruské pravoslavné církve "patriarcha vseja Rusi" tou dobou tradin vyzývá vící, aby bhem následujících sedmi dní radostn pivítali vzkíšení Krista a navštívili bohosluby na Zelený tvrtek, Velký pátek a Bílou sobotu.


I pi pravoslavných velikonocích nechybí radost a veselí. Lidé zvou tradin své známé a pátele na návštvu dom, aby ochutnali jejich úasné mazance v podob kuele s useknutou špikou. Navzájem si na dkaz vzkíšení Jeíše rovn darují barevná vajíka, pejí si hodn zdraví a pi tom se políbí tikrát na tvá.


Vedle Ruska se pravoslavné velikononí svátky slaví hojn v Blorusku i v Litv. Tam o Velikonocích proudí tisíce lidí do kostel, aby si nechali vysvtit chléb, sl, vodu a velikononí kraslice-marguaj.


Bulharské velikononí tradice se ídí podobnými pravidly jako v jiných pravoslavných zemích. Vajíka, jejich jasn ervená barva je typická pro pravoslavné svátky, se pipravují na Zelený tvrtek. I v Bulharsku se peou mazance - piem jeden z mazanc se zdobí ervenými vajíky, která jsou do nho vsazena. Mazance i vajíka se nosí do kostela na hlavní mši, po které pijde na adu naukávání vajíek o ze kostela. Podobný zvyk je obvyklý i ped velikononím obdem. Úastníci si vyberou jedno vajíko a stídav je ukají o vajíko souseda. Poté, co se všichni vystídají, osoba, její vajíko je nejmén nauknuté me poítat s tím, e má ped sebou velmi šastný a úspšný rok.


Zajímavý je také zvyk pohbívání vajec do pdy na vinicích. Lidé pak oekávají, e je bh ušetí krupobití a rok pinese dobrou úrodu. Na Velký pátek si také ada rodin poizuje nové nádobí a tak trhovci si pijdou na své. Stejn jako u nás je zvyk se za darovaní vajíka obdarovat dárce drobnými mincemi.


Podobn se slaví velikonoce nap. i v ecku v Rumunsku i na Ukrajin.


Jaké speciality se pipravují?
Na Bílou sobotu se upee slavnostní pokrm zvaný paska. Nasládlé tsto, podobné vánokovému, se pee ve speciální form. V nedli ráno se vaí a poté odchází do kostela. Lidé s sebou berou speciální košík, ve kterém mají pasku, svíku, trochu vína, vajíka, trochu másla a tvarohu. V kostele si košík s potravinami nechají posvtit. Poté se odchází dom a rodina se sejde u slavnostního obda. Nadále se slaví a do úterý, vaí se holubce, pipravuje se bramborový salát.
V ecku je obvyklým svátením jídlem tchto dní jehní peen a polévka z jehních vnitností, a u stolu se scházejí celé rodiny.


(zdroj internet)

Lenka Látalová



Komente
Posledn koment: 17.04.2017  08:04
 Datum
Jmno
Tma
 17.04.  08:04 Von