Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Klement,
ztra Emlie.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Velikonoce v Kolumbii


Velikonoce, tak jako se slaví v eské Republice tady neexistují, co nechce íct e by se tu neslavily. Slaví se tu a dokonce bych ekla e s vtší pompou. Nakonec “La Semana santa” neboli Svatý týden je nejvtší církevní svátek a Kolumbie je katolická zem. A tak na rozdíl od eských velikonoc, které bych spíš nazvala svátky jara, s kraslicema, pomlázkou, zajíkama a kuátkama, v Kolumbii se slaví církevní velikonoce. Tedy, slaví se Jueves Santo (Zelený tvrtek), Viernes Santo (Velký pátek) a Resurección (Vzkíšení).

 

Slaví se v celé Kolumbii, ale kde jsou snad oslavy nejkrásnjší je v Popayánu, na jihu Kolumbie:
Popayán, známé také jako “Bílé msto", je hlavním mstem departamentu Cauca, 645 km od Bogoty. Situované v dost nebezpené seismické zón, bylo u nkolikrát postieno zemtesením, poslední z nich v roce 1983, kdy velká ást, hlavn krásné koloniální centrum, bylo skoro celé znieno a trvalo celých deset let ne se ho podailo zrekonstruovat do jeho pvodní krásy.

 

Oslavy Svatého týdne v Popayánu mají tradici starou 400 let a jsou dost podobné oslavám v Seville a v jiných španlských mstech. Bhem celého týdne jsou ve mst procesí pi kterých se vynášejí z kostel rzné sochy (devoezby, nkteré z nich pochází z dob kolonie), které jsou umístny na velkých devných podstavcích ozdobených spoustou kvtin a které se jmenují “pasos”, neboli “stupn”.

 

Procesí v Popayánu zaala v roce 1566, ili 30 let po tom, co msto zaloil Sebastián de Belalacázar. Jsou to procesí velmi zajímavá u jen kvli všem úastníkm.

 

A je jich hned nkolik, napíklad:

"los CARGUEROS" neboli nosii, kteí nesou na ramenou práv ty devné platformy na kterých jsou unístné sochy. Vtsinou jsou obleení ve fialových i modrých tunikách, s bílým látkovým opaskem. Na rozdíl od španlských nosi nemají na hlav kukly, ale malé pokrývky ze stejné látky jako je tunika. Být nosiem je veliká pocta a je zajímavé, e se ddí z otc na syny.

 

Další figurou pi procesí je tzv. EL BARRENDERO neboli meta, který jde ped procesím a umetá cestu, aby Kristus ml okolo sebe isto. Hned za ním jde EL MONAGUILLO (ministrant) který zvonním oznamuje e se procesí blíí. Z kadé strany procesí jdou LOS ALUMBRANTES neboli svtlonoši, kteí nesou svíce a hned okolo nich se pohybuje tzv. MOQUERO. Toto slovo je dost tké peloit, ale chce to íct nco jak “nudla” protoe má v ruce dlouhou ty, kterou sbírá rozpuštný, tekoucí vosk ze svící, kterému se tady íká nudle a dává ho do takové kabely kterou má na ramenou.

 

Další typické figurky jsou LAS SAHUMADORAS, ili voniky. Vdycky to jsou dvátka obleená jako “ñapangas”, co je typický kroj z departamentu Cauca. Nesou v rukou hlinné nádoby ozdobené kvtinami ve kterých jsou doutnajíci vonné pryskyice. A na koneci, nebo vlastn na zaátku jde EL REGIDOR, neboli radní, obleen do fraku a bílých rukavic, který má v ruce dlouhý devný kí, nco na zpsob maršálské hole a který se stará o celý prbh procesí. A samozejm nesmí chybt hudba a zpv, o který se postarají sbory a orchestry se sakrální hudbou.


Ale tím oslavy v Popayánu nekoní. Hned další týden se procesí opakují, ale tentokrát je to tzv. SEMANA SANTA CHIQUITA, neboli Malé Velikonoce.

 

Opakuje se všechno s tím rozdílem, e aktéry procesí jsou dti od pti do jedenácti let a jsou mnohem kratší ne “velká procesí”. A i kdy se dti snaí zachovat stejnou dstojnost jako dosplí, neschází momenty, které vyloudí u publika úsmv nebo dokonce smích. Teba, kdy jeden malý nosi, bez jakéhokoliv studu si vyhrne tuniku a bezprostdn se vyrá u obruby chodníku nebo, kdy malá “sahumadora” se rozpláe nad vyhaslou nádobou pryskyice i malý “moquero”, který se rozhodne házet kuliky z vosku po regidorovi a ten na nj vyplazuje jazyk.

 

Zárove s oslavami Velikonoc se v Popayánu poádá od roku 1964 festival náboenské hudby, kde se schází orchestry a sbory z celého svta.
 

Jana de Galindo

* * *
Zobrazit všechny lánky autorky



Komente
Posledn koment: 14.04.2017  10:41
 Datum
Jmno
Tma
 14.04.  10:41 wiki
 13.04.  23:09 VraK
 13.04.  20:22 gerta11
 13.04.  14:47 Vlasta
 13.04.  12:55 Von
 13.04.  06:28 miluna