Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Zlata,
ztra Andrea.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Zaíná masopust


aneb


Co je masopust a jaké jsou jeho koeny


Masopustem je v lidové tradici mínno období od svátku svatých Tí král do zaátku pedvelikononího pstu. Jinak eeno – od 6. ledna do Popelení stedy. Do té doby se konají tanení zábavy, reje masek, poádají se zabijaky. Popelení stedu stanovila církev jako první den kesanského pstu. Její datum je pohyblivé, uruje se na základ prvního jarního úplku, který ohlašuje Velikonoce. Odeteme-li od nj sedm týdn nazpt, tj. piblin 50 dn, uríme termín konce masopustu. Masopust pedchází vynášení Smrti v pátou nedli postní. Obad vynášení Smrti pak definitivn ukonuje zimní období.
 


 

Jedná se o lidové slavnosti obadního charakteru, jejich nejtypitjšími znaky jsou maškarní prvody a veerní tanení zábavy. Maškarní prvody a reje masek jsou rituálem pechodu ze zimního období do jara. Vztahují se k jarním zemdlským pracím. Proto se v nich vyskytují plodonosné a ochranné magické motivy a kult mrtvých – pvodním smyslem masopustu byla prosba za dobrou úrodu a zdraví, ke kultu mrtvých se vztahovala pedstava, e také oni mají vliv na úrodnost pdy. V celé Evrop mají zejm spolený kulturní základ. Koeny masopustních oslav meme vysledovat ji ve starovku, napíklad v bakchanáliích, dionýziích, saturnáliích i luperkáliích, co byly slavnosti na poest píslušných bostev. Zmínky o masopustním veselí a prvodech jsou ze 13. století. Jedná se vesms o dvorské, mstské a studentské zábavy.

Masopust je – na rozdíl od karnevalu - venkovským obadem spojeným s pedkesanskými lidovými obyeji, vzdálen navazující na antické náboenské slavnosti, transformované stedovkými mstskými hrami.


Masopust v souasnosti
V souasnosti se na území naší republiky konají oslavy konce masopustu peván v sobotu ped Popelení stedou. Jejich poadateli bývají spoleenské a sportovní organizace, obecní a mstské úady. Úelem prvodu v souasnosti je pedevším pobavení a pozvání na masopustní zábavu. Na zábav (nkdy venku na veejném prostranství v rámci prvodu) se o plnoci pochovává basa jako symbolické zakonení muzik a všeobecného veselí, nebo symbolicky zabíjí hospodáské zvíe. Masopustní veselí vykazuje jasn prvky lidového divadla.


Masopustní masky
V masopustních prvodech se vyskytují peván masky zvíecí, dvojice enich a nevsta, thotné eny, idé, cigáni a cigánky, masky pedstavující píslušníky rzných povolání, pohádkové bytosti a masky karnevalové. Samotné slovo maska (z latinského masca) znamená duši zemelého.

Zvíecí masky mají v sob skrytý magický, plodonosný význam. Patí mezi n pedevším medvd, kozel, koza, k (klibna, šiml), turo (býk), beran, slepice, kohout, prase, novodob áp s panenkou v povijanu.


Medvd, kozel a turo pedstavují plodivou sílu, kult mateství, totemové zvíe. Jejich povinností je tanit s hospodynmi a dospívajícími dívkami – aby byly plodné (aby mly dti). Maska medvda je rozšíená v Evrop ve slovanských i germánských zemích. Funkci má všude stejnou. Nejstarší doloenou podobou medvdí masky je figura obalená hrachovinou, pozdji itnou slámou a nakonec koešinou. Plodonosnou funkci má také masopust, který se v prvodech vyskytuje asto i vedle medvda. Symbolické je u medvda i to, e je to zvíe, které se probouzí ze zimního spánku (motiv pechodu ze zimy do jara).

Ze Znojemska je známá maska medvd masopust, na Klatovsku Bakchus, na Valašsku pohebená, na Vysoin slamník (jinde slamák, slamák), ve stedních echách hrachovec. S medvdem chodí asto medvdá neboli vodi medvda.


K je pravdpodobn nejstarší maskou. Tradiní je chození s konm (klibnou, brnou), které bylo díve typické pro pedmikulášské, novoroní a tíkrálové obchzky.

Typickým motivem masopustních prvod je symbolické zabíjení masky zvíete, nkdy i následné oivení. Je symbolem pechodu v hospodáském roku.

Plodonosný význam má i svatební pár, tedy enich s nevstou, a thotná ena, kteí symbolizují nadji na nový ivot (mnohdy je pedstavitelem nevsty mu a enicha ena). Proto se hlavn o masopustu konaly svatební obady.

id je starobylá maska, pedstavující kult pedk.
S maskami jsou spjaty nejrznjší hlasové a zvukové projevy. Hluk a lomoz, kterými se aktéi ohlašují a upozorují na sebe, mají ve své pvodní podstat ochranný význam – odehnání zlých sil od lovka.


Masopust na Ostravsku a ve Slezsku
V nkterých oblastech severní Moravy a Slezska se v masopustních prvodech vedle medvda ve vtší míe objevují masky kozy a kozla. V eském a slovenském prostedí je jejich výskyt menší. Na nkterých místech Ostravska a Opavska je kozel dokonce hlavní masopustní maskou a podle ní se pak oslavám konce masopustu íká kozelek. Na Tšínsku a Jablunkovsku kozelek doloen není. Z polského a ukrajinského prostedí je znám tzv. podkozioek. Jako se jinde pochovává basa a ukonuje se tak masopustní veselí, zakonením kozelka je symbolické odsouzení a následné zabití kozla. To se dje, podobn jako u pochovávání basy, v humorné scénce, která je v podstat samostatným divadelním pedstavením. Typickým jevem masopustního veselí ve Slezsku bylo tzv. vybírání na kozelka. Je to starobylá forma finanního píspvku svobodných dívek na veerní tanení zábav. Ze Slezska je té doloeno chození s djablem, postavou, která je omotaná slámou, na ostatkové pondlí (pondlí ped Popelení stedou).


Dlouholetou masopustní tradici udrují v ostravském Pustkovci, kde chodí jako hlavní maska kozel, který se pak obadn zabíjí. V Klimkovicích zase pochovávají basu.


Text: Markéta Palowská
Ilustrace: Václava Arnoštová



Komente
Posledn koment: 07.01.2017  11:24
 Datum
Jmno
Tma
 07.01.  11:24 ferbl
 06.01.  16:37 Von