Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Jaroslav,
ztra Vlastislav.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Zem kvtin i vtrných mlýn

 

Naskytla se mi v zamstnání monost a já jsem mla píleitost podívat se do zem  nádherné pírody, holandských níin. Pvodn jsem tam jen na krátkou pracovní cestu, která sice skonila ale zárove, díky pátelství, které jsem tam navázala se posléze cesta opakoval a protáhla se na nkolik msíc.

Nizozemsko je konstituní monarchie s parlamentním systémem vlády. Administrativn se dnes dlí na 12 provincií, hlavním mstem je Amsterdam a sídelním mstem Den Haag. Oficiálním jazykem je nizozemština, která se adí mezi jazyky germánské a z laického pohledu je, dle mapy i lingvistického základu, ním mezi západní anglitinou, východní nminou a jiní francouzštinou.

Nizozemsko je oblast evangelické víry, typické anglosaské kultury a tvoí je rozsáhlá níina, protkaná adou stuek kanál, íek a potk vtšinou umle vytvoených, které zárove nahrazují elektrické i drátné ploty, tak asto viditelné u nás. ím jsem byla fascinována, byly vtrné mlýny, které opravdu ke koloritu Nizozemí patí - je jich tam rozseto tolik, e opravdu pipomínají armádu zakletých obr z Dona Quijota. Zemdlství má zde tradici i budoucnost, vdy export sýr (nejznámjší Eidam a Gouda) a kvtin do celého svta nezná v Evrop konkurenci. Mimochodem práv kvtiny jsou v Holandsku tak výborným vývozním artiklem, e se zde prodávají všude a vlastn skoro zadarmo - pro pedstavu na kadodenním trhu v kadém vtším mst koupíte kytici 20 rudých rí za  piblin stejnou cenu jako bochník chleba.

Jako kadá vysplá zem západu usiluje o istotu prostedí a i zde slovo ekologie nemá pro domorodce planý význam. Dkazem toho je i chování lidí. Ve vtších mstech nemají tradici tramvaje a trolejbusy, auta a taxíky, ale kola, obyejné bicykly, na kterých se jezdí do práce, do školy, do obchodu, do firmy, prost všude. Není ádnou raritou vidt v saku s koeným kufíkem šlapat do kopce právníka i paní profesorku, která se zaadí do stejného cyklistického pruhu vedle dlníka nebo školáka s aktovkou na zádech. Všem se zdá popojídní v autech pes kiovatky a plné ulice zbyten zdrující - take vtší cenu pro n má seízené kolo a k tomu velký zámek s etzem, jeliko krádee kol jsou stejn na denním poádku jako jejich nákup. Jiný kraj, jiný mrav. Jednoduše, kdy se Holanana zeptáte, co bude dlat o víkendu, tak vám vtšinou odpoví, e si vezme svátení kolo a projede se po stezkách kolem msta.

Nejvtší dobu pobytu jsem proila v Utrechtu - krásném, historickém, tichém  msteku podobném naší Praze a pak v Groningenu, který je hlavním mstem Severního Holandska - a patí do Groningenské provincie - správnímu celku. Ale samozejm jsem se jela podívat do hlavního i sídelního msta a také do Rotterdamu, moderního pístavu, obchodního centra a místa sbírek nejmodernjšího umní.

 

Co se mi vrylo do pamti?

 V Utrechtu to byla nejvtší v Holandska, která se tyí nad mstem do výše 112 m a jmenuje se Domtoren. V Amsterdamu rozhodn nesmíte vynechat Van Goghovo muzeum se svtovou sbírkou, na kterou jsou všichni právem pyšní, ale také vás nesmí pekvapit špína, uvolnná morálka, drogy a promiskuita - inu je to pístav plný cizinc a obchodník. Rozhodn zajímavjší se mi zdál Den Haag - sídelní msto milované královny Beatrix. Dominuje toti nepoetným mnostvím historických staveb v ele s Binenhofem - sídlem královské rodiny, s dnes representativním posláním a sídlem parlamentu. Navíc v dob, kdy jsem Den Haag navštívila já, probíhala ve mst obrovská nezapomenutelná výstava Rembrantových dl sesbíraných a zapjených z celého svta.

ástí msta je také Scheveningen - pískové pobeí a samozejm pístav.

Co mne ale potšilo v Holandsku ze všeho nejvíce, byla pátelskost a ochota lidí, která se u nás te málo vidí. Ale snad, kdy se všichni budeme moc snait, teba se to i u nás v brzku zmní a my budeme k cizincm pátelštjší a budeme je vítat s úsmvem. Urit jim jinak máme co nabídnout.

 

Milena Horáková



Komente
Posledn koment: 27.01.2005  07:56
 Datum
Jmno
Tma
 27.01.  07:56 Jitka koda