Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Albna,
ztra Daniel.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

O velikononích  tradicích

 

Píroda probouzející se po dlouhé zim, návrat slunce na oblohu a oslava plodivé síly zem - to jsou Velikonoce. Kesané si navíc o tchto svátcích pipomínají Jeíšovu smrt a jeho následné zmrtvýchvstání.

 

Velikonoce nejsou svátky s pevným datem - roku 325 našeho letopotu rozhodl církevní koncil, e se budou slavit vdy první nedli po prvním jarním úplku. Pedchází jim tyicetidenní pst, který je plný významných dn. Ve velikononích svátcích se mísí lidové tradice s kesanskou symbolikou. Postní období zaíná Popelení stedou (to u jsme si ekli), kdy kní lidem na elo vyznaovali popelem kíek, a koní Kvtnou nedlí.

 

První postní nedle se nazývala - erná nedle

Je to první postní nedle po Popelení sted, která je prakticky prvním postním dnem pedvelikononího 40-ti denního pstu.

Pro erná? eny odkládaly kvli pstu pestrý odv a nahradily jej zpravidla ernou a modrou.

Také se tento den nazýval Puálka - podle typického postního jídla z luštnin. Mezi další oblíbené postní pokrmy patí preclíky s mákem a solí.
Nkde se jí také íkalo Liší. Pi ní hospodyn v noci tajn pekly preclíky, které rozvsily po stromech, a hned ráno vyslaly dti, aby je hledaly, protoe jim je tam prý nechala liška.
  

Druhá nedle je Praná, protoe se pipravoval pokrm z praeného obilí zvaný pramo. Tetí nedle je Kýchavá na památku obtí stedovkého moru, který se projevoval kýcháním. tvrtá nedle se nazývá Druebná, protoe tam, kde se chystala svatba, druba dojednával námluvy. Lidé, kteí nechystali svatbu, ale milovali se, si dávali drobné dárky.
 

Poslední nedle se jmenuje Kvtná a otevírá poslední týden Velikonoc. O Kvtné nedli se nesmlo nic péct, aby se nezapekl kvt na stromech. Stavení se vymetala zelenými ratolestmi. Svtily se jívy, které se následující rok na Popelení stedu pálily. Jívám byla pisuzována arovná moc - zastrkávaly se za kí ve svtnici i na okraj pole, kde mly chránit úrodu.

 

O pašijovém týdnu, nazvaném podle pašijí - lidových pedstavení o utrpení Jeíše Krista, postní období vrcholí. Od stedy zvané Škaredá nebo Sazometná se honosí svými názvy i jednotlivé dny.

 

Váe se k nim ada zvyk. Povzme si jakých?
 

O Škaredé sted se vymetaly komíny a hospodyn pekly pletence zvané jidáše, které byly pokroucené jako Jidášv charakter. Vilo se, e tento den se nikdo nesmí škaredit, jinak mu to zstane po celý rok!

 

Na Zelený tvrtek si kesané pipomínají Jidášovu zradu a poslední veei Pán. Název tvrtka pochází od zelené stravy, nejastji mladých sekaných kopiv, které se ten den jí.


Velký pátek je významným dnem kesanského roku, protoe ten den byl Jeíš ukiován. Kesané si tuto událost pipomínají  bohoslubou, pi ní nezní varhany.
Vilo se také, e tento den se otevírají skály. Lidé k nim proto chodívali hledat poklady. V krajích, kde byla astá plátenická výroba, se pedly pašijové nit a jimi se vyšívalo na šatech nkolik steh, které chránily ped uhranutím a zlými duchy. Jinde se zase dodroval zvyk honní Jidáše, kterého pedstavoval nkterý z místních chlapc.

 

Sobota, bílá podle roucha, v nm se pijímá kest, je posledním postním dnem. Lidé zapalují svíce, symboly svtla a nového ivota. Velká noc ze soboty na nedli, je dala jméno celým Velikonocm, je nejen nocí Kristova vzkíšení, ale v lidové tradici také vítzstvím svtla nad tmou. Nkde bývalo zvykem uhasit ohe a zapálit nový.

 

O Velikononí nedli se pekli beránci a mazance, pletly se pomlázky a zdobila vajíka. Rodina se sešla u sváten prosteného stolu, hospodá oloupal vaené vejce a rozdlil je mezi pítomné. Kadý svj kousek sndl - a pak, kdyby nkdo z rodiny zabloudil, stailo si vzpomenout, s kým vejce jedl, a on se bezpen vrátil dom.

 

Velikononí pondlí má jméno odvozeno od barvy, na kterou se vejce obarvovala nejastji. Byla to barva ervená, proto se tomuto dni íkalo také ervené pondlí. Vajíka se potom, krásn nazdobená, vystavovala spolu s figurkami zajíka, peeným beránkem a vtvikami koiek i jív v oknech.
Ten den chodili chlapci šlehat dvata s opentlenou pomlázkou, aby se dvata "pomladila" - zelené proutky pomlázky jim mly dodat sílu a plodnost. Dívky pak chlapce obdarovávaly malovanými vejci - kraslicemi, které symbolizovaly znovuzrození ivota. Na Morav krom výprasku dvata schytala také "oblévaku" - polití studenou vodou.

 

K veeru se lidé pouštli do slavnostního hodování, pi kterém na stolech nesmly chybt mazance. Všichni sbírali síly do vytoueného zaátku jarního období.

 

Co patí k symbolm velikonoc


Beránek
Symbol, který pochází z idovské tradice. Izraelité se povaovali za Boí stádo a jejich Bh byl pastý, který bere své ovce do náruí. V lidové tradici se pee a zdobí kolá ve tvaru beránka.

 

ehtaka
Vilo se, e na znamení smutku nad ukiováním Jeíše odletly na Velký pátek zvony do íma, a a do Bílé soboty se nesmly rozeznít. V lidovém pojetí je nahrazovaly ehtaky, klapaky a jiná devná rámusidla.

 

Zajíek
Zajíc je v lidové tradici symbol štstí a plynoucího asu. Bývá oznaován i jako symbol zmrtvýchvstání, protoe nemá víka a jakoby nikdy nespí.

 

Svíky
Svíce pináší svtlo, tedy ivot. Velikononí svíce symbolizuje i zmrtvýchvstání Krista.

 

Obilí
Vysévání obilí symbolizuje zaátek zemdlských prací. Do misek a kvtiná se zasazují i kvtiny - hyacinty, narcisy, krokusy, tulipány, snenky a petrklíe.

 

Pomlázka
Aby dvata byla veselá a zdravá po celý rok, dostávala od chlapc výprask pomlázkou opentlenou veselými mašlemi a spletenou z mladých proutk - symbol svesti a síly. Ale pozor: pomlázka se pvodn netýkala jen dívek! Hospodá kdysi vyšlehal eládku, aby nebyla líná.


Kraslice
Vejce znamenají ivotní sílu a plodnost. Nejdleitjší barvou pi jejich barvení je ervená, co je v lidovém pojetí barva ivota. Nejastjšími motivy pi malování vajíek byly rostliny, slunce a hvzdy. Kraslice se kraj od kraje zdobily rznými technikami - nejen klasickou malbou, ale teba i voskem nebo batikou.

 

Lenka Látalová



Komente
Posledn koment: 01.04.2018  13:32
 Datum
Jmno
Tma
 01.04.  13:32 oga jankov
 01.04.  08:56 Ivan