Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Magdalna,
ztra Libor.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

eny mají dnes svátek

Ješt v dobách nedávných, kterým se pezdívá totalita, patilo k dobrému tónu podarovat kytikou nejen tu svou jedinou, ale také kolegyn na pracovišti. Tenkrát se jaksi povaovalo za samozejmé, e se s nimi poítá ve všech oblastech ivota spolenosti, a jim trochu lezlo krkem, e jsou nkde zastoupeny jen do potu. I tenkrát musela enská odvádt ve své profesi špikové výkony, aby ji kolegové vbec vzali na vdomí a dosáhla finanního ohodnocení srovnatelného s nimi.


S pibývajícími roky letech to je ješt sloitjší. Pedsudky ohledn rovnoprávnosti nezmizely, ale pidal se k nim další, týkající se fyzického vzhledu. Dnes nestaí, e je enská schopná a kvalifikovaná. Musí být i hezká.

 

8. bezen

je den, který je tém ve všech zemích svta slaven jako Mezinárodní den en - MD. Slovo „tém“ je pouito proto, e existují místa, zem, v nich se o MD nic neví nebo je v nich tento svátek bojkotován i alespo znevaován. Pro píklad neteba chodit daleko. V naší republice je Mezinárodní den en vydáván za výmysl komunist z období totality anebo alespo s despektem pipomínán jako den, v nm se muská ást populace mohla na poest té enské ásti poádn vydovádt. Pravda je ale docela jiná. MD je ve svt slaven na základ iniciativy mezinárodní konference en socialistek, konané v Kodani roku 1910, a pipomíná perzekuci amerických dlnic a jejich boj za sociální práva.


MD má koeny ve staletých bojích za spoluúast na veejném ivot a za sociální zmnu smrem k zrovnoprávnní s mui. Vdy ji ve starovkém ecku Lysistraté vyzývala eny k odmítání sexuálních povinností manelm, kteí pokraovali ve vedení války. Za francouzské revoluce Paíanky, vykikujíce heslo „volnost, rovnost, bratrství“, pochodovaly na Versailles s poadavkem volebního práva pro eny. Na první úast ve volbách si však musely ješt pkn dlouho pokat.
 

Jak to tedy bylo


Myšlenka ustanovit Mezinárodní den en vznikla na pelomu 19. a 20. století, co bylo v industrializovaném svt období expanze a sociální nestability, rychlého nárstu populace a radikálních ideologií. eny vstupovaly masov do sféry placené práce, avšak pracovní podmínky a ubohé výdlky byly neudritelné. Zaínají vznikat první odborové svazy, eny se politicky aktivizují. Ve Spojených Státech vzniká v roce 1903 Women´s Trade Union League, která se o pt let pozdji podílí na organizaci generální stávky v newyorské textilní továrn Triangle Shirtwaist Factory. Pes dvacet tisíc zamstnanky stávkovalo po tináct mrazivých zimních týdn za zlepšení pracovních podmínek a zvýšení mezd. Vtšinu z nich však stála úast ve stávce místo. Ignorance vlastníka továrny mla v beznu 1911 tragické vyústní, kdy pi poáru budovy s falešnými poárními východy, zameným vstupem a výrobními halami plnými holavého materiálu zahynulo 146 mladých dívek, pedevším italských a idovských imigrantek. enským aktivistkám se nakonec na základ této události podailo docílit výrazných zmn v americkém pracovním právu.


Pouhý týden ped touto katastrofou probhly v Nmecku, Rakousku a Dánsku oficiální oslavy prvního Mezinárodního dne en, oslavujícího hnutí za enská práva a svobodu. Návrh na ustanovení tohoto svátku byl toti pijat o rok díve, na druhé Mezinárodní konferenci socialistických en v Kodani. Úastnice konference však neurily ádný konkrétní den, a proto ješt pár let trvalo, ne se datum MD ustálilo na druhou beznovou nedli a pozdji pesn na 8. bezna.


V roce 1975 byl Mezinárodní den en oficiáln uznán Organizací spojených národ a v dsledku toho jej pijaly mnohé národní vlády, je o jeho existenci nemly díve tušení. Vtšina z nás má z minulosti MD spojeno s bujarými podnikovými oslavami, které eny nachystaly a mui si pak uili. Mnoho eských mu vdy MD odmítalo, kdy nemají na oplátku njaký muský mezinárodní den.
 

Soudíme, e je tedy namíst vzdát i na našich stránkách úctu všem organizacím, které i v dnešních nepejícných podmínkách „díve uznávaných svátk“ v echách slaví tento den v jeho pvodním pojetí. A se stejnou úctou vzpomenout hlavního organizátora tohoto svátku v minulosti - eskoslovenský, resp. eský a Slovenský svaz en a jejich innost. Mezinárodní den en není ovšem jedinou záleitostí, která je v souasné, z Evropy do Evropy putující eské republice znevaována, falšována i dokonce zamlována. To se vlastn týká celého jednoho historického období, let 1948-1989, kterému se navyklo íkat „totalitní“. Tato léta jsou dnes s úpornou vytrvalostí líena jen jako období zloinné, období nesvobody, porušování lidských práv, jako období, kdy se prakticky nedlo nic jiného ne vzájemné fízlování a udávání, kdy celé eské spolenosti vládla všemocná a samozejm zloinná organizace, zvaná Státní bezpenost.


V tchto letech zkrátka v eské republice ani tráva nerostla, a kdy u nkdy nkde jakousi podivnou shodou náhod ze zem vyrašila, tak stejn nebyla zelená. Takový pohled na minulost má samozejm svou logiku. Pamtníci „totalitního“ reimu stárnou a pomalu ale jist se odebírají do vných loviš. A tm mladým a ješt mladším je teba dkladn a z jedné vody naisto vymývat mozky. Aby nakonec dospli k názoru, jaké e to vlastn mají štstí, kdy chytli k ivotu práv dnešní dobu a nemuseli proívat temná totalitní léta. Aby se vbec nedivili tomu a dokonce pokládali za normální, e díky polistopadovému reimu vítzící pravdy a lásky dnes eský národ vymírá, e naše republika je rájem zloinnosti, a to takové, jakou djiny nepoznaly, vetn dtské zloinnosti. e souasný ivot takka poloviny národa se pohybuje na samé hranici bídy, e se navrátily takové sociální choroby jako masová ebrota, nezamstnanost, bezdomovectví

 

Tak vida, kam a jsme se to od MD dostali. Pesto však - naše milé eny, pejeme vám ze srdce hezký den!


Jan Kareta



Komente
Posledn koment: 08.03.2017  08:01
 Datum
Jmno
Tma
 08.03.  08:01 KarlaA