Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Svatoslav,
zítra Barbora.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Moje výlety
 
Nebyla jsem první v naší rodinì, komu odešel partner tam, odkud není návratu. Mùj nejstarší bratr Jiøí se s odchodem své ¾eny musel vyrovnat u¾ pøed pár lety. Potom si ta paní s kosou pøišla pro mého prostøedního bratra, ani pro švagrovou Lídu  nebylo jednoduché ¾ít dál…

Na smuteèní hostinì po pohøbu mého man¾ela sedìli vedle sebe,  já si k nim obèas pøisedla. Bude to tì¾ké, øíkali mnì, zvyknout si na samotu, ještì ¾e máš Alenku (dceru) tak blízko.
„Kdy¾ budeš nìco potøebovat, zavolej,“ dodal Jirka. To øíkali všichni pøi odchodu, brala jsem to jako zdvoøilostní frázi, ale za èas jsem Jirkovi zavolala.
To kdy¾ jsem se rozhodla udìlat radikální zmìny v bytì. Dcera a ze» v té dobì opravovali svùj dùm, nechtìla jsem jim pøidávat další starost, i kdy¾ byli ochotni, nìkolikrát dennì se mì ptali, jak se cítím a   dokonce mnì nabídli, abych se k nim pøestìhovala. To jsem odmítla. Nedìlalo by to  dobrotu, za èas bych pro nì byla pøítì¾í. Mám pøece sourozence,  pomù¾ou.  V¾dy jsme táhli za jeden provaz. Pøátel jsem v té dobì moc nemìla, nebyl èas na vysedávání pøi kávièce, známých, se kterými jsem obèas zplkla na cestì mraky...
 
Sourozenci nezklamali.  Boøek pøijel z Frenštátu, Jirka z Kyjova, chopili se malíøské štìtky, pomohli s výbìrem  i sestavením  nového nábytku, sestry kibicovaly po telefonu, prostì ka¾dý podle svých mo¾ností.
Pøi práci jsme si hodnì povídali, vzpomínali na dìtství a slíbili si s Jirkou, ¾e vezmeme Lidušku do party, a spoleènì navštívíme místa, která známe z dìtství, a kde jsme u¾ spoustu let nebyli.
 
Zastavení v Lednici

Jednoho krásného letního dne jsme vyrazili do Lednice, však z Kyjova to není tak daleko. Vyjeli jsme èasnì zrána, je to rozsáhlý areál, tak a» s nìho vidíme co nejvíc. Zámek jako z pohádky, bylo první co mne napadlo, kdy¾ jsme byli na místì. Potìšitelné bylo i to, ¾e právì dostával nový kabát. Hodnì zchátralých památek se po roce 1989 opravuje, všimli jste si ? 

Pøi prohlídce jsme se dovìdìli mnoho zajímavých vìcí o zámku i o jeho pøedchozích majitelích. Romantický zámek vznikl z pùvodní gotické tvrze s dvorcem z roku 1220. Od roku 1370 se tu pevnì usadili Lichtenštejnové a s výjimkou krátké pøestávky v 16. století zùstala Lednice v jejich rukou a¾ do konce druhé svìtové války. Právì v 16. století za Hartmanna II. z Lichtenštejna byl postaven renesanèní zámek ve stylu italských vil a tehdy byla také zalo¾ena zahrada. Dnešní vzhled Lednici vtiskla pøestavba v letech 1846 a¾ 1858, kdy byl zámek novì upraven v tehdy moderním novogotickém slohu podle pøedstav majitele Aloise Josefa II. z Lichtenštejna (1796 a¾ 1858).
Obdivovali jsme pøekrásné interiéry, pùvodní nábytek a práci øezbáøù. Trvalo prý sedm let ne¾ vyøezali z jednoho kmene známé toèité schodištì. Reprezentaèní sály zámku charakterizují i další vynikající øezbáøské a truhláøské práce uplatnìné v romantických interiérech na podlahách, oblo¾ení stìn a stropech.
Jednou z nejzajímavìjších místností zámku je vstupní hala, jí¾ vévodí právì ji¾ zmínìné vyøezávané døevìné schodištì zabudované jen do zdi a obrovský mosazný lustr se 116 rameny na svíèky, který vá¾í 690 kilogramù.
 
A co dál…
Po prohlídce zámku jsme si prohlédli skleník, který k zámku s anglickým a francouzským parkem pøiléhá. To byla pastva pro oèi ! 

Lednický park, který pøechází ve volnou krajinu, je nazýván "zahradou Evropy". Pøita¾livost celého areálu zvyšují  lednické rybníky,  u kterých našlo ideální hnízdištì vodní ptactvo. Proto byly zaøazeny do systému mezinárodních ornitologických rezervací.
V parku se nachází mnoho vzácných døevin, a zajímavých staveb. Kromì minaretu lze v okolí zámku spatøit také øímský akvadukt, Janùv hrad, orientální vodárnu nebo Lovecký zámeèek. 
Minaret je nejstarší romantickou stavbou v lednickém parku. Byl postaven na pøelomu 18. a 19. století v maurském slohu. Díky výšce pøesahující šedesát metrù se stal nejvìtší stavbou svého druhu v neislámských zemích. Od zámku k minaretu je mo¾né se dostat procházkou nebo po vzoru šlechty v koèáru s koòským spøe¾ením okolo zámeckého rybníka. Dobrodru¾nìjší povahy jako my, mohou dát pøednost plavení na loïkách po Zámecké Dyji.
Kochali jsme se romantickými zákoutími a poslouchali lodníka, vyprávìl, ¾e se do kraje vrátili bobøi, co¾ je na jedné stranì dobrá zpráva, ale… Ukazoval nám vzácné, zcela znièené stromy, které mají bobøi na svìdomí. To je ta špatná zpráva.
 
Zajímavé je, ¾e  tvùrcem projektù nìkterých staveb, napøíklad Minaretu byl Josef Hardmuth. Vynálezce tu¾ky a zakladatel stejnojmenné svìtoznámé firmy na jejich výrobu.  Lednicko-valtický areál byl pro svou jedineènost v roce 1996 zapsán mezi památky UNESCO.

Tak, víc o tom øíci nedovedu. Mo¾ná fotky to doká¾ou, a taky prezentace zpracovaná v Power Pointu, kterou jsem o Lednici udìlala.
Marta Heraltová
 
O prezentaci v Power Pointu si mù¾ete napsat zde.
Další èlánky autorky
 
 


Komentáøe
Poslední komentáø: 19.02.2007  09:41
 Datum
Jméno
Téma
 19.02.  09:41 VlastaV
 18.02.  21:38 florka ....Tvoje prezentace Marti.....
 18.02.  12:52 janina
 18.02.  09:57 Ludmila T
 18.02.  08:09 denda
 18.02.  00:16 Mila ad Moje výlety