Ve smíšených rodinách se prolínaly èeské a nìmecké zvyky. Výbìr vánoèního stromku byl závislý na místním lese, byl vìtšinou smrèek nebo jedlièka. Sedláci mìli své kousky lesa ti mìli svùj vlastní, stromky se prodávaly na faøe, chudým se tam dával zdarma nebo co¾ bylo dost i nebezpeèné se uøízl tajnì v lese. Zdobení stromku pro menší dìti se dìlalo tajnì rodièi èi staršími sourozenci. Pou¾íval se barevný papír do kterého byly zabaleny oøechy, perník i kostka cukru. Perníkové tìsto se pøipravovalo po dobu adventu, aby mìlo èas ule¾et. Pekly se z ¾itné mouky a medu prùbì¾nì a vykrajovaly se rùzné tvary a figurky a také se zavìšovaly na vánoèní stromek, vìtšinou to bývalo jediné vánoèní peèivo.
Na štìdrý den se dopoledne chodilo na høbitov se svíèkami a ozdobenou jehliènatou vìtvièkou. Jídlo bylo postní. Vìtšinou mléèná polévka s chlebem, v nìmeckých rodinách hrachová polévka nebo hrách s kyselým zelím. K obìdu pak se dìlaly tøi druhy šišek, tluèené, na másle peèené a obyèejné sypané mákem, nebo polévané svaøeným sušeným ovocem. Dìlaly se z bramborového tìsta a ka¾dý druh mìl jiný postup. Podle pravidla nikdo v té dobì nesmìl vstát od jídla, proto¾e to znamenalo neštìstí pro hospodáøství. Pokud ten rok nìkdo zemøel, bylo prostøeno i pro nìho. K veèeøi se dojídaly zbytky od obìda, ryba èi rybí polévka byla zejména v rybníkáøské oblasti. Po veèeøi nebo pøíchodu z pùlnoèní mše byla vánoèka politá medem èi sirupem a jablkový závin. Kousky od všeho jídla se dávaly domácím zvíøatùm. Rozkrajováním jablka se zjiš»ovalo zdraví v pøíštím roce a další zvyky se od èeských a nìmeckých rodin lišily, ale ve smíšených rodinách se èeské zvyky také pou¾ívaly. Lití olova se provádìlo ve všech rodinách. Štìdroveèerní nadílka byla po veèeøi, zpívaly se koledy a èekalo a¾ zazvoní zvonek. Pak se šlo k rozsvícenému stromku a pøipraveným dárkùm. Byly to v¾dy potøebné praktické vìci a nìkdy pro dìti døevìné hraèky doma vyrobené. Po rozbalení dárkù se šlo na slavnostní pùlnoèní mši, v kostele vìtšinou znìly varhany a zpívalo se. Na cestu do kostela a zpìt se nosily lucerny, svíèky i petrolejky. Z rodin ze samot, zùstával vìtšinou doma jeden èlen.
Skuteèné velké sváteèní jídlo bylo na Bo¾í hod (25.12.), kdy se k obìdu pøipravovalo maso co¾ bylo vìtšinou vepøové, husa nebo kachna. V zámo¾nìjších rodinách byly k obìdu dva druhy masa (vepøové a uzené) nìkde se pøidávalo ještì i hovìzí s køenovou omáèkou. Jako pøíloha k masu se vaøily dva druhy knedlíkù a zelí. Pøed jídlem byla nudlová polévka s játrovými knedlíèky. Dopoledne byla celá rodina v kostele, odpoledne se chodilo na vzájemné návštìvy k pøíbuzným nebo byl celý den vyhrazen k odpoèinku.
Na svatého Štìpána ji¾ atmosféra nebyla tak pøísnì slavnostní, dopoledne se šlo do kostela na mši svatou, v poledne byl sváteèní obìd, odpoledne bylo vìnováno návštìvám. V ten den se provádìl typický zvyk pro nìmeckou oblast pohranièí. Mladí mu¾i ne¾ šli ráno do kostela si nabrali do kapes vymlácený oves, který bìhem dne hodily dìvèeti do tváøe se slovy Gesundheit (na zdraví). Mládenci si v¾dy vybírali místa, kde byla mo¾nost setkání s vìtším poètem dìvèat a z malé vísky putovali za nimi. Veèer se mohla konat taneèní zábava. Èeledi konèila roèní práce u sedláka a odcházela domù. V dobì jejich nepøítomnosti a¾ do Tøí králù provádìli nejnutnìjší hospodáøské práce sedláci sami. V pohranièí nebylo známé chození dìtí po koledì, koledování se pou¾ívalo výhradnì pøi masopustu.
Závìr roku, tedy Silvestr se nijak zvláš» neslavil, sedlák se selkou mìli nejvíce práce, kdy¾ vše museli dìlat sami, odpoledne se šlo do kostela a veèer byla lepší veèeøe. V nìmeckém prostøedí se dodr¾oval zvyk nevìšet prádlo, proto¾e hrozila smrt nìkomu z rodiny. Starší mláde¾ mìla povolenou taneèní zábavu, k tanci hrála kapela nebo jen harmonika. Pøesnì o pùlnoci na chvilku zhaslo svìtlo a všichni si navzájem popøáli Nový rok, nìkteøí pøidávali polibek. Ráno na Nový rok zaèínal v kostele na slavnostní mší, pøi které se modlitbou prosilo o zdraví na celý další rok. Byl sváteèní obìd, pak se chodilo na návštìvy. Nìkde také chodily místní dìti po vsi s novoroèním pøáním po jednotlivých hospodáøství, nesmìli vynechat faru a rodinu pana uèitele. V pøekladu do èeštiny zpívaly Pøejeme vám š»astný Nový rok. Je¾íška s kudrnatými vlásky a kulatý stùl. Na nìm v ka¾dém rohu zlatou rybu a uprostøed láhev vína, hodnì štìstí a zdraví.