Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Albert,
zítra Cecílie.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Chvála kalendáøe
 
Kalendáø - ten bájeèný výmysl lidského rodu – se samozøejmì nejlépe chválí na zaèátku ka¾dého nového roku. A to pøesto, ¾e jsem pomìrnì èasto slýchal z rozlièných úst – zejména milých ¾enských – rùzné kverulování a lamentování nad tímto naším „policajtem“, který neúprosnì sleduje náš vìk...
 

Na kalendáøích toho mù¾eme chválit tolik, ¾e si to mo¾ná ani neuvìdomujeme. Pod tímto termínem si toti¾ lze pøedstavit leccos. Nìkdo tøeba konkrétní velký nástìnný kalendáø s fotografiemi tu krásných kvìtin èi zvíøátek, onde krásných scenérií krajin nebo i obna¾ených lidských tìl. V minulosti to bývaly i zajímavé kní¾ky lidového ètení, nìkdy i s lidovými pøíslovími a povìtrnostními pranostikami. Dnešní chválu ale zamìøím na kalendáø, jako abstraktní systém pro èlenìní èasu, který je naprosto nezbytný pro orientaci v rùznì dlouhých èasových periodách. Uf – neunavil jsem nìkoho touto definicí? Doufám, ¾e ne, a tak se nyní alespoò krátce podívejme na genezi kalendáøních systémù. I kdy¾ pøipomenu celou øadu banalit, vìøte, ¾e to bude docela zajímavé!
 

Je jasné, ¾e pøi zavádìní všech kalendáøních systémù lidští koumáci vycházeli z laických i astronomicky pouèených sledování Slunce a Mìsíce. I kdy¾ zpoèátku dlouho nevìdìli, co se kolem èeho toèí, pøesto pøesnì vysledovali promìnlivou délku dne a noci, støídání jednotlivých fází Mìsíce a podle délky sluneèního stínu také cyklus støídání roèních období. Èasto si pomáhali i tím, ¾e si na své výzkumy postavili neuvìøitelné stavby, nad kterými dodnes ¾asneme. Pøíkladem budi¾ prastarý komplex kamenných menhirù Stonehenge v ji¾ní Anglii. A aby se tohle všechno mohlo nìjak – modernì øeèeno – smysluplnì vyu¾ívat, bylo tøeba stanovit øadu nutných poèáteèních i následujících podmínek.
 
Základní jednotkou ka¾dého kalendáøního systému byl samozøejmì v¾dycky den, ale dále u¾ to bylo pìknì slo¾ité. Bylo tøeba zavést zaèátek a konec dne, to samé pak co se týèe roku, ten dále nìjak rozdìlit na rùzné jednotlivé èásti a v neposlední øadì také stanovit zaèátek letopoètu! A tak bìhem lidské historie vznikla celá øada kalendáøních systémù.
 
Nejstarší je patrnì systém lunární, zalo¾ený na pozorování mìsíèních fází, které byly dobøe sledovatelné bez jakýchkoliv astronomických znalostí i pomùcek, tedy pokud dlouhodobì nehalily Mìsíc mraky, ¾e? V lunárním kalendáøi zaèínal den obvykle soumrakem, týden mìl podle jednotlivých fází pøibli¾nì sedm dnù a za rok se vystøídalo dvanáct mìsíèních cyklù. Èas od èasu se pak vkládal jeden pøestupný mìsíc. Zdánlivý pohyb Slunce na obloze je nejnápadnìjší, pou¾ívají ho všechny známé kalendáøe, ale k urèení ètyø základních bodù jeho roèního pohybu - tedy rovnodenností a slunovratù - u¾ bylo tøeba pou¾ít slo¾itìjších pozorování a pozdìji i výpoètù anebo optických pøístrojù. Základem solárního kalendáøe je tzv. tropický rok, co¾ je doba obìhu Zemì kolem Slunce a trvá 365 a ještì ètvrtinu dne. Den vìtšinou zaèínal za úsvitu a jednou za ètyøi roky se vkládal pøestupný den.
 
Vìtšina kalendáøù ale byla a je smíšená – lunisolární. I zde se však objevuje velká zrada, proto¾e periody obìhu Mìsíce kolem Zemì a Zemì kolem Slunce nemají spoleèného dìlitele, tak¾e se to jaksi špatnì koordinuje. V tìchto kalendáøích je základem sluneèní rok, ten je rozdìlen na mìsíce, které ovšem mají zcela paradoxnì se skuteèným obìhem Mìsíce jen pramálo spoleèného. A tak prakticky nezávisle na roèním a mìsíèním kalendáøním cyklu probíhá ještì cyklus týdenní, který je pøevzat z kalendáøe lunárního.
 
A dostáváme se k dalšímu spornému bodu, a to doslova! Kalendáøe jednotlivých starých národù mìly samozøejmì rozdílné své poèáteèní, tedy výchozí body! A to nejen jednotlivých rokù, ale i samotného poèátku svých kalendáøù.
 
Staøí Øekové zaèali poèítat své letopoèty od první Olympiády a staøí Øímané od zalo¾ení svého vìèného mìsta. Nìkteré staré øíše zaèínaly v¾dy od nástupu nového panovnického rodu nebo panovníka a zaèátek našeho letopoètu je také dosti pofiderní, proto¾e pøesné narození Krista neznáme!
 
V dávné minulosti zaèínal rok zimním slunovratem, nebo jarní rovnodenností, nìkde to byly do¾ínky èi ukonèení skliznì, co¾ se dodnes odrá¾í v zaèátku našeho školního roku. A kde hledat poèáteèní body datování jednotlivých kalendáøù? ®idovský letopoèet zaèíná vypoèítaným stvoøením svìta, Májové ve støední Americe zaèínali pøed více ne¾ pìti tisíci lety, svùj kalendáø i jeho poèátek mìli velmi pøesnì spoèítaný a dokonce znali i jeho konec!

Slabší povahy dùraznì vyzývám, aby následující øádek pøeskoèili! Podle tohoto kalendáøe mìl toti¾ nastat u¾ 21. prosince 2012 konec svìta! Tøi vìty, tøi vykøièníky, ale pojïme dál.

 
 
I kdy¾ k francouzským jakobínùm mù¾eme mít jakkoli velké výhrady, mnì osobnì se jejich revoluèní kalendáø z roku 1793 docela líbí. Posuïte sami - ètyøi roèní období, dvanáct mìsícù a ka¾dý z nich mìl tøi týdny po deseti dnech. Rok zaèínal podzimní rovnodenností, tedy v naší poslední záøijové dekádì, co¾ bylo i klimaticky logické. A ty krásné názvy mìsícù! Podzim mìl mìsíc vinobraní (vendémiaire), mìsíc mlh (brumaire) a mìsíc jinovatky (frimaire), zima mìla mìsíc snìhu (nivose), mìsíc deš»ù (pluviose) a mìsíc vìtrù (ventose), jaro mìsíc rašení (germinal), mìsíc kvìtù (floréal ) a mìsíc luk (prairial) a léto pak mìsíc ¾ní (messidor), mìsíc horka (termidor) a mìsíc plodù (fructidor). Názvy jednotlivých deseti dnù pak byly pojmenovány podle praktických ¾ivotních potøeb, na pøíklad den ovoce a podobnì! Musím se ovšem omluvit, accent surcomflex, který má být nad písmenem „o“ v názvech zimních mìsícù, jsem na klávesnici nenašel, ale jinak je to hezké, ¾e?
 
Tak nevím, zda jsem touto „rychloreserší“ snesl nìjaké kladné body pro to, abychom mohli kalendáø chválit. Ale já to vidím takto – tento pìkný galimatyáš pøeci pøímo chvályhodnì vybízí k tomu, abychom se opìt pokusili o nìjakou tu reformu našeho kalendáøe. Samozøejmì by to chtìlo, aby všechna ètvrtletí byla stejnì dlouhá, aby všechny mìsíce byly stejnì dlouhé a aby Nový rok v¾dy zaèínal ve stejný den v týdnu, který by tøeba nemusel mít sedm dní, ale tøeba tìch u¾ zmínìných deset. Bylo by to jistì ideální, pøi dobré vùli by to jistì šlo spoèítat a mám dokonce dojem, ¾e bychom my lidièky na takové reformì vydìlali nìkolik „volných pøestupných dnù“. A to bychom si pak jistì pochvalovali všichni – co øíkáte?
 
Vladimír Vondráèek
 * * *
Zobrazit všechny èlánky autora


Komentáøe
Poslední komentáø: 06.01.2020  08:15
 Datum
Jméno
Téma
 06.01.  08:15 Von
 05.01.  12:21 Blanka K.
 03.01.  18:38 EvaP
 03.01.  10:08 Jana
 03.01.  10:08 Jana
 02.01.  10:47 Jarmila