Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Albert,
zítra Cecílie.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Po po¾áru nový ¾ivot
 
Bush fires… Po¾áry buše… Ka¾doroèní po¾áry buše jsou v Austrálii nerozdílnou souèástí pøírodního cyklu. Po deštivé zimì se krajina probudí se zimního spánku, všechno se zazelená, na loukách, polích a v buši vyroste bujná tráva, radost pohledìt. Avšak netrvá dlouho, vlastnì pár horkých dnù, kdy se teplota ve vnitrozemí vyšplhá do závratných výšek nad 45 stupòù celsia, aby se svì¾í zeleò takøka pøes noc promìnila ve vyprahlou hnìï.

 

®árem spálená pøíroda poskytuje sice oku zvláštní a svým zpùsobem krásné, barvou prodchnuté pohledy, které jaksi k pøírodní mozaice Austrálie patøí zrovna tak jako plá¾e, klokani, medvídci koalové a jedovatí hadi. Okolo Vánoc, nìkdy však ješte døíve, zaèíná sezóna po¾árù buše. Vìtšina rozumných lidí je na ni pøipravena. Jen pošetilci se nezbaví suchého døíví okolo domù, nevyèistí okapy, nemají pøipravené sudy s vodou èi plán úniku. Jak nám pøipomínají tragické po¾áry v únoru 2009 (Èerná nedìla), pøi kterých v okolí Melbourne pøišlo o ¾ivot 173 lidí a 414 lidí bylo zranìno, je to toti¾ naprosto nutné.
 
Vzdìlávací kampanì zahrnující celou škálu strategií a rad, kterými je zapotøebí se øídit, jsou na denním poøádku programù sdìlovacích prostøedkù. Pøesto však oèekáváme po¾áry s notnou dávkou obav a strachu nad tím, co se mù¾e stát. Smutným faktem toti¾ zùstává, ¾e pøes veškeré úsilí po¾árníkù a stovek dobrovolníkù, kteøí riskují vlastní ¾ivoty v boji  s po¾áry, si ka¾doroèní po¾áry buše vy¾ádají obìti na lidských ¾ivotech a na obydlích. Jen letos bylo po¾áry, které zuøí na Tasmánii, ve Victorii, Novém Ji¾ním Walesu a Ji¾ní Austrálii znièeno na stovky domù a farem. O tisících mrtvých ovcí, dobytka a australských zvíøátek nemluvì. Nièivé po¾áry se nepøedstavitelnou rychlostí a s hukotem pøipomínajícím motory jumba jetu ¾enou krajinou a témìø nic je nedoká¾e zastavit. Kdo si myslí, ¾e po¾ár trávy není tak nebezpeèný jako po¾ár stromù, je na velkém omylu. Právì pøed hoøící trávou, její¾ plameny jsou rozdmýchávány vìtrem, není takøka úniku. Nejnebezpeènìjší po¾áry zaèínají za vysokých teplot a silného vìtru. Jedná se opravdu o hrùznou, apokalyptickou podívanou, která poznamená do konce ¾ivota ka¾dého, kdo po¾ár za¾il a pøe¾il.
 

Po¾áry buše obvykle zaènou buï rukou pøírody, kdy je za¾ehne blesk, nebo lidskou neopatrností, kdy tøeba farmáø pracuje s traktorem jeho¾ horký výfuk mù¾e snadno vznítit suchou trávu. Bohu¾el je zjištìno, ¾e právì ty nejtragiètìjší po¾áry jsou zapøíèinìné rukou ¾háøe. Nyní existuje pøímá linka na policii, na které lidé mohou bleskurychle oznámit jakoukoliv podezøelou osobu. ®háøi jsou buï výrostci, kteøí nemají nic jiného na práci ne¾ pùsobit nedozírné škody, nebo duševnì narušení jedinci, kterým pohled na oheò pøináší sexuální uspokojení. Jsou však i pøípady, ¾e po¾ár svévolnì za¾ehl i sám po¾árník, aby se pak proslavil tím, jak s po¾árem hrdinnì bojoval. Jisté je, ¾e bych nechtìl být v jejich kù¾i, kdy¾ jsou pøi svém èinu objeveni lidmi, kteøí na po¾áry doplatili. Odplata by zøejmì, navzdory zákonu, byla nemilosrdná.

Je paradoxem, ¾e po¾áry buše, navzdory veškeré tragédii s nimi spojené, stimulují národní hospodáøství. Znièené farmy a domy se musí znova vystavìt, náhle je práce pro rùzné øemeslníky, prosperuje stavební prùmysl.
 

Po¾áry buše nejvíce uvítá pøíroda. ®ár ohnì toti¾ uvolòuje semena stromù a rostlin a tímto zpùsobem dochází k regeneraci buše. Netrvá dlouho a zdevastovaná buš se opìt zazelená a z pokoøení ohnìm se vzpamatuje. Se¾ehlé kmeny stromù se postupnì zazelenají a na èerné pùdì se objeví barevné kvìtiny. Mnohem déle to trvá tìm neš»astným lidem, které oheò pøipravil o všechno a kteøí musí své ¾ivoty znovu vybudovat. Ne ka¾dý se dovede s následky po¾árù vyrovnat. Dochází napøíklad k sebevra¾dám a dlouhodobým psychiatrickým problémùm. Zatímco nìkteøí lidé znièenou oblast, ve které tøeba mnoho let ¾ili, opouštìjí, vìtšina se rozhodne spálená obydlí znovu vystavìt.
 

Po po¾árech se poka¾dé uká¾e ten pravý, typický australský duch, kdy se komunita semkne v jednotu a nezištnì pomáhá posti¾eným. Tato sympatická charakterová vlastnost, námi zvaná ‚mateship‘ (kamarádství) se projevuje poka¾dé, kdy¾ naší zem postihnou pøírodní tragédie. Lidé sáhnou hluboko do kapsy a pøilo¾í ruce k dílu.

Zatímco píši tento pøíspìvek, je venku 36 stupòù a zdvihá se silný vítr. Ji¾ od samého rána jsme varováni o mo¾nosti velkých po¾árù, intenzitou podobných tìm, které jsme pro¾ili bìhem ‚Èerné nedìle‘ v roce 2009. I v samotném velkomìstì Melbourne si èlovìk nemù¾e být na sto procent jistý. Bush fires si toti¾ nevybírají…

 
 
Fotografie se dají zvìtšit klinutím do obrázku.
 
Ivan Kolaøík 
* * *
FOTO © Eva Janèík
Zvukový záznam Ivana Kolaøíka - Vyprávìní v ÈR 2  v poøadu Tisíce pøíbìhù
Zobrazit všechny èlánky autora


Komentáøe
Poslední komentáø: 21.09.2019  19:30
 Datum
Jméno
Téma
 21.09.  19:30 Von
 18.09.  09:14 Marta
 17.09.  20:18 Jarmila
 17.09.  13:14 Ivan
 17.09.  12:11 Vesuvjana díky :-)))
 17.09.  09:38 Václav Neuvìøitelné