Pøísloví Šalomounova
Kniha PØÍSLOVÍ je nejstarší památkou izraelského mudrosloví, Je souèástí Bible, Starého zákona. Èeský název vystihuje pøesnì, ¾e jde o sbírku „pøísloví“ (H.mišlé). Hebrejský koøen m-š-l má však ještì druhý význam „vládnout“. Tato pøísloví jsou tedy víc ne¾ napø. naše èeská pøísloví, v nich¾ vidíme jen ukázky lidové moudrosti. Jsou to „mocné“ výroky, je¾ je mo¾no proti nìkomu mrštit, a» u¾ k jeho dobru nebo k jeho zlu.
Obsahovì je pro Pøísloví pøíznaèný jejich optimizmus, který jakoby nebral zøetel na ¾ivotní skuteènosti: dobro bude odmìnìno, zlo bude potrestáno. Bohatství a blahobyt neminou èlovìka spravedlivého a zbo¾ného. To odpovídá vyšší zákonitosti. Proto rùzná „pøísloví“ ukazují cestu, po ní¾ èlovìk tohoto cíle dosáhne. Zdùrazòuje se ovšem na prvém místì bázeò Hospodinova, vedoucí k pravé moudrosti, a tím k plnosti ¾ivota.
Pøísloví Šalomouna, syna Davidova, krále Izraele, jak poznat moudrost a kázeò, jak pochopit výroky rozumnosti, jak si prozíravì osvojit kázeò, spravedlnost, právo a pøímost, aby prostoduší byli obdaøeni chytrostí, mladík poznáním a dùvtipem. Bude-li naslouchat moudrý, pøibude mu znalosti, a rozumný získá schopnost porozumìt pøísloví a jinotaji, slovùm mudrcù a jejich hádankám.
Neodpírej dobrodiní tìm, kteøí je potøebují, je-li v tvé moci je prokázat.
Nechystej nic zlého na svého bli¾ního, který s tebou dùvìøivì bydlí.
S nikým nemìj spory bez dùvodu, jestli¾e se proti tobì nedopustil zlého.
Poèátek moudrosti je: Sna¾ se získat moudrost, za všechno své jmìní získej rozumnost.
Kdo napomíná posmìvaèe, dojde pohany, kdo domlouvá svévolníku, poskvrní se!
Nedomlouvej posmìvaèi, aby tì nezaèal nenávidìt! Domlouvej moudrému a bude tì milovat.
Moudrému dej a bude ještì moudøejší, pouè spravedlivého a pøibude mu znalostí.
Zlý zaruèenì nezùstane bez trestu, kde¾to potomstvo spravedlivých bude ušetøeno.
Nìkdo rozdává a pøibývá mu stále, kde¾to ten, kdo je skoupý, mívá nedostatek.
Mu¾ bude chválen pro svá prozíravá ústa, kde¾to ten, kdo má zvrácené srdce, upadne v pohrdání.
Ovocem svých úst se ka¾dý nasytí, skutek rukou se èlovìku vrátí.
Ze zpupnosti vzniká jen hádka, kde¾to u tìch, kdo si dají poradit, je moudrost.
Kdo se radují, kdy¾ páchají zlo, jásají nad zhoubnými proradnostmi, jejich¾ cesty jsou køivolaké, jsou neupøímní na ka¾dém kroku.
Ké¾ bys jen chodil po cestì dobrých a bedlivì dbal na stezky spravedlivých. Nebo» zemi budou obývat pøímí a zùstanou v ní bezúhonní. Ale svévolníci budou ze zemì vy»ati, vìrolomní budou z ní vyrváni.
Kdo chodívá s moudrými, stane se moudrým, kde¾to tomu, kdo se pøátelí s hlupáky, se povede zle.
Kdo šetøí hùl, nenávidí svého syna, kde¾to kdo jej miluje, trestá ho vèas.
Dlouhým èekáním zemdlívá srdce, kde¾to splnìná touha je stromem ¾ivota.
Jdi z cesty mu¾i hloupému, nebo» na jeho rtech poznání nenalezneš.
Jen srdce zná hoøkost vlastní duše, ani do jeho radosti se nikdo cizí nemù¾e vmísit.
Ka¾dé trápení je k u¾itku, ale pouhé mluvení vede k nedostatku.
Shovívavý oplývá rozumností, kde¾to ukvapený vystavuje na odiv pošetilost.
Svévolník bude sra¾en zlem, je¾ páchá, kde¾to spravedlivý má útoèištì i pøi smrti
Vlídná odpovìï odvrací rozhoøèení, kde¾to slovo, které ubli¾uje, popouzí k hnìvu.
Jazyk moudrých pøináší dobré poznání, kde¾to ústa hlupákù chrlí pošetilost.
Radostným srdcem zkrásní tváø, kde¾to trápení srdce ubíjí ducha.
Lepší je jídlo ze zeleniny a k tomu láska, ne¾ z vykrmeného býka a s tím nenávist.
Plány sel¾ou bez spoleèné porady, kde¾to pøi mno¾ství rádcù se uskuteèní.
Èlovìk má radost, kdy¾ mù¾e dát odpovìï, jak je dobré slovo v pravý èas!
Lepší je malièko se spravedlností ne¾ mnoho výtì¾kù s bezprávím.
Pýcha pøedchází pád, domýšlivost klopýtnutí.
Je lépe být poní¾eného ducha s pokornými, ne¾ se dìlit o koøist s pyšnými.
Prozíravost je zdrojem ¾ivota tìm, kdo ji mají, ale kárat pošetilce je pošetilost.
Lepší je shovívavý ne¾ bohatýr, a kdo ovládá sebe, je nad dobyvatele mìsta.
Jako vzácný kámen je úplatek v oèích dárce, kamkoli se obrátí, má úspìch.
Pohrù¾ka zapùsobí na rozumného víc ne¾ na hlupáka sto ran.
Radìji potkat medvìdici zbavenou mláïat, ne¾ hlupáka s jeho pošetilostí.
Radostné srdce hojí rány, kde¾to ubitý duch vysušuje kosti.
Svévolník po stranì pøijímá úplatek, tak pøevrací stezky práva.
Kam vejde svévolník, vchází opovr¾ení a potupa s hanbou.
Bez poznání nemù¾e být nikdo dobrý, kdo je zbrklý, høeší.
Poslechni radu, pøijmi trest, abys byl napøíštì moudrý.
Je ctí pro mu¾e upustit od sporu, kdejaký pošetilec jej však rozpoutává.
Svévolník je chtivý zlého, v jeho oèích nenalezne slitování ani pøítel.
Kdo pøed køikem nuzného si zacpe uši, bude také volat a odpovìï nedostane.
Kùò je strojen pro den boje, ale vítìzství je u Hospodina.
Kdo hledí vlídným okem, bude po¾ehnán, nebo» dal ze svého chleba nuznému.
Zasvì» u¾ chlapce do jeho cesty, neodchýlí se od ní, ani kdy¾ zestárne.
Nepøátel se s hnìvivým èlovìkem a s mu¾em vznìtlivým se nestýkej, a» se nepøizpùsobíš jeho stezkám a nenastra¾íš léèku své duši.
Nebuï mezi tìmi, kdo dají druhému ruku, kdo se zaruèují za pùjèku, nemáš-li èím splatit; proè ti má nìkdo vzít pod tebou lù¾ko?
Nedomlouvej hlupákovi, nebo» pohrdne tvou prozíravou øeèí.
Ber si k srdci napomenutí a pozornì naslouchej výrokùm poznání.
*
Pøevzato z Bible podle ekumenického vydání z roku 1985
Olga Janíèková
