Pranostiky babièky Marie (8) – Srpen Kdy¾ se v èas dìlání sena zahálí, v èas ¾ní nepracuje a v podzimku záhy nevstává, mù¾e ka¾dý vìdìti, jak mu bude v zimì. Tato pranostika, vzešlá ze staletých zkušeností lidského rodu, má všeobecnou platnost a té¾ filosofický náboj. Ještì v nedávné dobì bývalo toto nauèení vyjadøováno struènì a kategoricky – bez práce nejsou koláèe! Nìkteøí se tomu dnes posmívají. ®e prý staèí být nìjak zvláštnì šikovný. Ó ne, ka¾dý se do¾ije své zimy; a práce pøece èlovìka šlechtí a dá klidný spánek k tomu. Jak tedy hledìli na srpen staøí hospodáøi?
* * *
Bývá-li léto mokré, bývá v pøíštím roce drahota.
Je-li první týden srpna horko, bude v zimì mnoho snìhu.
Hømí-li v srpnu, lze oèekávat 8 dní opìt bouøky.
Mlhy na lukách, potocích a øekách v srpnu zvìstují trvalé stále pìkné poèasí.
V srpnu nelze ji¾ slunci mnoho vìøiti.
Z poèátku-li podzim hodnì høeje, budoucí se zima snìhem skvìje.
Èeho srpen nedovaøí, toho záøí neusma¾í.
Kdy¾ kvetou boby – nouze o chleby. Kdy¾ kvete mák, to u¾ ne tak.
Srpen klasy klidí a ovoce dospìlé vidí.
V srpnu kdy¾ pùlnoèní vítr vìje, bez deštì sluníèko høeje.
V létì dìlej, v zimì vzdìlávej.
Teplé a suché léto pøivádí za sebou mírný podzimek, tuhou zimu a nejlepší víno.
Potí-li se Dominik, bude Marek v ko¾iše.
Je-li horko na sv.Dominika, bude tuhá zima.
Nalezne-li se na vinici sv.Vavøince zralý hrozen, bude hojnost pìkného vína.
Do sv.Vavøince nechval pšenice.
Vavøinec ukazuje, jaká jeseò nastupuje.
Poèasí jaké na sv.Vavøince jest, takové se udr¾í po nìkolik dní.
Na sv.Vavøince jdou oøíšky do vìnce.
Jak Vavøinec navaøí, tak se podzimek daøí.
Je-li o sv.Vavøince sluneèno, bude dobrý vinný rok.
Krásnì-li o svaté Kláøe, na dobrý podzim mìj pevnou nadìji.
Na Marie Nanebevzetí první vlaštovek louèení.
O Nanebevzetí jasno pøed východem slunce, nastane po¾ehnaný podzimek.
Kdy¾ prší na sv.Rocha, je pak pìkný podzimek.
Prší-li ten týden po sv.Rochu, bramborù po ka¾dý den trochu.
O sv.Bartolomìje naplije jelen do øeky, a proto se nemá ji¾ nikdo více koupati.
Na sv.Bartolomìje ka¾dá pláòka zralá.
Hømí-li po sv.Bartolomìji, je podzim dlouhý a pìkný.
Bartolomìj svatý odpoledne krátí.
Jaké poèasí o sv.Bartolomìji, takové bude i po celý podzimek.
Máme-li støídavé poèasí na Bartolomìje, máme té¾ støídavý podzim.
Pìknì-li na sv.Bartolomìje, pijí vinaøi.
Pršlí-li na den stìtí sv.Jana Køtitele, kazí se oøechy.
Kdy¾ se v èas dìlání sena zahálí, v èas ¾ní nepracuje a v podzimku záhy nevstává, mù¾e ka¾dý vìdìti, jak mu bude v zimì. Tato pranostika, vzešlá ze staletých zkušeností lidského rodu, má všeobecnou platnost a té¾ filosofický náboj. Ještì v nedávné dobì bývalo toto nauèení vyjadøováno struènì a kategoricky – bez práce nejsou koláèe! Nìkteøí se tomu dnes posmívají. ®e prý staèí být nìjak zvláštnì šikovný. Ó ne, ka¾dý se do¾ije své zimy; a práce pøece èlovìka šlechtí a dá klidný spánek k tomu. Jak tedy hledìli na srpen staøí hospodáøi? 
