Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Albert,
zítra Cecílie.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Bajka o lišákovi a vránì


„Na vysokém dubì, sýrec dr¾íc v hubì, kmotra vrána sedìla, sýr ten snísti hledìla.“ Jedna z nejznámìjších bajek o chytré lišce, která velmi snadno vyloudí na hloupé vránì sýr, u¾ dávno zastarala. V dobì internetu u¾ ¾ádný pták neskoèí na sýr ani na špek nikomu, kdo zaène vychvalovat jeho „krásné“ krákání a svùj tì¾ce dobytý ¾vanec si peèlivì hlídá. A tak spatøila svìtlo svìta tato bajka.


V malebném koutì Èeského ráje, v jednom menším polesí hned vedle známého Øáholce, pøekrásnì vegetoval jeden ménì známý les. Matièka pøíroda v nìm zavedla a udr¾ovala svùj spravedlivý re¾im, a proto se v nìm všechno odehrávalo tak, jak se sluší a patøí se všemi švary a nešvary. Všechny stromy, listnaté i jehliènaté, smìøovaly pìknì svisle vzhùru k nebi, i kdy¾ vyrùstaly na svazích malých roklí. V nich se vinuly uzouèké potùèky s èirou vodou, ke kterým pravidelnì chodívala pít veškerá lesní zvíøena, vèetnì srnek, srncù, laní, jelenù i divoèákù. Pod korunami stromù bylo dosti místa pro keøe malin i ostru¾in a na zemi pak mezi mechem a jehlièím se daøilo jak borùvèí, tak i houbám.


Ve vìtvích stromù švitoøilo ptactvo a øádily veverky, mezi skalami své nory nacházeli nebo vyhrabávali jezevci, zajíci, králíci i kuny a sem tam se vršila mraveništì. Všichni tito tvorové a tvoreèkové si pak na jaøe poøizovali svá mláïata a v zimì bojovali se snìhem a mrazy, jak se dalo. V malé hájovnì na kraji tohoto lesa pøírodì ze všech svých sil sekundoval švarný hajný Štìtivec se svou ještì švarnìjší blonïatou polovièkou a zaèínal jim pomáhat i jejich malý synek Budulínek.


Jako všude na svìtì, tak i v tomto opravdovém lesním ráji se však kromì výše popsaných švarù vyskytovaly i nešvary. Mezi nì patøilo na pøíklad to, ¾e zde obèas nìkdo z blízké vesnice nasadil parohy sousedovi, ani¾ pou¾il paro¾í zdejších jelenù a konec koncù jisté zanášení nebylo cizí ani jiným ¾ivoèichùm, èeho¾ dùkazem jsou tøeba kukaèky. Nejvìtší nešvar ovšem zavedl do lesa pytlák Øíha, který, nemaje flinty, líèil ¾eleza na zajíce a králíky. A teprve nyní vlastnì zaèíná nová bajka o lišákovi a vránì.

 


Jednou takhle koncem zimy se do tìch pytlákových ¾elez chytil lišák Ferina, a to hned jednou nohou a také svým ohonem. U¾ se vidìl na pravdì Bo¾í, ale mìl štìstí. Našel ho zmínìný Budulínek, který mìl zejména s lišèím ocáskem své zkušenosti u¾ z útlého dìtství. Poradil Ferinovi, aby si kus ocasu i kus nohy prostì ukousl, ¾e mu vše ošetøí. Lišák odvá¾nì poslechl a pøe¾il. Samozøejmì se mu na tøech nohách èím dál tím hùøe lovilo, a tak na svá tøi stará kolena zaèal podnikat. Zalo¾il si detektivní agenturu, za vydatné pomoci sojky práskaèky brzy vìdìl doslova o všem, co se v lese šustne, a dovedl to vyu¾ít ke svému prospìchu.


Vránì, která sedìla ve svém hnízdì na vejcích, pøinášel potravu její vraòák a jednou pøiletìl s velikým krajícem chleba hustì namazaným sádlem se škvarky. Byla to svaèina tehdy u¾ študáka Budulínka, kterou obèas nechával starému pøíteli Ferinovi pod jedním bukem. Lišáka pod stromem to poøádnì namíchlo. Po vzoru staré bajky zaèal chválit vraní zpìv, ale ptáci byli informovaní a klidnì pomalu klofali do krajíce pìknì støídavì a taky støídavì hrdì pøedvádìli své krákání.


Ferina ale zapøemýšlel pøímo svým ptaèím mozeèkem a vzpomnìl si, ¾e sojka práskla na kukaèku její zanášení. S menší kukaèkou by si ale velké vrány asi poradily, a tak si musel lišák vymyslet menší podvùdek. Nakukal vranímu páru, ¾e mladá paní vránová má vajíèko s místním velkým výrem. Ten byl jakýmsi kápem a šéfem všech ptákù v místním polesí a na toho by si vrány urèitì netroufly. Pan vraòák ihned zaèal nadávat, nejprve na man¾elku, pak na výra, mladá paní vránová se bránila a jen nepatrnì naklofaný krajíc se snášel k zemi pøímo pøed Ferinu. Úèelu bylo dosa¾eno a lišák s bohulibým úsmìvem chytil ký¾enou potravu pøímo ze vzduchu. Pøihlí¾ející sojka mu za tento ekvilibristický kousek zatleskala a za to si mohla do krajíce tøikrát poøádnì klofnout.


A jaké z toho plyne ponauèení? No pøece – nenadávej na šéfa, nebo pøijdeš o chleba!


Obrázky - Wikipedia


Vladimír Vondráèek

* * *

Zobrazit všechny èlánky autora



Komentáøe
Poslední komentáø: 15.07.2014  06:23
 Datum
Jméno
Téma
 15.07.  06:23 Bobo :-)))
 14.07.  13:55 ferbl
 14.07.  08:54 Von
 13.07.  21:14 Blanka B.
 13.07.  12:08 Blanka K.
 13.07.  11:15 Von
 13.07.  08:22 Tonda Bajka..