Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Albert,
zítra Cecílie.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Ulice Hromádky z Jistebnice


Kdy¾ procházím naším svérázným mìsteèkem na Vysoèinì, mìstem s bohatou historií, èasto si kladu otázku, proè máme dosud ulici Hromádky z Jistebnice. Není jiné mìsto v naší republice, které by svou ulici pojmenovalo stejnì. A proto se ptám, èím se ten Hromádka v našem mìstì proslavil, co udìlal pro naše mìsto tak historicky významného, ¾e po nìm na jeho vìènou slávu pojmenovali ulici.


Vìtšina zdejších obèanù by mìla vìdìt a nìkterým je jistì dobøe známo, ¾e ten název vymyslel Okresní a místní osvìtový sbor v roce 1929 k pìtistému výroèí tragické události, je¾ se odehrála 3. února 1421 v Chotìboøi. Konšelé podebatovali nad nápadem, nikomu nevadilo, ¾e to bylo ve skuteènosti pìti sté osmé výroèí, nikdo zøejmì nebyl proti a nikdo se nezdr¾el hlasování. Tím byl dán souhlas k názvu ulice. Souèasnì pøed mìstskou elektrárnou, v tìch místech, kde kdysi stávaly stodoly, odhalili radní navíc pomníèek. Lidé si na pomníèek a název ulice zvykli, dnes se u¾ nad nimi nikdo nepozastaví a nikdo o názvu ulice nepøemýšlí.


Ani studenti ve školách se o jeho významu zøejmì neuèí, ani nepátrají, kdo byl ten Hromádka z Jistebnice a co pro mìsto tak svìtoborného vykonal, ¾e po nìm pojmenovali ulici. Za zmínku stojí, ¾e v tém¾e roce, k tému¾ pìtistému výroèí schválili radní v Jistebnici dát tému¾ Hromádkovi na jeho rodný dùm pamìtní desku. A v Praze na Vítkovì se zaèal stavìt funkcionalistický památník. Tím se zèásti vysvìtluje, proè naši radní na ten nápad vùbec pøišli. Dalo by se vydedukovat, ¾e jim byl z vyšších míst doporuèen.


Z historie mìsta je mo¾né dolo¾it, ¾e èeský král Jan Lucemburský naše mìsteèko zakoupil roku 1329 a roku 1331 ho udìlením jihlavského mìstského práva povýšil na mìsto. Za vlády jeho syna a následníka trùnu Karla IV. byl našemu mìstu udìlen mìstský znak zemí Koruny èeské. A roku 1356 bylo povoleno mìstu vybudovat hradby. Chotìboø byla vìnným mìstem èeských královen a v majetku královského rodu a¾ do roku 1393.

 


 

Doba nepokojù nastala v Èechách po roce 1415, kdy byl v Kostnici upálen Mistr Jan Hus. Petr Hromádka, èeský husitský knìz a hejtman se stal v té dobì jedním z organizátorù „poutí na hory“, které se konaly 1419 – 1420. Dùvodem „Poutí“ byla pøedstava kvapem se blí¾ícího zániku pozemského svìta a pøesvìdèení o spasení vìrných køes»anù, právì tìch, kteøí vìøí této nové ideologii a tomuto kázání, právì „na horách“. Vzhledem k tomu, ¾e panovník a vrchnost husitské bohoslu¾by omezovali a zakazovali, vidìli v tom husité nále¾itý dùvod k bouøím. Za zmínku stojí, ¾e klášter na Zbraslavi byl za husitských válek dne 10.8.1420 husity vyplenìn a tìlo krále Václava IV. dokonce vyta¾eno z hrobu. Husité opilí klášterním vínem si s ním tropili ohavné ¾erty. Teprve za ètyøi roky spoèinul Václav v hrobce èeských králù po boku svého otce Karla IV.


S osudem Hromádky z Jistebnice je spojeno Ústí nad Lu¾nicí, jedno z center radikálnì reformní aktivity. Odtud byla tato nábo¾enská menšina obyvatelstvem a vrchností vypuzena. Po vypovìzení zdejších husitù se Hromádka postavil do èela „vyhnancù“ a v únoru 1420 v noci se vrátil za úèelem „spravedlivého“ zúètování. Osadu Ústí dobyli, zplundrovali a poté vypálili.


Kariéra knìze a nyní i hejtmana Hromádky z Jistebnice vstoupila do našich dìjin. V èele s hejtmanem Janem ®i¾kou se rozhodli odejít smìrem na Tábor. (Z této doby pochází slavný jistebnický kancionál s prvním záznamem husitského chorálu Kdo¾ sú bo¾í bojovníci). Cestou z Plznì svedli nezapomenutelnou, povìstnou bitvu u Sudomìøe. (Známou to bitvu z ka¾dé školní uèebnice.) Celkové ztráty na ¾ivotech a majetku jsou tì¾ko dolo¾itelné, prameny o nich nehovoøí, lze se však domnívat, ¾e byly na obou stranách znaènì vysoké.

 


Pohnutá historie husitství se nevyhnula ani Vysoèinì. Husité, jinak bo¾í bojovníci, s hejtmanem Hromádkou z Jistebnice napadli naše mìsto, tenkrát pomìrnì malé, klidné, mírumilovné a dobyli ho. Hromádka se stal mìstským hejtmanem. Mìstu však pøišlo na pomoc panské vojsko, a kdy¾ Hromádka uvidìl jeho pøevahu a sílu a zvá¾il nepøízeò obèanù, rozhodl se vyjednávat. Nakonec mu nezbylo, ne¾ se vzdát a uzavøít s mìstem dne 2. února 1421 mírovou dohodu, ¾e hejtmanova vojska mìsto opustí, kdy¾ jim bude umo¾nìn bezpeèný odchod. Namísto, aby odešli, se z nìjakého dosud historicky neobjasnìného dùvodu Bo¾í bojovníci nastìhovali do místních stodol. Uva¾me, ¾e byl únor, stodoly ještì nebyly prázdné, uskladòovalo se v nich seno a sláma pro dobytek. A ani domy se v té dobì nezamykaly. Táborité v Chotìboøi tedy zùstali, své slovo nedodr¾eli. Den na to zaèaly stodoly hoøet. Opìt z neznámých nám dùvodù nìco kolem 300 táboritù nestaèilo stodoly opustit, a tak uhoøeli. Zbytek Hromádkovy armády se dal pak na pochod smìrem na Èáslav a Kutnou Horu. Zanedlouho byli dopadeni Zikmundovými vojáky pod vedením hejtmana Jana Mìsteckého. Knìz Hromádka z Jistebnice byl urychlenì dopraven do Chrudimì, kde byl velmi rychle, bez mo¾nosti se odvolat, odsouzen k trestu smrti upálením. Rozsudek proveden dne 6. února 1421. Pozdìji se nakonec ještì zbytku Bo¾ích bojovníkù podaøila další „spravedlivá“ pomsta za Chotìboø, co¾ bylo dobytí, vyplenìní a zapálení benediktinského kláštera v blízkém Vilémovì.

 

Husitské války lze oznaèit za období èeských dìjin, které vyvolává mnohé kontroverze. Ve váleèných letech upadlo hospodáøství do katastrofálního stavu. Duchovní kultura a všeobecná vzdìlanost procházely velkou krizí, velká èást venkovských a mìstských škol zanikla, vá¾nì poklesl i význam pra¾ské univerzity. Úlohu Karlovy univerzity jako regionálního centra vzdìlání tak pøevzala napø. univerzita v Lipsku èi ve Vídni.


Pøíchod husitské revoluce znamenal konec stavebního rozmachu i rozvoje gotického umìní v Èechách. Stavební èinnost upadala, èasto ustaly i práce na rozestavìných objektech. To se stalo také s katedrálou sv. Víta na Pra¾ském hradì. Husité vyplenili poèetné kláštery a kostely a bìhem obrazoboreckých bouøí znièili mnoho vynikajících umìleckých a literárních dìl.


Prosazování Masarykovy vize husitského odkazu se v politickém ¾ivotì spoleènosti projevilo bezprostøednì po vzniku První republiky. Po prosazení marxismu-leninismu do èeskoslovenské historiografie byl tzv. husitský odkaz znovu a novì zpolitizován a ideologicky zcela zdeformován.


Na poli historického bádání se pøitom a¾ po roce 1989 podaøilo znovuotevøít prostor pro svobodnou diskusi na toto téma.


Marta Urbanová

***
Kolá¾e pro SeniorTip © Marie Zieglerová

Zobrazit všechny èlánky autorky



Komentáøe
Poslední komentáø: 09.03.2014  16:58
 Datum
Jméno
Téma
 09.03.  16:58 Láïa K.
 09.03.  09:36 Milan (Ri) Hromádka z Jistebnice
 09.03.  00:03 Ludìk
 07.03.  19:54 Marta Urbanová
 07.03.  19:46 Nicole
 07.03.  15:21 RTZ
 06.03.  20:47 Ctirad Panek Osud revolucí
 06.03.  19:20 Láïa K.
 06.03.  19:17 RTZ Ad: Ulice Hromádky z Jistebnice
 06.03.  16:47 Ing Olga Janíèková
 06.03.  14:57 Tomá¹ Záøecký Pravda o husitství
 06.03.  11:53 Václav Pomníky v Pobaltí
 06.03.  10:56 Von
 06.03.  05:18 KarlaA