Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Klement,
zítra Emílie.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Úvaha demografická
aneb
Kolik bude za sto let Èechù


Našel jsem v jednom krajanském mìsíèníku èlánek, jeho¾ autorka pøedpovídá stav obyvatelstva v zemích èeských pro rok 2101: vychází jí s obdivuhodnou pøesností na 7,68 milionu, navíc v nepøíznivém vìkovém slo¾ení. I pozvedá varovný hlas, poukazujíc, jaké z toho pojdou patálie, dùchodové zejména. Nu¾e, co by se mì týkalo, velkou hlavu bych si z takových prognóz nedìlal. Víme, ¾e ano, o zástupcích vìdy klimatologické, jim¾ èiní potí¾e pøedpovìdìt poèasí na tøi dny dopøedu, zato vìdí velice pøesnì, jaké klima povládne na zemìkouli v roce 2100 a jaké – opìt – z toho povstanou patálie. Co¾ vypadá jako nesmysl, ale není; øeèení pánové vìdí velmi dobøe, co èiní. Kdo chceš býti prognostikem, vezmi si od nich nauèení: krátkodobým pøedpovìdím jest se vyhýbati. Nebo ještì jinak a pøesnìji: chceš-li se vyvarovat blamá¾í, prorokuj v èasovém horizontu mimo dosah lidské pamìti. Kdybychom vydali pøedpovìï poètu obyvatelstva zemí èeských za deset, patnáct let ode dneška, mohl by pøijít nìkdo š»ouravý a strèit nám ji pod nos – koukej, troubo, co sis tenkrát navymýšlel! V roce 2101 je však zaruèeno, ¾e po øeèené dámì i s její pøedpovìdí pes neštìkne, a jedinì jisté jest, ¾e a¾ ta chvíle nadejde, všechno bude jinak a neèekanì. Nebo» vývoj èehokoli nebì¾í po pøímce jako kdy¾ støelí, co¾ je omyl povrchnìjších prognostikù a patálií zvìstovatelù; právì tak by mohli vypoèíst, ¾e poklesl-li poèet vrabcù v okrese Rychnov nad Knì¾nou za poslední rok o sto padesát kusù, nebude v roce 2101 vrabcù vùbec ¾ádných… pardon: bude jich záporný poèet.

Ne. Tak prostièké to není. Èas má v zásobì nesmírné mno¾ství klièek, spirál, vlnovek a výhybek, zpìtných obrátek a jiných cestièek køivolakých, po nich¾ nechává bì¾et vývoj; a kdo si z celé té hromady mo¾ností vybere jen jednu a nejjednodušší, a» z nedomyšlenosti nebo aby se mu vešla do pøedem urèeného vzorce, zaslou¾í si v prvním pøípadì titul lajdáka, v druhém šarlatána. Pokusím se ve vší skromnosti a u vìdomí své nedostateènosti v následujících odstavcích na nìkteré klièky a výhybky poukázat.

 

 

 

Lze pøedpokládat, ¾e a¾ dobìhne století ku svému konci a dost mo¾ná u¾ dlouho pøed ním, nebude ¾ivobytí tak komfortní, jak jsme zvyklí v tomto roce 2013. Státem garantované ¾ivotní jistoty se smrsknou na minimum nebo zmizí zcela; jedinou pojistkou pak bude vlastní, co nejpoèetnìjší rodina, jako to bývalo za pradìdeèkù. Dìti nebudou pøítì¾í v kariéøe a vyu¾ívání volného èasu jako dnes, naopak bude velmi výhodné mít jich plný barák; i zamíøí demografická køivka po letech poklesu zase vzhùru. I kdy¾ pøehánìt to také nemusí, øekl bych, abychom nedopadli jako Afrika.


Nebo mì vìštecké brejle šálí a všechno zùstane, jak je. Moc pravdìpodobné to není, ale co kdyby. Ani v takovém pøípadì si nemusíme dávat nohu za krk. Veškeré obavy a temná varování vycházejí z pøedpokladu zachování souèasného zpùsobu zajištìní na stará kolena: mladí odvádìjí povinné poplatky do dùchodové pokladny, a staøí je okam¾itì spotøebovávají; logicky pak pøijde jednou den, kdy se celá dùchodová stavba zhroutí a staøeèkùm nezbude, ne¾ aby se ¾ivili sbìrem jedlých koøínkù. Aby toho nebylo málo, hrozí podobný scénáø i v oboru zdravotnictví. Naštìstí existuje i jiná mo¾nost, o ní¾ pøíslušná místa dokonce vìdí, ale nerada na ni myslí, jeliko¾ by narušila jejich úøednické pohodlí: soukromá zúroèitelná renta. Sám asi nejsem nejlepší pøíklad; pøišel jsem do exilu v šestaètyøiceti letech vìku svého, a kdybych mìl být ¾iv jen z toho, co bych si staèil nastøádat na dùchodové konto, velký luxus by z toho nekoukal. Za normálnìjších okolností však rozpìtí mezi školou a dùchodem obnáší nìco kolem ètyøiceti let; kdyby mi bylo dovoleno po tu dobu ukládat tý¾ obnos, jej¾ jsem za své pracovní kariéry sypal do bezedného sudu povinných odvodù, na vlastní zúroèené konto, mohl bych si jinak vejskat, a ještì bych odkázal úhlednou sumièku svým dìdicùm.

 

 

 

Vím, co mi bude namítnuto: ¾e bych taky mohl mít smùlu a nastøádat si málo nebo nic. Mohl bych odpovìdìt, ¾e je spousta lidí všelijak posti¾ených nebo zase lajdákù a budi¾knièemù, je¾ otec stát chtì nechtì ¾iví z daòového pytlíka; snad by se nìm tedy našel nìjaký groš i pro mì. Odpovím ale jinak a vá¾nìji: rùzné tì¾kosti, v nich¾ se tohoto èasu potácí naše civilizace a ještì potácet bude, pramení do valné míry z toho, ¾e jsme se odnauèili ¾ít s riziky. ®e vy¾adujeme za všech okolností stoprocentní, a pro všechny pøípady radìji dvousetprocentní zajištìnost. To nejde. Kdyby takhle uva¾ovali naši stateènìjší pøedkové, Amerika by zùstala neobjevena, svìt by byl dosud placatý a slunce se toèilo kolem nìj, a snad bychom ještì ani z vìtví neslezli. Musíme si zvykat na pomyšlení, ¾e nejsme, my lidé, ¾ádný extrabuøt pøírody, ale jeden z ¾ivoèišných druhù, leda¾e nejvyvinutìjší. Zákonem pøírody pak není vìèné zajištìní a bezrizikovost, nýbr¾ stálé støetání, konkurence, jedním slovem nejistota. Èím déle se budeme zdráhat vzít tuto skuteènost na vìdomí, tím hùø dopadneme.


Jest ostatnì podivno, proè všichni vìštci a prognostici, instituce vládní i nevládní a tisk s televizí v jednom kuse bìdují nad problémy pøi dobré vùli a rozumu relativnì snadno øešitelnými, nebo naopak takovými, jejich¾ øešení le¾í v kompetenci pøírody a my jsme v tom platní jako hrom v polici, a nevšímají si hrozeb vskutku reálných. Jestli opravdu má být zemské ovzduší za sto let o pár stupòù teplejší, zmìníme na tom málo nebo nic, jen se finanènì zruinujeme. Má-li poèet obyvatel zemí èeských klesnout z dnešních desíti milionù na sedm a pùl – tolik jich èítalo za Palackého, a lidem proto pivo hùø nechutnalo. ®e v tý¾ èas hrozí svìtová demografická køivka vystoupat - zdr¾enlivì poèítáno – k pøíšerným patnácti a¾ dvaceti miliardám se všemi pøedstavitelnými i naprosto nepøedstavitelnými následky, jaksi nezajímá nikoho. A daly by se uvést i jiné okolnosti, hrozící naší – naší, k èertu! západní civilizaci onaèejšími patáliemi, ne¾ se století se stoletím sejde, co¾ by ale vydalo na jiný, podstatnì objemnìjší èlánek.


®ijeme v pokryteckém èase, èase politické korektnosti. Jest jejím pøíkazem, a» u¾iji slov J. A. Komenského, sázet si na nos brýle mámení, skrze nì¾ vìc èerná bílá a bílá èerná, mrzutá krásná a krásná mrzutá se jeví. To nám, obávám se velmi, dìjiny šerednì spoèítají, a nemusí to být a¾ v roce 2101.


Ludìk Frýbort, Hannover, 22. øíjna 2013


***
Fotokolá¾ pro SeniorTip © Marie Zieglerová

Zobrazit všechny èlánky autora





Komentáøe
Poslední komentáø: 30.10.2013  12:05
 Datum
Jméno
Téma
 30.10.  12:05 Ludìk
 28.10.  17:32 Von
 27.10.  16:32 janina