Smutný osud artefaktù
V Rybné nad Zdobnicí, obci mezi Vamberkem a ®amberkem, byla odcizena bronzová deska o velikosti 51 cm x 52 cm z památníku tøiceti obìtem první svìtové války, osazená v roce 1925 u pøíle¾itosti sjezdu rodákù. Za 2. svìtové války byla nìmeckými okupanty odstranìna, po ní byla, jak potvrdila starostka obce Marie Valášková, nalezena na šrotišti v nedaleké Javornici a znovu osazena. Je to smutný osud dalšího artefaktu na Rychnovsku, a» to jsou busty, pamìtní desky èi reliéf.
O tìchto zhùvìøilostech na Rychnovsku v širším mìøítku víc:
Rychnov nad Knì¾nou:
30. øíjna 1918 byl T. G. Masaryk zvolen jeho èestným obèanem a Rychnov se tak stal prvním mìstem u nás, které mu je udìlilo. 15. øíjna 1918 se usnesla jednomyslnì mìstská rada doporuèit zastupitelstvu, aby byl zvolen za èestného obèana,
a 30. øíjna zastupitelstvo tento návrh s nadšením schválilo. Na pøipomínku jeho návštìvy mìsta 1926 byla umístìna na prùèelí obecního úøadu (nyní ZŠ Kolowratská) pamìtní deska, ale ta odtud musela zmizet za 2. svìtové války, pak opìt za komunismu a po desce zùstala jen svìtlá skvrna v omítce.
Teï je na Starém námìstí – na snímku z roku 2005 o Vánocích je pøed ní odpadkový koš, vlevo smìrovka k veøejným WC, kolem desky blikací øetìz a pod ní obrovský nafukovací Santa Klaus.
9. prosince 2002 byl u Okresního soudu v Rychnovì nad Knì¾nou vynesen poslední z rozsudkù proti ètyøem pachatelùm bøeznové kráde¾e busty vynikajícího pøekladatele Otmara Vaòorného ze symbolického rychnovského Slavína. Samosoudce JUDr. Jiøí Fuks hodnotil kráde¾ovou trestnou èinnost mladistvého Dušana Gábora (1985), z ní¾ nejzáva¾nìjší byla kráde¾ busty, díla zaslou¾ilého umìlce Leoše Kubíèka. By» odsouzený, který mìl za sebou u¾ dva soudem ulo¾ené tresty a poslední trestné èiny spáchal v podmínce, pùvodnì avizoval, ¾e vypovídat bude, pøed samosoudcem odmítl. Soud ho odsoudil k odpracování 400 hodin obecnì prospìšných prací, a nebýt toho, ¾e se busta nakonec našla, trest mohl být pøísnìjší. Pro srovnání - plnoletí spolupachatelé tohoto trestného èinu Štefan Telvach, Emil Tancoš a Juraj Lacko byli u¾ pøedtím pravomocnì odsouzeni k podmínìným trestùm nebo 400 hodinám veøejnì prospìšných prací. Pachatelé bustu chtìli nejdøíve prodat, aby mìli peníze na diskotéku do Králík; to se jim však nepovedlo, ani její prodej ve Sbìrných surovinách, a tak putovala z místa na místo, a¾ byla nakonec prodána mimo rychnovský okres za 2 tisíce korun; pøitom její hodnotu ocenil soudní znalec na víc ne¾ 150 tisíc. Policie uloupenou bustu vypátrala a v èervenci 2006 ji pak z rukou øeditele rychnovské policie pøevzal starosta mìsta Jiøí Rokl a nyní je znovu na pùvodním místì.
Deštné v Orlických horách
Na pylonu pøed Masarykovou chatou na Šerlichu byla busta TGM, dílo Leoše Kubíèka. Poprvé byla odhalena
8. záøí 1935, za války ji odstranili nacisté (chata se tehdy jmenovala Hitlerbaude) a po ní nebyla nalezena. Leoš Kubíèek ji tedy odlil 1949 znovu, ale umístit na sloup ji musel sám se skupinou dìlníkù a bez jakékoli slávy. Tam vydr¾ela pìt let. O její zachování se tehdy zaslou¾il Josef Synek, nájemce chaty v první polovinì 50. let. Ten pøemluvil dìlníky, kteøí bustu odstraòovali, aby nepoškodili ani ji, ani šrouby, jimi¾ byla upevnìna, a potom ji schoval ulo¾enou v pilinách a pøikrytou døevem a uhlím v kùlnì blízko polských hranic. Tøetí instalace probìhla 9. kvìtna 1968, ale busta byla po dvou letech – v dobì nastupující normalizace, kdy ideologickým tajemníkem rychnovského OV KSÈ byl Petr Szymanský - ulo¾ena v Okresním muzeu Orlických hor v Rychnovì nad Knì¾nou.
Její ètvrté odhalení probìhlo slavnostnì 7. bøezna 1990 za snìhové vánice.
(Foto: Delegace na jaøe 1968 u Leoše Kubíèka)
Kostelec nad Orlicí
O prázdninách 1953 byla str¾ena socha TGM, dílo Josefa Bílka. Jedno svìdectví z roku 2007: Slyšel jsem vyprávìt v Osinku, na tom si udìlali destrukèní cvièení okresní milicionáøi a oddaní bolševici, oprátka kolem krku, zapøa¾ená za V3S, sochu strhla a odtáhla. Traduje se, ¾e celá akce byla tajnì natoèena na 8mm film. Bylo to údajnì i vyfoceno, vèetnì toho, kdo dával oprátku na krk.
Kostelecký akademický malíø Rudolf Èerný se ji v roce 1968 sna¾il s pøáteli a Josefem Bílkem obnovit. "Na poradu s Josefem Bílkem, Josefem Kotyzou a myslím s no¾íøem panem Kaškou, jsme se scházeli na zahradì právì kupovaného 
zdevastovaného domu Rabyšáku. Sochaø Josef Bílek ji¾ zajistil odlití sochy za 170 tisíc korun – bohu¾el v 70. letech, dobì normalizace. Pozdìji jsme jednali se sochaøem-medailérem Zdeòkem Koláøským – tehdy u¾ sochaø Josef Bílek zemøel – s jeho dcerou v Hoøicích, ale naše mìsto ji¾ ztrácelo zájem a nemìlo asi peníze,“ vzpomenul v roce 2007 Rudolf Èerný.
Èeské Meziøíèí
Na tajnì poøízeném snímku z roku 1975 je vidìt vzadu na tøetím nádvoøí rychnovského zámku Masarykova socha, také dílo Josefa Bílka. Tento artefakt – na snímku s kusy hadrù a s hlavou doslova zakuklenou jedním z nich – byla pùvodnì v Èeském Meziøíèí a nyní je tam zpìt.
Potštejn
Masarykova busta, dílo Vincence Makovského, mj. tvùrce Komenského pomníku v 
holandském Naardenu a v Betlehemu v USA, byla v odhalena 1938. Pak došlo k jejímu sejmutí a v roce 1968 byla znovu instalována. V sedmdesátých letech bylo naøízeno její odstranìní a znovuodhalení se uskuteènilo 1990. 17. prosince 1991 se stala pøedmìtem bombového útoku; nikdy nezjištìný pachatel ji odpálil. 25. srpna 2007 byla ukradena a pachatel nebyl vypátrán. Nahrazena byla dílem Vladimíra Peška z pryskyøice, ale i tato busta byla 23. ledna 2010 ukradena a je tu další replika.
Javornice
Bustu TGM, jednu ze ètyø prezidentových bust, které Leoš Kubíèek, rodák ze sousední Slatiny nad Zdobnicí, ¾ijící pak v nedalekém Pìèínì,vytvoøil za Masarykova pobytu v ®idlochovicích v polovinì 20. let. Javornická busta byla
osazena v roce 1938, pøes 2. svìtovou válku byla místními obèany zakopána do zemì, v roce 1945 vykopána a znovu osazena, 1959 odstranìna komunisty, 1968 znovu instalována, 1970 opìt komunisty odstranìna a 1989 znovu nainstalována. V noci ze 13. na 14. listopad 2007 byla v ukradena - pachatel èi pachatelé si najeli s autem k blízké høbitovní bránì (zùstaly stopy na snìhu). Nyní je tam její replika z umìlé hmoty.
Pìèín
Poprvé byla odhalena Masarykova busta 1936, za 2. svìtové války byla ukryta na zahradì jejího tvùrce Leoše Kubíèka a
instalována 1945. V listopadové noci roku 1953 ji obèané zakopali do Štefkovy bøeziny, v noci 13. dubna 1968 ji vykopali a na dvoukoláku dopravili k pomníku, kde ji pomocí hrázek, lana a kladky dostali na podstavec. V dobì normalizace byla tajnì sejmuta a odvezena do muzea v Rychnovì.
Po pádu komunistického re¾imu byla obci vrácena a 9. prosince 1989 vyzvednuta na pùvodní místo.
9. prosince 2009, na den a mìsíc pøesnì po 20 letech, byla ukradena.
26. èervence 2010 byla na Policii ÈR oznámena ztráta bronzové pamìtní desky Leoši Kubíèkovi z domu è.p.3, v nìm¾ tvoøil.(Tato deska byla odhalena 18. øíjna 1987 u pøíle¾itosti výroèí jeho narození.)
11. srpna 2010 byly odcizeny dvì bronzové desky z pomníku padlých v 1. svìtové válce rozmìrech 120 x 60 x 3 cm.Tyto desky byly umístìny na pomník v 1936 spolu s bustou T. G. Masaryka.
Rovnì¾ v tu noc byla znaènì poškozena pamìtní deska malíøe Jana Trampoty, ale pachatelùm se nepodaøilo desku oddìlat, proto¾e byli vyrušeni. „Tak¾e nám v Pìèínì mo¾ná dnes ještì zbývá pamìtní deska 1000 km drah,“ dodal starosta Miroslav Petr.
Slatina nad Zdobicí
Letos na jaøe tam byla ukradena pamìtní deska ze sousoší, odhaleného 1927. Na nìm byla pùvodnì pískovcová deska se jmény 32 padlých a pìti nezvìstných místních obèanù v 1. svìtové válce.
Gestapo se o nìj zajímalo, domnívalo se toti¾, ¾e u pøíle¾itosti jeho odhalení byly vydány nìjaké letáky nebo bro¾ury s protinìmeckým obsahem. To se nepotvrdilo, ale naøídilo upravit nápis na desce tak, aby byla vynecháno "osvobození vlasti nedoèkali" a zùstalo tak jen slovo "padli".
V roce 1950 byla deska se jmény padlých nahrazena bronzovou a zároveò bylo pøipojeno i jméno èetnického strá¾mistra Františka Janovce, který se stal obìtí fašistických okupantù. Replika této desky z umìlé hmoty tu je od srpna 2010.
Èastolovice
Na jaøe 2010 byla ukradena na místním høbitovì z hrobu malíøe Antonína Hudeèka jeho bronzová busta, dílo Ladislava Beneše. Nyní ji nahradila umìlohmotná replika umìlcovy busty, kterou podle pùvodního modelu odlil kovolijec Jindøich Janeèek.