Mìla Bo¾ena Nìmcová šlechtický pùvod?
Pùvod nejslavnìjší èeské spisovatelky zùstává stále záhadou. Podívejme se na nìkteré skuteènosti. První nesrovnalost:
Jak je mo¾né, ¾e nevzdìlaný panský koèí Johann Pankl, který hovoøí jen nìmecky, a nepøíliš hezká a ponìkud obézní panská pradlena Terezie Novotná-Panklová mohli mít tak pùvabnou a inteligentní dceru. Oba rodièe byli menší postavy, podsadití, Bo¾ena Nìmcová byla štíhlá a u¾ od dìtství velice slièná. Nadáním a podobou se výraznì odlišovala nejen od rodièù, ale hlavnì od svých sourozencù. A Terezie Panklová se k Barunce nechovala jako matka a dokonce ji bila.
Spisovatel Karel Pleskaè píše:“ …..byla vyslovena domnìnka, ¾e Bo¾ena Nìmcová byla dcerou vévodkynì Kateøiny Vilemíny Zaháòské (nejstarší ze ètyø dcer vévody Petra Birona)….V Alserovské ulici ve Vídni byla porodnice s nalezincem pøi kostele Nejsvìtìjší Trojice. Tam se rodily dìti lásky a v kostele je pak køtily. Tam byla také pokøtìna Barbora.“ Mohla tedy být Bo¾ena Nìmcová dcerou Paní knì¾ny? Ale odpovìï je NE. V devatenácti letech otìhotnìla Kateøina Vilemína s nevlastním otcem, švédským diplomatem Gustavem Armfeltem. Matka ji rychle provdala za kní¾ete Rohana, aby zabránila skandálu. Kateøinì se narodila dcera Gustava, ale Kateøina ji¾ nemohla mít po porodu další dìti.
Historièka Helena Sobková se domnívá, ¾e by Barunka mohla být dcerou Kateøininy nejmladší sestry Dorothey, provdané za Edmonda de Perigord. Hrabì Périgord byl záletník a tak si mladá Dorothea našla náhradu. Jejím milencem byl hrabì Karel Jan Clam-Martinic. Dorothea ho tak miluje, ¾e se chce dát rozvést pøesto, ¾e je katolièka, a vzít si ho. Jejich vztah trvá dva roky. Poèátkem roku 1816 ale jejich vztah náhle konèí. Její matka vévodkynì Kuronská píše 29.ledna 1816 své nejstarší dceøi Kateøinì dopis, ve kterém si na svou nejmladší dceru Dorotheu stì¾uje. A píše: „jde zcela urèitì o starosti s tím devítimìsíèním tìlesným stavem. A» je to jak chce, je naší povinností ji zachránit a zabránit skandálu.“ Dorothea se asi na dva týdny ztrácí ze spoleèenského ¾ivota ve Vídni a vrací se do nìj a¾ 11. února 1816. V dobì od 31.ledna do 11. února si Metternichùv sekretáø Friedrch Gentz peèlivì zapisuje do deníku šest návštìv u Pauliny a Johanny, Dorotheiných sester, ale ¾ádnou u Dorothei. Teprve 11. února je tam zápis – návštìva u madam Perigord. 3.bøezna se Dorothea vrací do Paøí¾e.
Další náznaky toho, ¾e s pùvodem známé spisovatelky je to nìjak zašmodrchané jsou v Ratiboøicích. V roce 1819 si najímá hrabì Schulenburg, tøetí man¾el vévodkynì Kateøiny Zaháòské, nového koèího Johanna Pankla a ten musí podepsat smlouvu, kde se zavazuje, ¾e se neo¾ení. Ale u¾ 7. srpna 1820 si bere v kostele v Èeské Skalici Terezii Novotnou a pøiznává se k dceøi Barboøe, jako k vlastní. Kdy¾ malá Barunka v Ratiboøicích onemocnìla, kupuje jí matka v Náchodì léky za 3 zlaté a nechává si to proplatit na zámku. To je velká péèe o dceru pradleny.
A další náznaky. Paní Terezie Panklová vede v roce 1824 malou Barunku, ètyøletou, do školy k zápisu a tvrdí, ¾e ztratila køestní list, ¾e je Barunce šest let. Do školy ale Barunka nenastoupí. Dojí¾dí ji dva roky vyuèovat soukromý uèitel Augustin Purm ze školy v Èeské Skalici. Kde na to panský koèí a pradlena berou peníze? Ostatní dìti u¾ ale chodí normálnì do školy.
V roce 1830, kdy¾ bylo údajnì Barunce 10 let, ji odvezli do Chvalkovic na jiný zámek paní knì¾ny Zaháòské, kde se uèí vystupovat ve spoleènosti, vhodnì oblékat, nìmèinu, vaøení, šití, hru na fortepiano a pan správce Hoch ji vybírá ze zámecké knihovny vhodné kní¾ky a vzdìlává ji v literatuøe, zemìpisu a historii. Po návratu jí paní knì¾na otevírá zámeckou knihovnu v Ratiboøickém zámku, sama jí vybírá kní¾ky a stará se, aby je dostala domù. Ale sama Nìmcová píše pozdìji toto. „Tu dobu, nebylo mi ještì zcela tøinácte let, pøišla jsem do Chvalkovic… K správcùm do stravy, k uèitelce do šití, a k uèitelovi, abych se nauèila fortepianu a nìmèinì.“
Ale domnìnky, ¾e je šlechtického pùvodu, podporuje sama Bo¾ena Nìmcová. Naznaèovala to ještì jako dítì ostatním dìtem, ale i v pozdìjší dobì. Napø Karolina Svìtlá o ní píše: „Mìla nìkdy tušení, ¾e dostane jmìní z nìèí pozùstalosti, proto¾e, kdy¾ mì navštívila jako mladou paní, øekla, „Jaký sis to koupila ošklivý nábytek. Poèkej koupím ti jiný, èervenì aksamitový.““
Jedna vìc ale mluví proti. Ani Kateøina Zaháòská, ani Dorothea se nepostaraly Barboøe o výbavu a vìno, kdy¾ se vdávala, aèkoli to bylo tehdy bì¾né. Dostala pouze zlaté náušnice. Nic víc.
Foto:
Bo¾ena Nìmcová
Dorothea de Périgord
Náhrobek B. Nìmcové
Staré Bìlidlo
Rudrùv mlýn
Socha od Gutfreunda
Ratiboøický zámek
Další foto zde
Olga Preclíková