Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Albert,
zítra Cecílie.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Honba za mládím
 
 
Tým amerických psychologù provádìjící studie touhy lidí vypadat stále stejnì mladì došel k závìrùm, které si mnozí z nás za rámeèek nedají.
Amerika je u¾ øadu let su¾ována stihomamem vìèného mládí. Prùmìrný obyvatel USA prý zná perfektnì úèinky stopových prvkù na stárnutí bunìk. Z hlavy ví, jaké èíslo má jeho oblíbená posilovna, ale telefon napøíklad na rodinného lékaøe si nepamatuje. Vlna "vìèného mládí" se u¾ dávno doputovala i k nám.
 
Studie, která anonymnì na vzorku asi patnácti set lidí pitvala zdravotní návyky Amerièanù a zejména pohnutky, které je nutí nejíst prorostlé maso a ještì za rosy pobíhat parkem, došla k pøekvapivým závìrùm: tìm lidem vlastnì vùbec nešlo o zdraví. Všem se pøevá¾nì jednalo o to, vypadat o pìt èi deset let mladší ne¾ skuteènì jsou.
Na dotaz  - Proè sportujete (?) tøeba vìtšina dotázaných odpovídala:
Proto¾e budu mít menší zadek.
Abych mìl pevnìjší svaly.
Aby se mi zatáhlo bøicho.
 
®ádná odpovìï typu: Abych spálil cholesterol a sní¾il riziko infarktu! Nikdo nekalkuloval s tím, ¾e ho ménì ohrozí osteoporóza, kornatìní tepen nebo cukrovka. Pokud se nìkdo náhodou zmínil o zdravotních dopadech, pak spíš proto, ¾e se dnes o nemocech hodnì píše a mluví. Pøi bli¾ším zkoumání toti¾ nedovedli lidé øíci, jakým zpùsobem ovlivní jimi zvolený ¾ivotní styl jejich zdraví.
 
Psychologové se domnívají, ¾e zjištìní je sice ponìkud šokující, nicménì èlovìku vlastní. Lidé, kteøí zatím neza¾ili u sebe nebo u svých nejbli¾ších ¾ádnou vá¾nou zdravotní kolizi, si ani ve snu nepøipustí, ¾e by mohli nìkdy onemocnìt. Myšlenky na to, ¾e bychom my sami mohli stonat (nedej bùh nìkdy dokonce zemøít!), jsou nám naprosto cizí. Výjimku tvoøí jedinì hypochondøi.  Snahy o to, vypadat stejnì mladì jako naše ratolesti, jsou docela pochopitelné. Všude je dnes zájem o vitální, zdravé, mladé pracovní síly. Pracovní trend posledních let velí: získat kreativní, i kdy¾ nezkušené mladé lidi a rychle si z nich "k svému obrazu" vychovat odborníky. Pryè jsou doby, kdy se zamìstnavatelé obklopovali zkušenými pracovníky s bohatou praxí. Takových dnes potøebují jen nìkolik - aby se mìl kdo vìnovat mladým a nezkušeným. Vypadat mnohem mladší dává šanci na lepší pracovní zaøazení. Èlovìk vìtšinou nejdøív otevøe na novém pracovišti dveøe a pøedvede svoji tváø a postavu. Teprve potom pøedlo¾í dotazník s datem svého narození. Dobrá kondice navíc umo¾ní podávat vynikající pracovní výkon. Kdo ¾ije zdravì, spíš vydr¾í velké pracovní nasazení. "Není pøece nic špatného chtít vypadat lépe!" ospravedlòoval se jeden z úèastníkù výzkumu. Svùj názor vehementnì opíral ponìkud kurióznì o zkušenosti lidí z koncentraèních táborù. Na osvìtimské rampì šli pøece "k ¾ivotu" ti, kdo byli statných postav, svi¾ného kroku, hladce oholeni, bez brýlí a šedin.
 
Touha po vìèném mládí má však u mnoha lidí i jinou pøíèinu. Témìø polovina odpovìdí se týkala hledání nových partnerù. "Co kdy¾ se budu chtít ještì nìkdy znovu vdát?" kladly si otázku rozvedené, ale i zadané ¾eny. "Co kdy¾ si èirou náhodou budu chtít najít jinou partnerku?" uva¾ovali mu¾i. Psychologové nad tìmito odpovìïmi jásali – koneènì
nìkdo (by» anonymnì) pøiznal, na co podvìdomì myslí prý skoro ka¾dý z nás. Co kdybychom ještì nìkdy museli hledat ¾ivotního partnera? Je jedno, jakým zpùsobem v našich nejtajnìjších myšlenkách pøijdeme o toho dosavadního, s ním¾ jsme tøeba naprosto š»astní a spokojení. Pøi myšlenkách na nové vztahy v nás zaènou pøevládat zvíøecí pudy - zachovalá samièka musí pøi námluvách budit zdání, ¾e je schopná plodit, samec musí mít alespoò vykartáèovaný ko¾ich. Je nutné vypadat lépe, ne¾ na tom jsme - obì strany znají tato pravidla hry. Tím spíš, ¾e podle prùzkumù èlovìk hledá pro své pozdìjší vztahy stejnì starého, èi dokonce mladšího partnera (bylo by toti¾ nerozumné vláèet se ¾ivo tem s nìkým, kdo bude víc obléhat nemocnièní postel ne¾ tu man¾elskou). Zejména gerontologové potvrzují, ¾e spousta lidí, uzavírajících vztahy v pokroèilém vìku, èasto do poslední chvíle tají své vá¾né zdravotní potí¾e.
 
Rozhodující pro nás bývá náš kalendáøní vìk - tedy doba od našeho narození do souèasnosti. Jen¾e málokterý èlovìk je po zdravotní stránce, i co se vzhledu týèe, soumìøitelný se svým vrstevníkem. Nejlépe se to projevuje napøíklad na abiturientských srazech: zatímco nìkteré spolu¾áky mylnì pova¾ujeme za své bývalé kantory (bo¾e jak hroznì zestárli), jiné máme za jejich potomky, kteøí jen pøišli omluvit nepøítomné rodièe. Na to, jak v urèitém vìku vypadáme, má vliv mnoho skuteèností. Nelze pominout hlavnì genetické pøedpoklady: jestli¾e napøíklad všichni naši pøedci zešedivìli kolem ètyøicítky, nejspíš ani my nebudeme v domovì dùchodcù oslòovat havraní kšticí (pokud neutratíme pùl penze za barvení). Na našem vzhledu se odrá¾í i náš ¾ivotní styl, zdravotní stav a podobnì. Málokdo zatím kalkuluje s pojmem biologický vìk, dokonce ani mnozí lékaøi ještì nevzali tuto velièinu na vìdomí. Biologický vìk by se dal definovat jako obecný stav èlovìka, který je dán tìlesnými, duševními a sociálními aspekty. Jednoduše øeèeno: uvádí, jak moc je náš organismus v daném vìku opotøebován. Biologický vìk má na naše stárnutí - a na náš vzhled - vìtší vliv ne¾ to, co prozrazuje rodné èíslo.
 
Proces stárnutí je všem ¾ivým organismùm naprosto pøirozený a nikdo se mu nevyhne. Moderní èlovìk si toho je vìdom, nicménì stále se sna¾í pøijít na vynález, který by zamezil stárnutí bunìk. Poslední teorie se pøiklánìjí k tomu, ¾e proces stárnutí urychlují napøíklad volné radikály, které v našem tìle vznikají pøi øadì procesù. Nahrává jim napøíklad ultrafialové sluneèní záøení nebo pøíliš mnoho chemie v našem ¾ivotì. Vìdci také mají teorii, ¾e vìk ovlivòuje mno¾ství stravy, kterou jíme. Lidové vyprávìnky o tom, jak sudièka ka¾dému novorozenìti pøidìlí hromadu jídla a pití, kterou smí spotøebovat, mají nìco do sebe. Èím rychleji èlovìk sní a vypije pøidìlené mno¾ství, tím rychleji se porouèí na onen svìt. Tým amerických vìdcù skuteènì zjistil, ¾e laboratorním myším, které dostávaly ménì stravy, lépe "pracovaly geny". Na procesu stárnutí se samozøejmì podepisuje tìlesná a duševní kondice. Nikdo nezpochybòuje tvrzení, ¾e støídmì ¾ijící èlovìk, který se dostateènì pohybuje a spí, jí zdravou stravu a brání se stresu, vypadá vìtšinou lépe ne¾ nedospalý vynervovaný pivaø.
 
Farmaceutické a kosmetické firmy sázejí právì na to, ¾e vìtšina z nás tou¾í po zdravém ¾ivotním stylu. Zatímco tabákový prùmysl staví svoje reklamy na tvrzeních, ¾e obèas si zahøešit je vlastnì jakási pøirozená duševní oèista, podniky produkující "zdraví" apelují na naše touhy vypadat mladì a zdravì. Jejich výrobky vìtšinou skuteènì zdraví prospívají, èlovìk je však málokdy umí ke zdraví u¾ívat. Jestli¾e se doèetl, ¾e nebezpeèné volné radikály mù¾e vyhubit jakýsi antioxidant, nakoupí jej košík. V USA byla bìhem let zaznamenána øada pøedávkování nejen vitaminem A a E, které spolu s vitaminem C pùsobí antioxidaènì, ale dokonce i zinkem èi chrómem na hubnutí. Naše touha po nesmrtelnosti je tak velká, ¾e nejsme ochotni brát vá¾nì doporuèení na krabièkách s preparáty. Zdravý organismus za normálních okolností vùbec nepotøebuje posilovat umìlými výrobky, mìl by vystaèit s vitaminy a minerály, které získá z vyvá¾ené stravy.
Jiná situace nastane v dobì chøipkových epidemií nebo velké pracovní zátì¾e. Náš organismus je ovšem schopný zvyknout si na "úlevu", kterou mu poskytujeme pomocí preparátù. Zatímco napøíklad i bez dávky vitaminu C by se naše imunita dokázala mnohdy poprat s virovým onemocnìním, ve chvíli, kdy céèko bereme dlouhodobì a bezdùvodnì, mù¾e organismus zlenivìt a bez pravidelné dávky nepracovat tak dobøe. Neuvá¾ené pøejídání se "omlazujícími" prostøedky mù¾e naopak pøidat na vzhledu nìkolik let navíc.
 
Souèasná medicína se sna¾í hledat zpùsoby, jak udr¾et naše tìla co nejdéle zdravá. Velmi sází na výzkumy v oblasti genetiky - a¾ budeme za èas vìdìt, co který gen pùsobí, bude docela mo¾né "opravovat" nedostatky. U¾ dnes existuje øada teorií, co by mohlo pozastavit proces stárnutí. Hitem posledních let se stal napøíklad melatonin - hormon, který øídí naše biorytmy. Doká¾e brzdit rùst rakovinných bunìk a navíc se dá snadno získat z rostlin èi ¾ivoèichù. Mnozí lidé jej u¾ívají i "pro dobrý spánek". Jsou však popsány pøípady, kdy pøi pøehnaném u¾ívání bez nìj u¾ pacienti nedokázali kvalitnì spát.
Podle Mezinárodní asociace farmaceutických spoleèností by novým prostøedkem vìèného mládí pro ¾eny mohl být pohlavní hormon estrogen. Jedna univerzita v USA testovala pacientky gynekologického oddìlení - ty, které vypadaly mladší, ne¾ byly, mìly více estrogenu. Teprve další studie by mìly výzkum potvrdit. K udr¾ení mladého vzhledu by tedy mohlo teoreticky pomoci podávání hormonálních preparátù. Mnozí lékaøi jsou však k této cestì skeptiètí - narušovat pøirozenou hladinu hormonù a normální fungování organismu jen kvùli tomu, aby pacientka vypadala o deset let mladší, jim pøijde jako hazard.
Americká studie radí: dnešní èlovìk by mìl více pracovat na tom, aby se vìdomì neprohøešoval proti svému zdraví, nezvyšoval svùj biologický vìk - a pøitom by se mìl smíøit se svým stárnutím. Být pøítelem svých vrásek, milovat šedivý vlas.
Jana Koutecká
 
 
 


Komentáøe
Poslední komentáø: 05.08.2008  13:04
 Datum
Jméno
Téma
 05.08.  13:04 her.vera pro Jitku Novotnou
 05.08.  09:21 Jitka Novotná
 04.08.  19:14 Jaroslav politování, nebo posmìch v té honbì, èersvý zá¾itek
 04.08.  08:49 her.vera
 04.08.  06:33 Kamila