U hudby ještě zůstaneme a připomeneme si Karla Václava Štěpku, narozeného 31. května 1908 v Českých Budějovicích (zemřel 19.10.1989 v Praze), hudebního skladatele, pedagoga a sbormistra.
Navštěvoval Hudební školu v Českých Budějovicích a pak pokračoval na Konzervatoři v Praze, kde studoval hru na klavír a sborový zpěv. Skladbu pak studoval na Akademii múzických umění v Praze u Jaroslava Řídkého. U Aloise Háby pak absolvoval kurz mikrotonální hudby (nebo též mikrotonalita je hudba, která záměrně pracuje s různými typy ladění se vzdálenostmi mezi tóny odlišnými od intervalů běžně používaných, nejčastěji s intervaly menšími než půltón).
Po studiích se stal sbormistrem pěveckého spolku Petr Vok v Soběslavi, který řídil až do r. 1939, kdy přesídlil do Prahy, kde vedl Dětský sbor na Vinohradech. Později se stal sbormistrem pěveckého sboru Církve československé husitské Farský a učitelem církevního zpěvu na Husově československé bohoslovecké fakultě Univerzity Karlovy. Kromě toho ještě soukromě vyučoval zpěv. Mezi jeho žáky byli významní zpěváci jak klasické hudby, tak i pop music.
Kromě své pedagogické činnosti skládal hudbu a to převážně písně a sbory. Nejznámější jsou skladby Láska za lesem, Na zámeckém plese, Krumlovské burlesky pro zobcovou flétnu a klavír aj. Skládal i klasickou hudbu, např. Meditace pro housle a violoncello, Sonáta pro čtvrttónový klavír nebo smyčcový kvartet Ten Pán velíť se nebáti. Nezapomínal také na děti a pořádal pro ně koncerty.