30.6. 1912 v Hradci Králové se narodil Viktor Fischl, zemřel 28.5. 2006 v Jeruzalémě.

Viktor Fischl, hebrejským jménem Avigdor Dagan, vystudoval práva na Karlově univerzitě.. Byl parlamentním tajemníkem židovské strany a redaktorem sionistického týdeníku. Psal také do Lidových novin a jiných českých listů.
Válku prožil v Londýně, kde se stal blízkým spolupracovníkem Jana Masaryka a sekretářem čs. Penklubu. Po válce pracoval v Praze v ministerstvu zahraničí.
Po únorovém puči odešel do Jeruzaléma, kde byl v roce 1950 přijat do izraelské diplomatické služby, v níž působil do roku 1977. Od tohoto roku se plně věnoval literatuře.

Jako autor má Viktor Fischl za sebou řadu básnických sbírek, ale především povídkových souborů a románů, vydávaných česky i v četných překladech po celém světě.

Románem Píseň o lítosti vyhrál Viktor Fischl soutěž Evropského literárního klubu, ale kniha již nesměla v Československu vyjít. Byl vydán hebrejsky v Tel Avivu v roce 1951 a česky až v roce 1982 v nakladatelství Sixty-Eight Publisher.

Z díla např.
Kuropění /román/, Hrací hodiny /román/, Jeruzalémské povídky, Hodinář z uličky zvěrokruhu, Dvorní šašci, Hovory s Janem Masarykem / v komunistickém Československu jedna ze zakázaných knih/, Hovory s jabloní, Loučení s Jeruzalémem.
Do češtiny přebásnil Viktor Fischl Knihu žalmů a Píseň písní.
Viktor Fischl byl nositelem nejvyššího vyznamenání České republiky, byl to citlivý básník a skvělý romanopisec, psal až do konce svého života, přestože ve stáří téměř neviděl.