Dovolte, abych dal¹í Hlinomazovo téma uvedl krátkou vzpomínkou: Já toti¾ vùbec nepokládám Josefa Hlinomaze za kuchaøského velmistra. On k takovému mistrovství ani nebyl pøíslu¹nì vybaven! Kdy¾ u nìho èlovìk vstoupil...
|
I kdy¾ jugoslávské dináry byly také pouze na pøíslib Èeskoslovenské banky, opravdové kapitalistické valuty jsme od na¹eho milého socialistického státu dostali poprvé na jaøe v roce 1968. A tady jak vidno se vracím zpìt do minulosti a je...
|
Kdo to je¹tì nezkusil, kdo nepøivonìl, ten neví, co je pizza. Tenounké tìstíèko, pìknì køupkavé, placièka natøená hustou omáèkou z rajèat a bylinek, oblo¾ená v¹ím mo¾ným, nejlépe výborným salámem, plátky...
|
Poslední pokraèování èlánkù Václava ®idka mì s potì¹ením opìt pøivedlo na mùj ®vahov. "Kdy¾ si mùj dìdeèek babièku bral" ve zlíchovském kostele sv. Filipa a Jakuba, kopec ®vahov tam ji¾ dávno byl, ale jestli tam na nìm byla ta vilová ètvr», kde jsem vyrostla a...
|
A zase pr¹elo. Tentokrát nenapr¹elo jen na Zelené aleji, ale i na vnitøní výstelku mého ¾aludku. A nebyla to voda, bylo to nìco hutnìj¹ího - nejspí¹e Becherovka. Skonèila toti¾ nìjaká velká sláva na lesním závodì. Maminka vrèela, tak jsem vzal kulovnici a hajdy...
|
Dal¹í dvì hezké dovolené u Baltu, které se daly poøídit bez deviz, spadají do poloviny let sedmdesátých. V roce 1975 jsme byli s dal¹ími rodinami v NDR a docela stylovì u¾ s novým Wartburgem. Jeli jsme do Prerowa, které¾to jméno pøipomíná, ¾e pochází...
|
Na Bo¾í narození o ble¹í poskoèení, na Nový rok o slepièí krok, na Tøi krále o krok dále a na Hromnice u¾ o hodinu více. Nemusíme mít na zøeteli pranostiky, odmìøované prodlu¾ování dne je samozøejmé se svou pravidelností a nemìnností. Se stejnou...
|
Za hájenku nám chodil srnec. Parádní kousek v paro¾í. Kdo ví, kde se ten rod tady vzal. Po v¹ech stránkách pøipomínal srnce karpatského. Vysoké, mohutné lodyhy, nádherná rù¾ice a velice silné perlení, víc jak do pùl lodyh. ©el u¾ sice zpátky, ale je¹tì poøád byl...
|
Ctitelé a fandové Josefa Hlinomaze se èasto zajímají o to, jak to chodí v zákulisí? Tak i já jsem se Mistra zeptal - jak to chodí v zákulisí?
Otázka padla ve stísnìném prostoru Hlinomazovy garsoniery, kam se právì z výstavy v Montrealu vrátily postavy z jeho obrazù. Byly namalované...
|
Upozoròuji pøedem, ¾e uvedené historky jsou ze ¾ivota, jak pøi¹ly pod ruku èi do poèítaèe prostøednictvím internetu. Trochu jsem je uvedl do pøijatelné literární podoby, ale stojí za to, abyste se nad nimi zasmáli i vy ostatní, milí ètenáøi...
|
Za dávných èasù mého dìtství, kdy lidé je¹tì mìli vìt¹í cit jeden pro druhého, bývaly kolem Vánoc noviny a èasopisy plné povídek s dojemnými pøíbìhy. Obyèejnì o opu¹tìných sirotcích hledících tou¾ebnì do oken pøíbytkù se stromeèky a prostøenými stoly a chudých...
|
Moje kamarádka Jarunka tak trochu rozvernì la¹kovala s mým ¹éfem - ¹éfredaktorem Pavlem. Pavel se moc s nikým v rozhlase nekamarádí, proto¾e, jak øíká: pøátelství s podøízenými nese jen závazky pracovního rázu. Výjimkou jsem tak trochu já, proto¾e...
|
To vám takhle jednou jedna malá holèièka ztratila rukavièky, které jí maminka koupila, aby jí nebyla zima, kdy¾ se sáòkuje nebo staví snìhuláka. Pøi¹la domù celá zmrzlá a slzièky jako korálky se jí koulely po tváøièkách... co já budu dìlat, babièko, maminka se bude zlobit...
|
Ka¾dé Vánoce jdou ruku v ruce s nákupy, uklízením, tì¹ením se a nedoèkavostí. Dospìla jsem k vìku, kdy miluji nákupy. Supermarkety, osvìtlené vyzdobené prostory záøí jak chrámy hojnosti. Zbo¾í má rozzáøená oèièka, nata¾ené ruèièky. Kam oko...
|
Nastalo období, kdy se v Nebi pøestaly toèit elektromìry. V rámci oslav narozenin Je¾í¹e jim toti¾ dodává osvìtlení Zemì. Adventní Praha svítí tak, ¾e i andìlé stahují rolety. A pod tìmi miliony ¾árovek uspoøádaných do...
|