Kdy¾ chcete udìlat nìkomu radost, urèitì se vám to podaøí. Tak poslouchejte, jak se to povedlo mnì.
Koupila jsem dvì bonboniéry. Jedna mì zaujala tím, ¾e bonbony se ukrývaly v obalu s jemnì fialovými kvìty, pøipomínajíc tak dávné...
|
Blí¾í se závìr tìchto snad alespoò pro nìkoho zajímavých mých ¾ivotních paradoxù a renoncù, jakýchsi støípkù pamìti, a opìt se dostávám k proklaté politice. I kdy¾ jsem byl jako souèást mlèící vìt¹iny za totality èlovìk programovì apolitický, pøes to se...
|
®o¾i, ahojky v nedìlním ledovém, leè sluneèném, ránu. U¾ jsme s Windou byly dvakrát venku - pøed ¹estou a pøed pùl hodinkou. S Milanovým kloboukem proti odpornému vìtru a v jeho prastaré - ze...
|
Kdy¾ jsem nastoupil do Vickovic, vedla v na¹em souboji dlouho prasata. Bylo jich zde dost, ale já byl natolik nezku¹ený, ¾e jsem na nì nestaèil. Tak jsem se uèil litry a litry potu, nespoèetnými kilometry na¹lapanými ve snìhu a nocemi bez postele. Jak se ukázalo...
|
Vlastík nemyslel na nic jiného ne¾ na letadla. Vystøihoval je z èasopisù a lepil do se¹itu, doma vyrábìl modely a ve ¹kole o pøestávkách aspoò pou¹tìl z okna papírové ¹ipky. Nad jejich domem se toèily nádherné støíbrné stroje, míøily k blízkému leti¹ti, nebo do neznámých dálek. Jak rád...
|
O více ne¾ deset let pozdìji v roce 1983 jsem vyjel na meteorologickou konferenci "skupiny expertù støednìdobé pøedpovìdi" meteorologických ústavù státù RVHP do tehdej¹í Nìmecké demokratické republiky - do Potsdamu (Postupimi). Jel jsem tentokrát...
|
Jistì se ka¾dému nìkdy stane, ¾e se probudí do dne, na který by pozdìji nejradìji zapomnìl. Ov¹em¾e to potkalo mnohokrát v ¾ivotì i mne, ale to jsem byl je¹tì mlad¹í a proti takovým zlomyslnostem ¾ivota odolnìj¹í. Zpravidla jsem na to reagoval...
|
To vám jednou bylo jedno písmenko abecedy, které si myslelo, ¾e se bez nìho ¾ádné slovo neobejde. Víte, ono bylo tak trochu do sebe zamilované. No, tak trochu! Øekla bych spí¹, ¾e a¾ moc! Bylo domý¹livé, jen se podívejte, jak se mu pupík nadýmá pýchou. Ostatním...
|
Do tìchto vzpomínkových paradoxù si snad mohu dovolit i zaøazení nìkolika svých cest slu¾ebních, které se konaly v letech 1970 a¾ 1985. V¹echny tøi smìøovaly na východ od ¾elezné opony, nebo» na opaènou svìtovou stranu jsem nikdy nebyl "nominován"...
|
Zprávy po internetu a dopisy od pøítelkynì Jarmilky z domova dostávám èasto a jsem za nì velmi vdìèná. Její poslední dopis je pro mì ale neocenitelným dárkem:"Teï tomu bude u¾ deset let, co jsme byli v Austrálii, ani se tomu nechce vìøit...
|
Myslím, ¾e to bylo nìkdy koncem roku 1969 nebo u¾ v sedmdesátém, dalo by se to pøesnì zjistit nahlédnutím do archivu, ale ta pøesnost není tak dùle¾itá. Zaèínalo období normalizace a samozøejmì ¾e i na¹e studio, jako dùle¾itý sdìlovací prostøedek...
|
Kdy¾ jsem se jednou rozepsal o bederních kalhotách, netu¹il jsem, ¾e jen o pár mìsícù pozdìji doznal model této èásti pánské (a z devadesáti procent i dámské) garderoby dal¹í zmìny støihu budící ú¾as. Abych byl ale správnì...
|
Je to jako kdy¾ se protrhne pøehrada. Gigantické proudy vod se valí údolím a devastují v¹echno, co jim pøijde do cesty. Smetou celé vesnice, znièí pøírodu, zahubí v¹e ¾ivé a zùstane po nich spou¹».
Stejnì gigantický je proud pavìd, který do na¹í zemì vtrhl po pomyslném...
|
Po roce 1977 normalizace pøituhla a tak dal¹í dva výjezdy za ¾eleznou oponu, tentokrát i zemìpisnì na západ, se nám podaøilo uskuteènit a¾ po jedenácti a dvanácti letech. Ten první na podzim v roce 1988 byl soukromý, patøí tedy opìt mezi ty "protekèní"...
|
Do¹el jsem k poli od lesa a zkusil vábnièku. Pøesto¾e jsem neèekal nìjaký výsledek, zvedly se pøede mnou nìjaké lodyhy èerného koøene nebo bodláku, jen¾e se rychle ztratily. Znovu jsem zapískal. V p¹enici se opìt ukázaly èerné klacíky. Bude to urèitì on. Jen¾e...
|