06.12 - Frýdlant nad Ostravicí:Do vzácné kaple ve frýdlantském Středisku sociálních služeb se po opravách vrátil život. V listopadu tam biskup Martin David při mši svaté požehnal nový oltář. Navíc se bezmála po čtyřiceti letech objeví na původním místě také svatostánek, který pokládali místní lidé za ztracený.

Kaple ve frýdlantském městském domově pro seniory se dá rozeznat už z ulice při pohledu na fasádu. Kdo se chce dostat dovnitř, musí hlavním vchodem do Střediska sociálních služeb. Kapli navrhl architekt ostravské katedrály Gustav Meretta.
Celý areál nechal v 70. letech 19. století vybudovat kardinál Bedřich z Fürstenberka jako školní zařízení pro dcery arcibiskupských úředníků. Na jeho pozvání také ve městě působily sestry boromejky. Za druhé světové války se budova proměnila v lazaret, později v gymnázium a domov pro seniory. Poslední sestry z kláštera odešly v roce 1971 a tehdy začalo v životě kaple neblahé období. Z kaple se stalo skladiště a dovnitř byl zaveden kouřovod, což poničilo původně modré hvězdné nebe na stropě. Naštěstí se ale nepodařilo dotáhnout zkázu kaple do konce rozdělením kaple na dvoupatrovou jídelnu. Příběh záchrany začal krátce po pádu komunismu a velký vliv na něj měly také farnice kolem paní Anny Kubátové, které v ústavu pracovaly jako zdravotní sestry. V únoru 1990 už v kapli první bohoslužbu slavil olomoucký arcibiskup František Vaňák.

Velmi vzácný svatostánek, do kterého nechal kardinál Fürstenberk vložit drahokamy a šperky, které zdědil po rodičích, se ale nalézt nepodařilo. To se změnilo až poté, co do frýdlantské farnosti přišel P. Roman Macura a vyslechl si přednášku o historii kláštera od projektové manažerky střediska Zuzany Poppek.

"S panem ředitelem Hořínkem rádi šíříme povědomí o našem Středisku. Tehdejšímu faráři Romanu Macurovi jsem ukázala, jak náš svatostánek vypadal. Zaujalo ho to a zmiňoval se o našem hledání na jiných místech," popisuje Poppek. Díky přátelům a zmínce v jedné knize ho stopy dovedly do farního kostela ve Slatině u Bílovce. Zpětně se tak Frýdlantští začali dozvídat, proč svatostánek zmizel.

"Na Čeladné působil v 80. letech P. Josef Trtík. Ten se rozhodl svatostánek ukrýt, protože se bál jeho zničení. Odvezl si ho pak s sebou na další působiště do Slatiny u Bílovce," hovoří Poppek o knězi, který zemřel v listopadu 2018 v Cholině u Litovle. "Z našeho příběhu vyplývá, že spolu lidé musí komunikovat. Jen díky vzájemnému sdílení se svatostánek povedlo najít," domnívá se.

"Vůbec jsem netušil, že ten svatostánek není náš," ohlíží se za nálezem P. Piotr Kowalski, současný farář ve Slatině. Tomu se podařilo zařídit náhradní svatostánek z Nizozemska a letos v květnu mohlo proběhnout předání svatostánku zpět do Frýdlantu. Na jeho opětovné umístění do kaple v bývalém klášteře se 4. listopadu přijeli podívat také farníci ze Slatiny. Bohoslužbu z kaple v sobotu 4. listopadu živě přenášela také TV NOE.

Kromě svatostánku uvidí v kapli také výsledek první fáze rekonstrukce, popisuje senátorka a starostka Frýdlantu nad Ostravicí Helena Pešatová: "Teprve před dvěma lety se nám podařilo v rámci dotací z přeshraniční spolupráce získat finanční prostředky na opravu kaple, a tak se postupně můžeme stát svědky jejího znovuobnovování. Došlo k technicko-stavebním úpravám kaple včetně izolace, statiky, nových podlah, elektroinstalace aj.," popisuje Pešatová za město, kterému kaple patří. V další fázi rekonstrukce přijde řada na restaurování výmalby i opravu trámového záklopového stropu nebo vitrážních oken.

"Kaple je srdcem celého kláštera. Je místem, kde na vás dýchne pokora, klid a bezpečí," uvažuje starostka, která chce kapli co nejvíce otevřít veřejnosti. Podílet se na tom bude i farnost.
Nejen koncerty, ale i modlitební večery
"Počítáme s tím, že se do kaple vrátí čtvrteční dopolední a také sobotní večerní mše svaté," popisuje frýdlantský farář P. Lukáše Engelmann. Tak to chodilo už před rekonstrukcí. Navíc by ale s farníky rád přinesl do kaple úplně nový koncept. "Chystáme modlitební večery, na které bychom rádi zvali zvlášť hledající nebo nevěřící," prozrazuje kněz s tím, že duchovní večery s písněmi by měly mít své místo v programu farnosti jednou za čtrnáct dní v pondělí.

Město chystá různé kulturní programy. Starostka vidí návaznost na dílo sester boromejek také v péči o seniory. "Při koupi objektu do majetku města jsme mysleli na to, abychom navázali na činnost řádových sester. V budově tedy poskytujeme sociální služby pro občany našeho města a přilehlého okolí. Činnost boromejek byla pro Frýdlant důležitým historickým milníkem. I když v našem středisku již mnoho let nepůsobí, s kongregací udržujeme nadále velmi dobré vztahy a vážíme si vzájemné spolupráce," míní Pešatová. A zůstává také odkaz kardinála Fürstenberka: "Byl to štědrý a pokorný člověk, který rozdával ve prospěch všech. Na jeho osudu vidíme, co vše zvládne jeden člověk, který nezneužije svou moc a postavení a slouží doopravdy všem," uzavírá Zuzana Poppek.