Zasmìjme se
26.06 - Do psychiatrické léèebny nastoupil nový øeditel. Prochází celým ústavem a ve druhém potká na chodbì dozorce. Ten se ho ptá: Co tady dìláte?
Prohlí¾ím si to tady, jsem novým øeditelem. Dozorce se zasmál: No dobrá, dobrá... To vám tady brzy vy¾eneme z hlavy!
Uprostøed noci zvoní nìkdo u vrat bohnického ústavu. Rozespalý vrátný hubuje: Jak si to pøedstavujete, dìlat po pùlnoci takový rámus! Zbláznil jste se?
Proto jsem tady!
V blázinci pøibìhla sestra do kanceláøe lékaøe. Pane doktore, venku stojí stra¹nì rozèílený pán a ptá se, jestli nám neutekl nìjaký blázen.
Proè proboha?
Øíká, ¾e prý mu nìkdo utekl s man¾elkou.
V blázinci se ráno ptá lékaø: Tak co, pane Kubíèek, jak se dnes cítíte?
Pacient na to rozhoøèenì reaguje: Já nejsem ¾ádný Kubíèek, já jsem Napoleon!
Ale, ale. A kdopak vám to øekl? ptá se doktor.
Bùh mi to øekl.
Z vedlej¹í postele se ozve: To není pravda. Nic takového jsem mu neøíkal.
Jdou dva blázni, jeden dr¾í v ruce peøíèko a druhý dveøe od auta. Ten s dveømi se ptá druhého, na co má to peøíèko. No kdy¾ bude vedro, tak se mù¾u ovívat. A na co ty má¹ ty dveøe?
To kdy¾ mi bude vedro, tak si otevøu okýnko.
Pavel
