08.04 - Praha:Dvě třetiny lidí souhlasí se sdílením údajů o poloze. Více než o ztrátu zaměstnání se lidé obávají snížení platu

- Výzkumná agentura SC&C realizovala v minulých dnech online výzkum, kterého se zúčastnilo 3725 respondentů.
- Zásadní obavou je pro Čechy onemocnění někoho z rodiny. Toho se obává zhruba šest lidí z deseti.
- Téměř 70 procent populace se obává délky karanténních opatření, největší obavy mají mladí lidé a obyvatelé velkých měst včetně Prahy.

Veřejnost je podle výsledků výzkumu SC&C otevřena sdílení údajů a využití "chytré karantény". Dvě třetiny populace jsou ochotny sdílet údaje o poloze pro vyhledávání nakažených a více než polovina kvůli tomu, aby se mohly omezit plošné zákazy. V obou případech častěji souhlasí muži a možná překvapivě je nejochotnější nejstarší generace.

"Může to být dáno tím, že starší lidé nejsou tak zvyklí chránit si své "virtuální" soukromí tak jako mladší generace. Každopádně ve všech věkových kategoriích platí, že s myšlenkami pro podporu chytré karantény souhlasí nadpoloviční většina lidí," komentuje výsledky výzkumu Jana Hamanová, ředitelka výzkumné agentury SC&C, která výzkum realizovala.

S omezením jsme zatím smířeni
Lidé se s jednotlivými opatřeními podle výsledků výzkumu relativně dobře smířili. Zejména mladým lidem ale vadí zákaz sdružování a rodičům dětí pak uzavřené školy (více než 40 %). Téměř 70 procent populace se obává délky karanténních opatření, největší obavy mají mladí lidé a obyvatelé velkých měst včetně Prahy.

Zajímavé je, že opravdu velká část populace (74 %) souhlasí také s případnými postihy při nedodržování pravidel. "Nekompromisní jsou zejména senioři starší 65 let a také lidé s nižším vzděláním. Naopak spíše nesouhlasí s postihy za nedodržování zákazů lidé, kteří se necítí ohroženi (45 %). Jsou to spíše muži, dvě třetiny této skupiny tvoří lidé do 49 let," upozorňuje Jana Hamanová.

Největší starost máme o rodiče
Zásadní obavou je pro Čechy onemocnění někoho z rodiny. Toho se obává zhruba šest lidí z deseti. "Pokud bychom se zaměřili pouze na osoby, které ještě mají své rodiče a prarodiče, tak obavy má zhruba 80 procent z nich," doplňuje ředitelka Jana Hamanová.

Druhou zásadní obavou je řešení zdravotních problémů, které se pandemie netýkají - může se jednat o problémy se zuby, srdcem nebo některým chronickým onemocněním. Anebo naopak zdravotní problém, který by se objevil nečekaně.

Více než o ztrátu zaměstnání se lidé obávají snížení platu. "A pokud jde o děti a partnerské krize, tak ty se zatím jeví jako méně naléhavé, ale nikoli bezvýznamné a neměly by se do budoucna podceňovat," komentuje Jana Hamanová z výzkumné agentury SC&C.

Většina Čechů se cítí epidemií ohrožena
Téměř polovina (46 %) Čechů považuje virus COVID-19 za závažné riziko. "Skupina, která se cítí do určité míry ohrožena, pořád narůstá, a naopak skupina "neohrožených" klesla pod 20 procent," uvádí Jana Hamanová, ředitelka výzkumu agentury SC&C.

Velmi silné ohrožení vnímá jeden ze šesti Čechů. Nejvíce ohroženi se cítí starší lidé a ženy. Naopak těch úplně klidných je dnes už jen šest procent. Připomeňme, že na začátku března jich přitom bylo ještě 30 procent. Platí přitom, že této skupině více vadí všechna omezení - například roušky, zákaz sdružování a výrazně méně jsou také ochotní poskytovat údaje do "chytré karantény".

Češi jsou spíše pesimisté
Jen necelá třetina lidí si myslí, že koronavirová krize povede k silnější republice, naopak více než polovina očekává oslabení. Skeptičtější jsou spíše ženy, ale také nejmladší generace do 34 let.
"Lidé, kteří věří, že Česká republika bude po koronaviru silnější, současně také naprosto důvěřují státu, méně jim vadí restriktivní opatření při karanténě a častěji souhlasí s postihy při nedodržování pravidel," doplňuje Jana Hamanová, ředitelka SC&C.

Vysoká důvěra státu
Důvěra ve stát je stále velmi vysoká. Stejně jako před dvěma týdny čtyři z pěti Čechů věří, že stát epidemii zvládne. Státu více důvěřují senioři a ženy, naopak muži a nejmladší generace jsou skeptičtější.
Důvěra ve stát ale není bezvýhradná. Většina lidí (67 %) se také shodne na tom, že určité potíže vláda má. Podle jejich názoru je ale situace z vládní strany spíše zvládnutá než nezvládnutá. Nejméně kritičtí jsou vůči vládě senioři, a naopak nejvíce kritičtí jsou lidé s vysokoškolským vzděláním nebo nejmladší generace.

Necelé polovině chybějí pozitivní zprávy
Lidé považují informovanost stejně jako přede dvěma týdny za přiměřenou. Stabilní je však i čtvrtina dotázaných, která vnímá určitou přehnanost. Mezi kritiky najdeme častěji muže, nejmladší generaci do 34 let a vysokoškolsky vzdělané lidi. "Téměř 70 procent populace má dle výzkumu dostatek informací o prevenci. Lepší informovanost by ale uvítali lidé s nižším vzděláním," upozorňuje Jana Hamanová.
Necelé polovině Čechů (44 %) chybějí pozitivní zprávy. Nejvíce by je přitom ocenili lidé s vyšším vzděláním. Více zpráv pro seniory by si dále přála nejmladší část populace do 34 let.

***

Výzkum realizovala agentura SC&C ve spolupráci s platformou COVID19CZ.
Cílem výzkumu bylo zjistit, jak česká společnost vnímá šíření koronaviru COVID-19. Jednalo se o již třetí vlnu tohoto výzkumu, první proběhla od 28. 2. do 2. 3. a druhá o dva týdny později. Třetí vlny, která proběhla od 27. 3. do 30. 3., se zúčastnilo 3725 respondentů. Použita byla CAWI metoda (online sběr). Data byla zvážena na populaci ČR 18+.

Vizualizace a podrobné výsledky najdete zde https://scac.cz/vyzkum-verejneho-mineni-covid-19/