Poslední car se narodil jako syn Alexandra III. v roce 1868 a vládl v letech 1894 až 1917. Byl z dynastie Romanov – Holstein – Gottorp. V mládí získal vynikající vzdělání. Se svou budoucí manželkou, Alix, princeznou hessenskou, se setkal při svatbě její sestry Elly. Svatba byla v Rusku a údajně se do ní budoucí car zamiloval na první pohled. Alix byla vychovávaná svou babičkou na anglickém panovnickém dvoře. Ať to bylo jak bylo, o deset let později se konala svatba. Ta byla ale poznamenaná státním smutkem, tři týdny před plánovanou svatbou zemřel car Alexandr III. Tím se stali novomanželé hned vládnoucí rodinou v Rusku.
V prvních letech svého panování se snažil Mikuláš II. pokračovat v liberalizačních snahách svého děda. Za jeho vlády vznikl parlament, tak zvaná duma, ale jeho moc byla značně omezená. Byla provedena také reforma zemědělství. Ale všechny tyto snahy byly jako poloviční, nikdy se nedotáhly do konce. Prvních deset let manželství bylo údajně šťastných. Carské rodině se narodila v roce 1895 první dcera Olga Nikolajevna, ta měla jako jediná z děvčat právo na titul princezna. Byla to prý velice skromná a citlivá dívka. Po ní se narodila další dcera, Taťána Nikolajevna, v roce 1987. Byla ze všech dětí nejvíce podobná matce. Byla velmi elegantní a tvrdilo se, že je to pravá dcera cara. Ale byla také rychleji schopná se přizpůsobit situaci, jako později v Tobolsku a Jekatěrinburgu. Také další dítě byla dcera, Marie Nikolajevna. Byla prý ze všech děvčat nejkrásnější. V roce 1901 se narodila čtvrtá dcera carského páru, Anastázie Nikolajevna. Byla energická až divoká. Velmi dobře si rozuměla se svým bratrem Alexejem. Na zkrocení bylo občas potřeba domluvy cara, nikdo jiný ji nedokázal usměrnit. A když se po čtyřech dcerách konečně narodil nástupce trůnu, v roce 1904 Alexej, byla rodina velice šťastná. Ale jejich štěstí nemělo dlouhého trvání. Bylo zkaleno válkou a revoluční situací v Rusku.
Navíc následník trůnu trpěl dědičnou nemocí hessenského rodu a to hemofilií. Když na to matka přišla, její život se změnil. Zajímala se prakticky jenom o léčení a záchranu malého Alexeje a to se pomalu vystupňovalo ve velkou zbožnost až k hysterii. Prosila o zázrak v kostelech. U carského dvora se objevil ruský mužik, tvrdil, že je mnich jménem Rasputin. O něm dodnes není jasno kdo to byl. Jedni tvrdí, že byl pijan, šarlatán, sexuální zvrhlík, ale také zázračný léčitel. Fakt je, že dokázal, pravděpodobně pomocí hypnozy zastavit carevičovu nemoc a tím i hysterii carevny.
Ještě při oslavách 300letého panování Romanovců se zdálo vše v pořádku. O rok později se situace změnila, přichází první světová válka a během dvou let byla elitní carská armáda, se kterou car odjel na frontu vybitá. Vládla zatím carevna, která byla ovládaná Rasputinem. Toho se nakonec pokusili odstranit pomocí jedu, ale nakonec ho museli zastřelil. Jeho vrahové byli posláni do vyhnanství. Neúspěch carské armády a celková situace vyúsťuje v revoluci v roce 1917.
Car byl dumou donucen k odstoupení a byl internován s rodinou v Carském Selu u Sankt-Petersburgu. Došlo k jednání, a bylo rozhodnuto, že rodina bude vypovězena do Velké Británie, ale nakonec rodinu na nátlak bolševiků odvezli do Tobolska a po říjnové revoluci v říjnu 1917 do Jekatěrinsburgu. Později se toto město jmenovalo Sverdlovsk.
Zde byla také ve sklepení domu carská rodina zastřelena. 17. července 1918 popravčí komando zahájilo na rodinu palbu. Car s carevnou údajně zemřeli jako první a tak neviděli, jak zemřely jejich děti. Hrou osudu o deset dnů později osvobodily Jekatěrinsburg jednotky českých legií.
Popravčí četa se skládala z: Jurovského, žida Medvěděva, Nikulina, Jermakova, Vaganova a sedmi rakouských Němců. Ve sklepení, kde carská rodina zemřela se našel nápis: Zde byla zavražděna carská rodina. Po smrti jim sebrali šperky, naložili je do automobilů a zajeli s nimi na mýtinu. Zde byly mrtvoly svrženy do nehluboké šachty. Když se mezi obyvatelstvem začalo proslýchat, že je tam pohřbená carská rodina, ostatky byly vyzvednuty, položeny na hranice, polity benzínem a zapáleny.
Téměř po devadesáti letech od zavraždění carské rodiny se našly i pozůstatky kostí posledních dvou členů rodiny. Ostatky cara a dalších objevili už v roce 1991, pozůstatky jedné z dcer a syna cara se hledaly marně. Našly se ohořelé nedaleko Jekatěrinsburgu. Analýzou se dokázalo, že patří dětem posledního cara. Na zkoušky DNA byli přizváni i vzdálení příbuzní, žijící na anglickém královském dvoře. Oblast, kde se zbytky našly označil šéf popravčí čety Jakov Jurovskij.
Ostatky cara Mikuláše II. a jeho rodiny byly slavnostně pohřbeny v roce 1998 v Sankt-Petersburgu, pravoslavná církev cara o dva roky později prohlásila za mučedníka. Ale většina Rusů netrpí sentimentalitou a neuvažují o obnovení monarchie v Rusku.
Příběh poslední carevny byl popsán v knize spisovatelky Juliette Benzoniové: Císařské tragédie. V knize jsou, mimo oddílu „Poslední carevna“ i další, například o Sissi – „Říkali jí Sissi.“ Ale to už by bylo další vyprávění…
Byl z dynastie Romanov – Holstein – Gottorp. V mládí získal vynikající vzdělání. Se svou budoucí manželkou, Alix, princeznou hessenskou, se setkal při svatbě její sestry Elly. Svatba byla v Rusku a údajně se do ní budoucí car zamiloval na první pohled. Alix byla vychovávaná svou babičkou na anglickém panovnickém dvoře. Ať to bylo jak bylo, o deset let později se konala svatba. Ta byla ale poznamenaná státním smutkem, tři týdny před plánovanou svatbou zemřel car Alexandr III. Tím se stali novomanželé hned vládnoucí rodinou v Rusku.
Anastázie Nikolajevna. Byla energická až divoká. Velmi dobře si rozuměla se svým bratrem Alexejem. Na zkrocení bylo občas potřeba domluvy cara, nikdo jiný ji nedokázal usměrnit. A když se po čtyřech dcerách konečně narodil nástupce trůnu, v roce 1904 Alexej, byla rodina velice šťastná. Ale jejich štěstí nemělo dlouhého trvání. Bylo zkaleno válkou a revoluční situací v Rusku. 
Car byl dumou donucen k odstoupení a byl internován s rodinou v Carském Selu u Sankt-Petersburgu. Došlo k jednání, a bylo rozhodnuto, že rodina bude vypovězena do Velké Británie, ale nakonec rodinu na nátlak bolševiků odvezli do Tobolska a po říjnové revoluci v říjnu 1917 do Jekatěrinsburgu. Později se toto město jmenovalo Sverdlovsk. 
našel nápis: Zde byla zavražděna carská rodina. Po smrti jim sebrali šperky, naložili je do automobilů a zajeli s nimi na mýtinu. Zde byly mrtvoly svrženy do nehluboké šachty. Když se mezi obyvatelstvem začalo proslýchat, že je tam pohřbená carská rodina, ostatky byly vyzvednuty, položeny na hranice, polity benzínem a zapáleny.