Střípky z mocnářství
vám nabízíme neučesaně a na přeskáčku. Kyvadlo odporu k Rakousku se už přesunulo na opačnou stranu, a tak i ty střípky jsou spíše vlídné a úsměvné…
Matka a syn - Marie Terezie
Chtěl bych vám stručně a snad i s nadhledem přiblížit dobu, která nejen pro naše země mnoho znamenala. S jistou nadsázkou bych řekl, že tady pro nás začínal novověk, moderní dějiny. V první části se chci věnovat matce, v druhé synovi a třetí bude o tereziánsko-josefínských reformách. To samo je ovšem téma na vědeckou práci. Já budu jenom stručně informovat.
Marie Terezie Valpurga Amálie Kristýna Christina (1717 –1780) se pochopitelně narodila i zemřela ve Vídni, na císařském dvoře Habsburků. Její otec, císař Karel VI., vydal vlastně pro ni v roce 1713 tzv. pragmatickou sankci, jejíž smysl je jasný z vlastního textu.
Pragmatická sankce o posloupnosti nejjasnějšího arcidomu rakouského, v němž byla ustanovena nedělitelnost habsburských držav a v případě vymření mužské linie Habsburků nástupnictví linie ženské.
Obava otce se naplnila poměrně časně, mladá a ve vládnutí nezkušená dáma na trůn usedla vlastně ve věku dvaceti tří let a stala se panovnicí nad habsburskými zeměmi, rakouskou arcivévodkyní, vévodkyní lotrinskou a vévodkyní toskánskou. Ostatní tituly (včetně královny české a markraběnky moravské) si musela postupem času nechat nejprve potvrdit, takových titulů bylo celkem 20 včetně císařovny-manželky. Nikdy tedy nebyla titulární císařovnou. Tou se stala až jako manželka milovaného Františka Štěpána Lotrinského. Její manžel byl zvolen římským císařem v roce 1745 a jako jeho manželka mohla být Marie Terezie titulována jako císařovna. Svatba se konala v roce 1736 a je třeba dodat, že si svého milovaného manžela musela mladá kandidátka na trůn trochu i vybojovat. K soukromí mladé panovnice ještě dodám, že její milovaný manžel zemřel poměrně nečekaně v roce 1765.
Možná jste se někdy také setkali s povídáním o mimořádném sexuálním apetitu Marie Terezie. Zdá se mi, že je to dost hloupá a nechutná legenda. Za skoro třicet let manželství porodila svému muži šestnáct dětí a jistě si umíme představit, že po tolika porodech to byla dáma poněkud kredenciozní. Ze vzpomínek pamětníků vyplývá, že spíše milovaný manžel František si občas rád odskočil od své plavovlasé bohyně k nějaké drobnější a čipernější brunetce. Dokonce prý matka vládkyně i svým dcerám doporučovala pochopení pro avantýry jejich mužů. Po nečekané manželově smrti už Marie Terezie nikdy neoblékla jiné, než černé šaty. Všechnu ostatní parádu prý rozdala svým dcerám.
Marie Terezie bývá také charakterizována jako matka dvou císařů (Josefa II. a Leopolda II.). Ani těm nebyla přána dlouhověkost. K synovi Josefovi se dostaneme, tam asi nepřekvapí, že mezi matkou a synem docházelo k dost ostrým rozporům. Matka byla bigotní katolička, syn známý reprezentant osvícenského absolutismu.
Marie Terezie si ovšem jako žena musela své místo na slunci také doslova vybojovat. První boje o platnost Pragmatické sankce sváděla hned po svém nástupu na trůn. Druhá vypukla v roce 1756 a historie jí zná jako Sedmiletou válku (někdy také třetí slezskou). Šlo totiž dlouhodobě o Slezsko, jehož ztrátu musela panovnice připustit na začátku své vlády. V roce 1778 vypukla ještě třetí a krátká válka o bavorské dědictví. Zdá se, že jako válečnice, ač neaktivní, byla dámou poměrně úspěšnou. Ovšem rozplétat detailně složitou evropskou politiku té doby, to opravdu nemohu.
Matka Marie Terezie se už naštěstí nedožila smutného osudu své dcery Marie Antoinetty na francouzském trůnu, zdá se, že až do konce svého poměrně krátkého života zůstala zbožnou křesťankou. Zaujalo mne, že ačkoliv byla vychována v jezuitském duchu, podpořila svého syna při zákazu tohoto řádu. Panovnice zemřela patrně na selhání plic, když se nachladila na lovu. Uložili jí po boku milovaného manžela v rodinné kapli.
***
Zobrazit všechny články autora