aneb jak se SeniorTip stal pobočkou TV pořadu – Pošta pro tebe
Mám kamarády a ti žijí už od konce šedesátých let v Kanadě. Navštěvují Českou republiku a také naši rodinu. Byli tady také o tomto létě a už pár roků navštěvují stránky SeniorTipu. Což je prima, chceme se dostat i k našim lidem ve světě. A také tušíme, že vás čtenáře zajímá život našich krajanů, a tak jsme nedávno nabídli rozhovor s manželi Lojkáskovými z Toronta.
Do redakce přišla lavina ohlasů a také například pro mne neobvyklý telefonát. Příjemný ženský hlas mně pro ránu sděloval, že čte naše články, a že má problém s tím, že kdysi před lety měla kamarády, dopisovala si s nimi, pak se adresa ztratila, a ona o přátelích nic neví. Ví jen to, jak se jmenují, že žijí, nebo žili v kanadském Torontu. Poprosila mne, abych zjistila, zda je Lojkáskovi neznají .
Trošku ještě rozespalá vysvětluji, že jsem náhodou v Torontu před lety byla, a že je to největší, byť ne hlavní město vzdálené země, nejméně tak lidnaté jako Praha, a tak by bylo zvláštní, aby všichni Češi o sobě navzájem věděli, ale, že za můj pokus to stojí.
Předesílám, že Lojkáskovi jsou Ostraváci a ten hledaný pán přišel za oceán z Ústí nad Labem. Napsala jsem tedy jeden email do Kanady s trochou posměšků od mého manžela, zda neznají nějakého Petra Sommera. “Představ si, že by se znali všichni Američané či Němci co žijí v Praze, a že jich už je! Možná stejně jako těch Čechů v Torontu!“, komentoval mé snažení manžel.
Nedbala jsem jeho posměšků, email poslala a ejhle. Druhý den jsem měla odpověď od kamarádů. „Petra jsem neznal, v seznamu je jich více. Naše sousedka je z Děčína, a tak si na něj vzpomněla. Bydlí kousek od nás, mluvil jsem s ním a nechal Věru pozdravovat.“
Adresu pana inženýra Petra Wimmera z Ústí, nyní Toronťana teď tedy už mám, jen nemám adresu, ba ani telefon paní Věry Gondekové, protože jsem si ji v tom podzimním ránu nezapsala. Prosím tedy naše čtenáře, pokud víte kde dotyčnou tazatelku najdu, ozvěte se redakci. Případně se snad ozve sama paní Gondeková, rádi ji kontakt předáme.
