Stýkal se Einsteinem i Jaroslavem Haškem, byl příbuzným spisovatele Františka Langra a Maxe Broda. Už na studiích se seznámil s marxismem, a tak není divu, že poté, co upadl v roce 1916 do ruského zajetí, připojil se k Říjnové revoluci a vstoupil na Bucharinovo doporučení do bolševické strany. Znal osobně téměř všechny sovětské vůdčí činitele, včetně Lenina...

Již jednou jsem zde referoval o přečtené knížce, o Stalinovi. Tentokrát jsem si v knihovně vybral publikaci Michala Crichtona Kořist, vydanou v roce 2003 v Knižním klubu. Na čtyřistadvaceti stranách se rýsuje neobvyklé a futuristické téma. Autor předvídá, že v brzké budoucnosti dojde ke splynutí tří progresivních oborů: informatiky, genetiky a nanotechnologie...

Kniha je rozdělena do tří částí. První se zabývá faktory, které přispěly k vzestupu ČSSD, druhá faktory úpadku. Protože struktura těchto faktorů je totožná, mají obě první části kapitoly se stejnými názvy: hodnoty, zájmy, voliči, program, politika, osobnosti, poradci, spojenci, partneři - konkurence, volební kampaň a media...

Je nová doba. Lidstvo vysílá sondy, aby odhalilo střípky tajemna z vesmíru, a přitom ignoruje tajemno, které má takříkajíc před nosem. Mám na mysli například zrození motýla. Nalaď se na čistou mysl, dobro v srdci a opět se můžeš dozvědět něco, o čem nevíš, že to víš. Jen povrchní lidé si mohou myslet, že...

Patřím mezi časté návštěvníky Městské knihovny a někdy mě zaujme vypůjčená knížka víc než jindy. Mezi takové patří publikace Neznámý Stalin bratří Žorese a Roje Medvěděvových, kterou vydala Akademia v roce 2003. Historičtí publicisté v ní odhalili diktátorovu lidskou zrůdnost a stihomam osamělého masového vraha, ale kniha obsahuje i řadu...

Tak jako slepí tápou v našem světě, tak i my tápeme ve světě slepých – nevíme o nich ve velké většině nic. A přece tu jsou. Ale naše komunity jsou od sebe vzájemně odříznuty. Nevidomí nás nevidí a my je přehlížíme. Malý příklad. Kdo z nás zná jméno hluchoslepé Heleny Kellerové, kdo ví něco víc o tvůrci Braillova písma? A abychom se zaměřili na naše prostředí: Slyšeli jste někdy o knize Nevidomí známí, neznámí? To byl jeden z pokusů nevidomých dát o sobě vědět…

Tak jako slepí tápou v našem světě, tak i my tápeme ve světě slepých – nevíme o nich ve velké většině nic. A přece tu jsou. Ale naše komunity jsou od sebe vzájemně odříznuty. Nevidomí nás nevidí a my je přehlížíme. Malý příklad. Kdo z nás zná jméno hluchoslepé Heleny Kellerové, kdo ví něco víc o tvůrci Braillova písma?