Léta mám divadelní pøedplatné. Pùvodnì nám ho platilo ROH, kulturní referent vykázal èinnost, ka¾dý rok nìkolik permanentek objednal, byly putovní, ne v¾dy se podaøilo nìkoho na pøedstavení do kulturáku dostat. Já jsem patøila témìø v¾dy ke stálicím...
|
Mùj dìdeèek mìl ètyøi syny a ètyøi dcery. Kdy¾ zemøel, byla z toho senzace, svùj testament snad poprvé u nás nahrál v ostravské nemocnici na gramofonovou desku. Podle ní se pak øídila celá rodina...
|
De¹tivý a pochmurný den se rozprostíral kolem mne ji¾ od rána. Nic se mnì nedaøilo, v¹echno mnì padalo z ruky, jak se øíká "den blbec". ®ádná radost, ¾ádné veselí. Ale pøi cestì domù se chmury zmìnily v záchvat smíchu - pravda, snad jen mùj, a nìkolika málo dal¹ích cestujících...
|
Dne 26. èervence 1956 obsadili egypt¹tí vojáci v Káhiøe Spoleènost suezského prùplavu Compagnie universelle du Canal maritime du Suez, aby ho znárodnili. Jedineènou stavbu, dlouhou 193 kilometrù, kterou financovali pøedev¹ím francouz¹tí, ital¹tí, rakou¹tí, ameriètí a ru¹tí investoøi...
|
Dostat se v Praze do letadla izraelské letecké spoleènosti El Al je zkou¹ka nervù jen pro trpìlivé jedince. U¾ na leti¹ti se pasa¾éøi ocitnou bìhem speciálního pohovoru v palbì otázek. "Kdo vám pomáhal balit zavazadla? Odkud jste cestoval na...
|
Jsem v dùchodu, vdova, bydlím sama a zápasím s penìzi. Asi jako ka¾dý v této dobì, dùchodci, mladí zaèínající, nebo støední vrstva pracujících. Kdy¾ si zvyknete, je to docela pøíjemné bydlet sama. Ale drahé! Jistì je lep¹í se o náklady na bydlení s nìkým podìlit. Podnikla jsem malý prùzkum...
|
Docela mì pøekvapilo, kdy¾ jsem se na chodbì na¹eho gymnázia v r. 1952 potkal se svým spolu¾ákem z obecné ¹koly Václavem Vladivojem Tomkem. Vzpomnìl jsem si, jak si pro nìj ke ¹kole chodila jeho maminka, obleèená v èerných ¹atech a v èerném ¹irokém klobouku, jak nám povídal o spiritistických seancích, co¾ jsme s ú¾asem poslouchali. Doma jsem pak vyprávìl...
|
Nejsem u¾ mladá, nejsem u¾ zdravá, ale stále jsem v plném pracovním procesu. Pøíhoda, která se mi nedávno stala je v podstatì humorná, ale pøi hlub¹ím zamy¹lení mne smích trochu pøechází.
Jsem vychovaná k peèlivosti, zodpovìdnosti - nìkdy a¾ pøehnané. Nikdy se mi nestalo, ¾e bych nesplnila daný slib...
|
Je tomu u¾ tøicet let, co jsem byl se svou chotí v Jugoslávii u moøe. V hotelu, kde jsme bydleli, byl je¹tì jeden man¾elský pár z Prahy, o 10 let mlad¹í. My pøijeli Fiatem 127, oni Fiatem 128 sport. Tak¾e pánové mìli spoleèné téma a dámy - ¾enské, ty si v¾dy najdou o èem povídat. Jezdili jsme jedním vozem na výlety, skamarádili se, a není divu, ¾e jsme k sobì nalezli cestu...
|
Jednou za krásného letního dne jsme sedìli na zahrádce, mùj man¾el èetl noviny a dle svého zvyku komentoval èlánek, který ho zaujal. Byl o celeru. "Pøestav si", øíkal, "léèí artritidu, dnu, revmatismus, deprese, zánìty jater, ledvin, a dal¹í." V lidovém léèitelství je pova¾ován...
|
Jednou za po¹mourného mrazivého zimního odpoledne jsme odnìkud vraceli autem domù, kdy¾ tu man¾ela pøepadla naléhavá potøeba odskoèit si na velkou. "Ten obìd byl nìjaký mastný nebo co... Je¾í¹márjá, domù to u¾ nevydr¾ím!" ©iroko daleko ¾ádný hájíèek. Krajina rovná jako stùl...
|
Man¾el zabouchnul dveøe a cupitavým krokem obe¹el auto. Pak mi dvornì nabídl rámì a u¾ jsme si to vy¹lapovali smìrem k nedalekému parku. Pod nohama nám ¹ustilo první nazlátlé listí. Ostatní barvilo vzrostlé stromy do palety tak nádherné, ¾e by ji snad ¾ádný z nás nevymyslil. Inu pøíroda si pøed zimním odpoèinkem poka¾dé zahýøí a¾ èlovìk ¾asne...
|
Kde jsi zase byla (?) ptal se mnì Ruda, sotva jsem otevøela dveøe. Pøece ví¹, ¾e ve cvièení ! A pak jsem se trochu zakecala s Jiøkou! No, jen jestli to byla Jiøka! A u¾ je to tu zas, pomyslela jsem si! Zase výslech! Myslela jsem, ¾e u¾ ho ¾árlivost pøe¹la, v¾dy» u¾ jsme spolu témìø tøicet let, nikdy jsem mu nebyla nevìrná...
|
U¾ od dìtství o mnì øíkali, ¾e jsem malý blázen. Nemohli toti¾ s klidným srdcem sná¹et moje vyprávìní, kterému nerozumìli a kterému, dlu¾no øíci, jsem nerozumìl ani já sám. To pak øíkali, ¾e si pøíli¹ vymý¹lím, nebo trpím bájivou lhavostí. Kdy¾ jsem dospìl, mìl jsem pøíle¾itost seznámit se s knihami o reinkarnaci...
|
Po dvouletém bydlení v malém pokojíèku na ubytovnì v Praze, rozhodli jsme se pro radikální zmìnu. Koupíme si malý domeèek a pryè z velkomìsta. Situace byla pøíznivá, Tonda dostal padáka z dùvodù organizaèních zmìn s pomìrnì vysokým odstupným a já se tì¹ila na mateøskou dovolenou...
|