Malý Ondrá¹ek se pomalu ¹oural tmavou síní pøed domovní dvéøe, aby se je¹tì pøed veèeøí podíval, kde se potlouká to tolik oèekávané zlaté prasátko. Celý den si utahoval pásek a tak si myslel, ¾e má pøece právo jej vidìt, kdy¾ ten pøikázaný pùst tak poctivì dodr¾oval. Sluníèko u¾ zapadalo, ale krajina kolem je¹tì nebyla v úplné tmì. Nebe bylo krásnì jasné...
|
Je to u¾ mnoho let, stalo se v dobì, kdy je¹tì na¹i rodièe chovali domácí zvíøectvo, králíky, slepièky, jako významný doplnìk ekonomiky domácnosti a konec koncù i jako zajímavý koníèek. Zpùsobil to vlastnì dìdùv chov slepièek, kterým ná¹ dìda podstrojoval, aby nejen nesly, ale...
|
V¾dy jsem si myslel, ¾e se psi kradou pouze v románech, napøíklad v Osudech dobrého vojáka ©vejka, pøíhoda, která následuje nás pøesvìdèí, ¾e pohnutky jsou mo¾ná jiné, ale skutek zùstává. I tam, kde by to èlovìk nejménì èekal...
|
Moje kamarádka Jarka, star¹í paní, má psa - vlastnì fenku Baru¹ku. Na tom by nebylo nic zajímavého. Zajímavé v¹ak je, jak se ty dvì setkaly a co spolu pro¾ívají. Kamarádka si vzala Baru¹ku pøed nìkolika roky z útulku. Fenku na¹li ve znaènì zubo¾eném stavu...
|
®ivot na¹í rodiny byl odjak¾iva doprovázen ¾ivoèi¹stvem v¹eho druhu, vìrnì ho doprovázeli i pejsci nejrùznìj¹í rasy a pùvodu. Dìtství mé ¾eny pøipomínají Valdyna a Tref (mo¾ná byli i dal¹í), mì jako novoman¾ela v domì vítal krásný a dokonale vycvièený vlèák Bojar. Po men¹í pauze beze psù...
|
Jak u¾ jsem nìkde povìdìla - jsem jedináèek. Pozdní a náhodné dítì rodièù "na starý kolena" a podle toho se se mnou taky zacházelo. Do tìlocviku jsem chodila jen na obecné ¹kole, pak u¾ mne pod bùhví jakou záminkou osvobozovali. Podle toto...
|
Já mám stra¹nì ráda houby. Ve v¹ech podobách. Ale a¾ na nepatrné výjimky se mi nikdy nic nepodaøí najít. I kdy¾ jsem mìla své dvì "¾ivotní chvíle".
To jsme je¹tì s prvním mu¾em byli bezdìtní a on, výteèný houbaø vyhlásil, ¾e k obìdu bude houbovka. Chodili jsme tenkrát po lese celé dopoledne - nikde ani klobouèek. A pak...
|
Celý ¾ivot se bráním nespravedlivým naøèením (u¾ minule jsem se zmínila o stìhování), ale navíc je¹tì, ¾e jsem tvor lehkomyslný. Aè pøíjemný, dodávám aspoò, abych ty výèitky otupila. Po revoluci se i mnì otevøel svìt a dostalo se mi pozvání do Frankfurtu - mìsta nad Mohanem. A souèasnì pøísného zákazu brát si sebou...
|
Tak jsem pøekonala neuvìøitelnou (pro znalého pou¾ivatele internetu) obtí¾ - opravdu se mi to nakonec po mnohém trápení povedlo odeslat k oti¹tìní. A synek potvrdil, ¾e to opravdu existuje a souèasnì mne pokáral, ¾e je tam fùra pøeklepù. Ovìøila jsem si to a mìl pravdu. I fuj! No, ale budi¾ mi omluvou, ¾e jsem byla skoro...
|
Mám nìco napsat o seniorech a poèítaèích. Ono se to lehce øekne, ale skládej písmenka tak, aby tì poslouchala a dávalo to smysl. Já u¾ vím, nejlépe je zaèít pìknì po poøádku. Ne v¾dy jsem byla senior a ne v¾dy jsem umìla pracovat s lidmi.
Na ekonomce jsme mìli pøedmìt lineární programování a ten mì docela bavil...
|
Dne¹ní, dovolím si napsat, módní, trend se zabývá, aspoò u nás v Èesku, men¹inami, tedy jejich pochopením a posléze, i sou¾itím... Zdá se v¹ak, ¾e pochopit jeden druhého, bývá nìkdy tì¾ké. Pokusím se Vám to pøiblí¾it pøímìrem mì blízkým. I já patøím...
|
Obecnì se tvrdí, ¾e mu¾i mají vìt¹í smysl pro humor ne¾ ¾eny. Zvlá¹tì pak, je-li to humor
na úkor tìch druhých. Existují sice i výjimky, kdy jedinci doká¾í udìlat legraci i sami ze sebe, ale troufám si øíct, ¾e tìch je jako ¹afránu...
Ruku na srdce, ¾e se nejvíce pobavíme "cizím ne¹tìstím"...
|
Ahoj! Chci se vám pøedstavit. Jmenuji se Ondra, je mi 12 let a mám dìdu, který pracuje na jedné ze ¹achet OKD, ale prý se nemá øíkat, na které. Mùj dìda je zásadový. Nesná¹í u klukù náu¹nice, øetízky, obarvené vlasy a tak. V¹ak u¾ dva takové kluky, co mìli náu¹nice z práce vrátil, aby...
|
Kdy¾ nám ujede ve mìstì autobus nebo tramvaj, máme vìt¹inou zlost, proto¾e buï nìkam spìcháme a obáváme se, ¾e pøijdeme pozdì, anebo jen proto, ¾e stát na jednom místì a èekat na dal¹í spoj deset minut i déle, je hrozná otrava. Ale nemusí být. Posuïte sami. Bylo to koncem srpna, asi pøed tøemi lety. Krásný den prozáøený sluncem. Pøestupovala jsem z metra...
|
Ano, ale k té sobotì se teprve musíme dostat. Ka¾dý týden toti¾ zaèíná pondìlkem. V pondìlí se táta ráno sebral a ¹el do práce. Bylo to asi kolem osmé a pøedtím jsme posnídali, celá rodina pospolu. Vùbec se nepamatuji na ¾ádný nervózní spìch a shon. Pravdìpodobnì byl tento ranní rituál tak zabìhnutý, ¾e nebylo potøeba...
|