Kráèím si ¾ivotem, a vyvíjím se. Netvrdím, ¾e jsem nikdy na nic nezmìnila názor, není to pravda. Jak mnì ¾ivot tu ráchal v bahnì, tu høál na výsluní, formovalo se mé vnitøní já do mé souèasné podoby, kterou mám ráda. Nejen zá¾itky mé, ale mých blízkých, známých i kamarádù ze mì èasem vytvarovaly bytost veskrze tolerantní a smíølivou...
|
Jsem senior, a tak pamatuji doby, kdy na ka¾dém krámì za nìmecké okupace musely být dva nápisy: nìmecký a èeský. Vzpomínám, ¾e nás ty nìmecké názvy ¹tvaly a poni¾ovaly, ale byla to vùle okupantù a nedalo se nic proti tomu dìlat. O revoluci 1945 bylo prvním poèinem...
|
Pøi¹el za mnou do ordinace a místo obvyklého veselého pozdravu a nejnovìj¹ího vtípku, který mi dával k dobrému, u¾ ode dveøí jen vy¹tìkl: "Dìdkovatím, doktore!" A tì¾ce dosedl na ¾idli pro pacienty. A ani¾ by mne pustil ke slovu pokraèoval...
|
Poznal jsem orientální krajinu, ve které byla na jedné stranì neúrodná pou¹», na ní¾ bylo jen trní pro velbloudy a hned vedle ní se tøpytila zakázaná hladina ¾ivotadajného jezera. Obyvatelé vyschlého úhoru tøeli bídu s nouzí, zatímco jejich sousedé si ¾ili blaze v bohaté oáze...
|
Pamatuji se, kdy¾ mi bylo deset let a do na¹í domácnosti byla zavedena telefonní linka. Byla jsem ¹tìstím bez sebe, ¾e mám spojení se svìtem, kamarádkami, pozdìji i kamarády. Samozøejmì, jako i v jiných oblastech lidského poèínání, i tady ¹el pokrok mílovými kroky vpøed...
|
Obèas mì v moravských èi èeských mìstech pozvou na besedu o Vietnamu, Kanadì, Africe èi Izraeli. Nedávno pøi¹la øeè také na vzpoury muslimù proti Dánùm, kteøí zveøejnili karikatury protoka Muhammada, mluvilo se té¾ o protestech proti pape¾i Benediktu XVI. Ten si dovolil pøíli¹, kdy¾ veøejnì pøeèetl...
|
Jsem váhy mu¹í, a od mala slýchávám pøi ka¾dé rodinné náv¹tìvì, jak jsem zase zhubla! U nás na Slezsku se mluví "zchudla". Tento výraz bych brala ve své podstatì, tedy, ¾e jsem èím dál více chud¹í, ale hubená jsem stejnì. Poøád. Po tatínkovi. Pøesto se obèas dívám na sugestivní poøad "Jste to, co jíte...
|
Proè musí docházet leckdy a¾ na obu¹ky a slzný plyn, aby nìkterým fotbalovým fandùm bylo v jim srozumitelné øeèi objasnìno, co správné je a co ne? V¾dy» pùvodnì byl sport prodchnut rytíøským chováním. Jak samotní sportovci, tak i fandové u¾ od Antiky uznávali heslo: sláva vítìzùm, èest pora¾eným...
|
Je to u¾ pár let, co vnouèata svírala v rukách, nebo nechávala le¾et poblí¾ na oèích, tu malou elektronickou hraèku, která vy¾adovala trvalou pozornost: tu nakrmit, tu uti¹it, tu dát napít a já ani nevím, co v¹echno je¹tì. Ka¾dou chvíli se ozvala, nebo také ne, a bylo tøeba konat...
|
Teprve sedmnáct let uplynulo od doby, kdy jsme byli èleny v¹elikých brigád socialistické práce. Úèastníci se v nich zavazovali vykonávat øadu prací, které by stejnì museli udìlat, a do politické mluvy pøekládali aktivity, které se jim zamlouvaly. Jednou z nich bylo utu¾ování kolektivu...
|
V èlánku Jak námi manipulují jsem psal o tom, jak Bernaysem inspirované propagaèní kanceláøe pro tzv. Public relations, PR, znající mechanismy a motivy skupinového vìdomí, doká¾í na objednávku øídit a usmìròovat veøejné mínìní, èi zakrývat nebo pøetváøet politické skuteènosti. Podívejme se pro pøíklad na první válku v Perském zálivu roku 1991...
|
Chci se spolupodílet na znovuobnovení nejryzej¹í èe¹tiny. Pokusím se vygenerovat nejhlavnìj¹í slova, která vyjadøují nejoptimálnìji její krásu. Ani nejzlej¹í mu¾ planety mi nemù¾e vyèítat, ¾e na nedílnou jednotu slov...
|
Seznámili jsme se u¾ kdysi v druhé polovinì 70. let, kdy jsem se do na¹í ulice pøistìhoval. Zaparkoval jsem ¹ikmo k chodníku slu¾ební auto, kdy¾ pøi¹el nìjaký neznámý dìdek a zaèal mi to vyèítat. Do háje jsem ho zrovna neposlal, ale z mého chování si mohl pøeèíst, ¾e k tomu nemám daleko...
|
Ka¾dé ráno potkávám nádherného psa, který venèí svého páníèka. Táhne ho za sebou, smýká s chudákem starým v celé ¹íøce chodníku a páníèek neustále hovoøí:
To ví¹, Alberte, je¹tì to projdeme aspoò dvakrát, v¾dy» já vím, ¾e si chce¹ zabìhat, ale...
|
Byl to nezapomenutelný rok, nejen tím, ¾e jsem se tenkrát ve svých 23 letech o¾enil. V polovinì února pøednesl Nikita Chru¹èov svùj historický projev, v nìm¾ odsoudil Stalina a jeho krutovládu. Celý obsah jeho vystoupení znám nebyl, ale ¾e je konec s dosavadními stalinskými praktikami se tu¹ilo...
|