28. února 1883 bylo pražské Staroměstské náměstí poprvé osvětleno elektřinou

František Křižík rozsvítil Staroměstské náměstí pomocí vlastních obloukových lamp. Křižík vybavil svým zařízením mnoho městských elektráren (první v roce 1889 na Žižkově) a elektrifikoval řadu měst a obcí. Prvního zkušebního veřejného elektrického osvětlení se dočkala pražská Hybernská ulice u příležitosti návštěvy korunního prince Rudolfa v červnu 1881 - císařská návštěva ale slavnostní osvětlení odmítla. Jen dva týdny v únoru 1883 osvětlovaly obloukovky i Staroměstské náměstí. První městské veřejné elektrické osvětlení v roce 1887 rozzářilo jihočeská města Jindřichův Hradec a Písek.

27. února 1790 byla v Praze založena Česká expedice, první české nakladatelství

Podnět vzniku Česká expedice dalo Centrum českého obrozeneckého hnutí. Zakladatelem Česká expedice je Václav Matěj Kramérius, který tak navázal na zrušené Svatováclavské nakladatelství.

Václav Matěj Kramerius byl český spisovatel, nakladatel a novinář. Pokřtěn byl jako Matěj Valentin, jméno Václav přijal později jako vlastenecké. Václav Matěj Kramérius studoval na jesuitském gymnasiu v Klatovech, pak v Praze filosofii a později práva. Během studií získal prostřednictvím Josefa Dobrovského práci u Jana z Neuberku, jemuž katalogizoval knihovnu.

Pracoval se staročeskými díly, prováděl korektury pro řadu českých osvícenců. Pravděpodobně tato práce iniciovala jeho vydavatelskou činnost, naučil pracím nutným při vydávání knih. Po krátkém působení jako učitel češtiny pracoval pro Schönfeldské císařské královské poštovní Noviny, kde získal značnou popularit a zkušenosti. Později začal vydávat vlastní noviny pod názvem Pražské poštovské noviny.

26. února 1616 měl pronést Galileo Galilei větu "A přece se točí!"

Památnou větu měl prohlásit před soudem katolické církve. Mnoho lidí se ovšem přiklání k názoru, že toto heslo nikdy nevyslovil. Kdyby tak učinil, tak by s velkou pravděpodobností neunikl trestu smrti.

Galileo Galilei se narodil 15. února 1564 v italském městě Pisa. Později se ale jeho rodina odstěhovala do Florencie. Otec Galilea si přál, aby se z jeho syna stal lékař. Roku 1581 jej tak poslal zpět do Pisy, aby zde studoval medicínu. Galilea ale zajímá spíše matematika a věda. Po čtyřech letech se tak i přes protesty svého otce vydal raději tímto směrem. Roku 1586 Galileo už napsal svoji první knihu s titulem La Balancitta. Poté se stal i vedoucím katedry matematiky na univerzitě v Pise a následně i profesorem matematiky na univerzitě v Padově. Právě tady se objevily jeho pochybnosti o podobě vesmíru.

K matematikovi se tou dobou totiž dostala zpráva o vynálezu dalekohledu z Holandska. Když se mu dostal do rukou, tak ho zkoumal a následně i vylepšil. Oproti jeho předchůdcům, které zvětšovaly třikrát či pětkrát, Galileův přístroj zvětšoval až třicetkrát. Mohl jej tak využít ke sledování oblohy. Díky tomu se zasloužil o významné objevy čtyř měsíců Jupitera, fází Venuše nebo kráterů a horách na Měsíci. Odhalil ale i Saturnovy prstence nebo sluneční skvrny.

Právě tyto objevy stály za tím, že se Galilo začal stavět proti takzvanému geocentrismu. Tedy tvrzení, že Země je středem vesmíru a všechna vesmírná tělesa se otáčejí kolem ní. Tato myšlenka se objevila už v době starověkého Řecka. Antičtí filosofové v čele s Aristotelem přišli na to, že je Země kulatá a je jen nepatrnou součástí vesmíru. Zároveň se ale domnívali, že vesmírné objekty se otáčejí kolem Země. Tuto teorii podporovala ale za doby Galilea i tehdejší církev.

Díky ní tak panovalo přesvědčení, že pokud by bylo dokázáno, že nebeská tělesa krouží kolem Slunce a ne okolo Země, mělo by to na křesťanskou teologii strašlivé následky. Galileovi názory tak byly pro vrcholné představitele katolické církve značně nepohodlné. Učenec tak musel stanout před nejvyšším inkvizitorem, kardinálem Bellarminem. Ten měl jasné požadavky. Galileo se musí vzdát názoru, že je Slunce středem vesmíru a popřít tvrzení, že se Země pohybuje.

Galileovi bylo vyhrožováno mučením, vězením a smrtí na hranici. Tlak církve nakonec nevydržel a svá tvrzení odvolal. I přesto byl italský fyzik odsouzen. Inkvizice na něj uvalila domácí vězení. Svůj život tak strávil ve své vile u Florencie.

Zadostiučinění ze strany církve se ale Galileo nakonec dočkal. Alespoň tedy posmrtně. Když v roce 1992 papež Jan Pavel II. vydal omluvu, v níž zrušil výnos inkvizice. Zdroj: talk.youradio.cz

24. února 1582 vydal Papež Řehoř XIII. bulu Inter gravissimas, podle níž se posunulo číslování dnů o 10 dnů dopředu

Konečně v roce 1572 nastoupil na papežský stolec Řehoř XIII., muž, který měl dost odvahy vyřešit 150 let se táhnoucí tahanici o to, zda se má či nemá kalendář přizpůsobit astronomickým skutečnostem. Z pověření papeže vypracovali bratři Luigi a Antonio Liliové návrh na reformu, kterou zvláštní komise i sám papež uznali za nejlepší dosud předloženou.

Na základě toho 24. února 1582 vydal Řehoř XIII. bulu Inter gravissimas, podle níž se mělo číslování dnů posunout o 10 dní kupředu při zachování obvyklého sledu dnů v týdnu, takže po čtvrtku 4. října 1582 měl následovat pátek 15. října. Zároveň se upravil počet přestupných dnů tak, aby i v příštích staletích připadal bod jarní rovnodennosti na 21. březen.

Bratři Liliové vycházeli z výpočtů německého astronoma a matematika Erasma Reinholda, který v roce 1551 stanovil délku roku na 365 dnů, 5 hodin, 49 minut a 16 vteřin, což je o pouhých 30 vteřin delší než skutečný tropický rok. Od juliánského se nová délka roku lišila o 10 minut a 44 vteřin.

V juliánském kalendáři bylo v průběhu 400 let sto přestupných roků (přestupný rok je ten, jehož letopočet je beze zbytku dělitelný čtyřmi). K tomu, aby se 21. březen neposunoval vzhledem k jarní rovnodennosti, bylo nutné vypustit ze čtyř století tři dny - neboli místo jednoho sta přestupných roků zařadit jich jen devadesát sedm. Proto z roků završujících celá staletí, tzv. sekulární roky, měla být přestupnými jen ta, jež jsou beze zbytku dělitelná čtyřmi sty: například rok 1600, 2000, 2400... Roky 1700, 1800, 1900, 2100... budou nepřestupné. Jednodušeji řečeno: ze čtyř po sobě jdoucích staletí - například 1600, 1700, 1800, 1900 - je první dvojčíslí dělitelno čtyřmi vždy jen u jednoho letopočtu, to znamená, že ze 100 přestupných let, které ve 400 letech jsou, vypadnou tři přestupné roky, to je právě ty, které v juliánském kalendáři přebývaly.

I takto upravený kalendář - nazývaný gregoriánský - se liší délkou svého roku, která činí 365,2425 dne, od roku tropického jen o 0,0003 dne (za 3600 let však vzroste tento rozdíl na celý den, a proto je určeno, že rok 4840 nebude přestupný, přestože by měl být). Aby se i tato nerovnováha ještě zmenšila, vytvářejí astronomové stále přesnější pravidla. Více na:www.hvezdarna-fp.cz

23. února 1893 získal vynálezce Rudolf Diesel patent na vznětový motor. To byl ale jen začátek, ještě mnoho let trvalo než vyrobil pohonnou jednotku. Nápad na motor dostal na studiích a myšlenku mu vnukla hustilka, která se tehdy používala jako jednoduchý zapalovač.

Prototyp ze srpna 1893 poháněl uhelný mour, až v další fázi se palivem stal petrolej. Exemplář z roku 1897 pak používal naftu nebo olej z burských ořechů.

Na přelomu 19. a 20. století byly vznětové motory příliš velké a těžké a tím nepoužitelné v automobilech. Ale díky nízké spotřebě paliva se ale uplatnily na železnici a na moři.

22. únor - Den sesterství

22. února se narodili zakladatelé skautingu, manželé sir Robert Baden-Powell (22. února 1857) a jeho žena Olave Baden-Powell (22. února 1889). Proto byl tento den roku 1927 zvolen jako celosvětový den skautů.

Skauti na celém světě si připomínají, že jsou si bratry a sestrami, nehledě na vzdělání, barvu pleti, národnost, věk... Pořádají nejrůznější hry a organizují charitativní sbírky. Je to takový den soudržnosti a pomoci. Den sesterství měl původně i jiné názvy - Den díků, Den skutků, Den přemýšlení či Vzpomínkový den.

21. únor - Mezinárodní den průvodců cestovního ruchu

Slaví se od roku 1989. Na řadě míst v ČR se budou konat (bezplatné) prohlídky. Podrobnější informace například na stránkách Asociace průvodců.

Mezinárodní den boje proti kolonialismu
Tento den je připomínkou dvou událostí roku 1946. Ve dnech 19.-23.2. došlo k povstání bombajských námořníků proti britské koloniální nadvládě, a 21.2. byla v Káhiře potlačena demonstrace. Den boje proti kolonialismu se slaví na popud mládeže zemí jihovýchodní Asie od roku 1948.

Mezinárodní den mateřského jazyka. Věděli jste, že na světě existuje okolo 6000 jazyků? Mnohým z nich ale hrozí zánik, protože se jedná o jazyk minoritní etnické skupiny. Například v Sovětském svazu a později v Rusku byla tendence tyto jazyky potlačovat. UNESCO roku 1999 vyhlásilo Mezinárodní den mateřského jazyka právě proto, aby ohrožené jazyky ochránilo. Odhady hovoří, že bez cílené snahy o zachování jazyka, a tedy i kultury, která s ním souvisí, může během pár generací vymizet až 50% jazyků (tj. přibližně 3000!). O ochranu jazyků se snaží i EU (např. tím, že veškeré dokumenty publikuje ve všech jazycích členských zemí).

17. února 1754 nařídila Marie Terezie sčítání lidu

První sčítání lidu na našem území nařídila Marie Terezie 17. února 1754. Podle výsledků jsme tenkrát patřili mezi nejhustěji obydlené evropské země. Tento krok rakouské panovnice ale vyvolal i odpor. Někteří dokonce nevěřili, že nějaké sčítání skutečně proběhlo.

Rakouská císařovna si pojistila pravidelné sčítání lidu prostřednictvím patentu, který vydala 13. října 1753. Když se první průzkum počtu obyvatelstva v únoru následujícího roku uskutečnil, šlo o první takovou jednotnou akci. "Soupis mělo nejprve provést duchovenstvo podle farností, posléze bylo rozhodnuto, že souběžně se uskuteční i sčítání zajišťované vrchností a jeho obsah bude rozšířen o soupis domů a o hospodářskou charakteristiku majitele domu. Sčítání konané v roce 1754 bylo výjimečným počinem," uvádí Český statistický úřad.
Sčítání nařízené Marií Terezií umožnilo poprvé stanovit, jak hustě jsou Čechy osídlené. "Za panování Marie Terezie provedeno také první sčítání lidu v Čechách, dle něhož bylo v Čechách tenkráte asi 2 500.000 obyv., neboť osob mužských napočteno bylo jeden milion a dvakrát sto tisíc," píše se doslovně v Ottově naučném slovníku.

Údaje však měly některé skupiny snahu zkreslovat. Mezi obyvatelstvem se totiž stupňoval strach ze zvyšování daní. Šlechta a církev zase kritizovala snahy dvora o centralizaci. Pokusy o sčítání obyvatelstva jsou totiž známé už od starověku. Jenže informace nejsou ucelené, ale pouze kusé a hlavně nepřesné. Důvody, proč se v mocných říších zajímali o počty obyvatel byly hlavně dva, a to jak bojeschopnou armádu jsou schopní sestavit a jaké příjmy do státní kasy lze právě získat výběrem daní.

Také Marii Terezii k vytvoření evidence obyvatel motivovalo, že během své vlády stále čelila vnějším nepřátelům. A tak chtěla mít kvůli vojenským, ale také daňovým důvodům přehled o stavu obyvatelstva v zemích rakouské monarchie. Soupis vytvořený v roce 1754 poskytli nejprve duchovním, kteří měli rozčlenit lidi na ty, kteří jsou schopní se vyzpovídat nebo již tak dokonce učinili.
Dále na mládež způsobilou k náboženské výchově a na děti.

K údajům měly přístup i vrchnostenské úřady. Obyvatelé se evidovali podle pohlaví, věku a rodinného stavu. Současně se dělal také přehled domů. Přes sto let byly výsledky státním tajemstvím a někteří ani nevěřili, že nějaké sčítání monarchie provedla. Soupisy obyvatelstva se ale skutečně dělaly, a to každé tři roky. Zdroje: www.czso.cz, www.avcr.cz, Ottův slovník naučný...

15. února 1921 začalo první Československé sčítání lidu

Před první světovou válkou se uskutečnilo v roce 1910. Nově vzniklá Československá republika potřebovala znát co nejpodrobnější demografická data nově vytvořeného státu. V roce 1919 byl založen Státní úřad statistický jako nový orgán pověřený celostátními statistickými šetřeními. Mezi jedno z nejdůležitějších patřilo sčítání lidu. Podle tradice převzaté z monarchie se mělo konat v roce 1920. To však nebylo z mnoha důvodů (především dostatečné přípravy, ale také pro neujasněné hranice Československa) možné. Navíc nový zákon o sčítání lidu byl přijat teprve 8. dubna 1920.

Sčítání lidu se podle nového zákona č. 256/1920 Sb. uskutečnilo 15. února 1921. Zároveň byl proveden soupis bytů, a to v 28 aglomeracích, které měly alespoň 20 tisíc obyvatel. Obsah sčítání se poněkud lišil od předválečných, nadále však bylo zjišťováno a výsledky byly zpracovány za obyvatelstvo přítomné, nikoli bydlící.

Za politicky nejdůležitější se považovalo zjištění národnosti obyvatelstva, které mělo potvrdit oprávnění vzniku samostatné Československé republiky. Na rozdíl od předválečného zjišťování národnosti na základě "obcovací řeči", v rakouské části bývalé monarchie byla přijata definice národnosti, podle níž "národností jest rozuměti kmenovou příslušnost, jejímž vnějším znakem jest zpravidla mateřský jazyk". Tím se měla odstranit pro české a slovenské etnikum znevýhodňující definice národnosti určované podle "obcovací řeči", která nahrávala německému jazyku. Odkaz přiznání národnosti podle "kmenové příslušnosti" navíc umožnil, aby se ke své národnosti přihlásili i Židé nebo Cikáni, i když nemluvili hebrejsky nebo romsky. O otázku a definici "národnosti" byly svedeny nejen boje s reprezentanty československých menšin, ale i uvnitř českého a slovenského tábora. Ačkoli oficiálně existovala "československá národnost", bylo možno zjistit počet obyvatel české a slovenské národnosti odděleně.

Za důležitou charakteristiku se považovalo rovněž zjištění povolání obyvatelstva, i když nutno poznamenat, že se zjišťovala ekonomická aktivita podle hospodářských odvětví a nikoli za klasické povolání (profese).

Výsledky prvního československého sčítání lidu byly publikovány v sedmi svazcích edice Československá statistika. Kromě toho byl vydán první Statistický lexikon obcí v Republice Československé, zvlášť za Čechy, Moravu, Slezsko a Slovensko, který se stal základem pro další lexikony, zpracovávané podle výsledků sčítání lidu. Zpracování sčítání bylo provedeno na Powersových děrnoštítkových strojích.

První československé sčítání je považováno za úspěšné nejen po stránce organizace či úplnosti a správnosti zjištění, ale zejména z hlediska zpracování a publikování jeho výsledků.
Zdroj:www.czso.cz

14. únor - Svátek zamilovaných

Odkud se legenda o sv. Valentýnu vzala? Valentýn byl podle většiny historiků pravděpodobně biskupem z Terni, který žil ve 3. století.

Kolem životopisu tohoto světce dodnes panují nejasnosti. Existují totiž dvě legendy, ve kterých se nejspíš prolínají životy dvou stejnojmenných světců.
První legenda tvrdí, že byl popraven kvůli lásce. Císař Markus Aurelius Claudius (zvaný Claudius Gothicus) tehdy zrušil manželství, protože nechtěl, aby se muži rozptylovali od vojenských povinností.

Jenže Valentýn i přes zákaz zamilované páry tajně oddával. A v nemilost císaře upadl i proto, že mužům radil, aby své ženy neopouštěli a do válek neodcházeli. Tím si podepsal ortel a 14. února 269 ho císař nechal popravit.

Druhá legenda naznačuje, že Valentýn zemřel kvůli svým léčitelským schopnostem. Podařilo se mu totiž uzdravit syna známého rétora Kratóna - podle legendy se za chlapce modlil, až jej Bůh vyslyšel a syna zázračně uzdravil. Římští senátoři Valentýna obvinili z nekalých praktik a na prefektův rozkaz byl uvržen do žaláře a sťat.

13. února 1894 byl patentován kinematograf

Jeho vynálezci byli bratři Lumierové dva sourozenci z Lyonu, Auguste a Louis Lumierové. Auguste a Louis byli syny Antoina Lumiera, majitele továrny na fotografické výrobky. Poté, co vystudovali technickou školu La Martiniere, se stali otcovými spolupracovníky. Než se začali věnovat filmu, zasloužili se o významné technické poznatky na poli fotografie a dosáhli značného finančního úspěchu. Oba bratři se také fotografování věnovali, zejména Louis ve své době platil za jednoho z technicky i umělecky nejzdatnějších fotografů.

Byl to právě Antoine Lumiere, kdo po shlédnutí snímků, které v roce 1894 na svém kinetoskopu předvedl pařížskému publiku T. A. Edison, přišel s myšlenkou sestrojit podobný přístroj, který by ovšem na rozdíl od Edisonova vynálezu nebyl přístupný pouze jednomu divákovi. Auguste a Louis začali na zhotovení přístroje pracovat, a jakmile to bylo možné, pořizovali první snímky. Ještě před první veřejnou projekcí uspořádali 22. března roku 1895 promítání soukromé.

Více zajímavého na : http://25fps.cz/2007/bratri-lumierove-vynalezci-kinematografu/

12. února - Darwinův den

Tento den roku 1809 se narodil Charles Darwin - britský přírodovědec a zakladatel evoluční biologie. Jeho dílo O vzniku druhů přírodním výběrem způsobilo doslova poprask. Mimo jiné proto, že v něm poprvé zazněla myšlenka, že se člověk vyvinul z opice. To samozřejmě církev se svým Adamem a Evou měla problém zkousnout...

11. únor - Světový den nemocných

Vyhlásil ho papež Jan Pavel II. roku 1993. Datum 11. únor nebylo zvoleno náhodně - tento den je připomínkou prvního zjevení Panny Marie Lurdské prosté dívce Bernardetě.

Při jednom z dalších zjevení pokynula Panna Maria dívce, aby vyhrabala v zemi, v místech, kde nebyla studánka, pramen. Bernardeta poslechla a pramen opravdu vytryskl. Lurdy jsou oblíbeným poutním místech nemocných, kteří si sem chodí vyprosit zdraví. Často tu prý dochází k uzdravení bolavé duše, občas prý i nemocného těla.

8. února 1926 v pražském divadle Na slupi se poprvé oficiálně představilo Osvobozené divadlo jako dramatická sekce uměleckého sdružení Devětsil.
Od roku 1929 se stalo scénou Jiřího Voskovce a Jana Wericha, s nimiž spolupracoval Jaroslav Ježek.

***

8. února 1952 byla Alžběta II. korunována královnou Spojeného království.
Korunovace královny Alžběty II. byla velmi pompézním obřadem, který slavili lidé po celém světě. Znamenala začátek dlouhé a historicky významné vlády.

***

8. února 1993 proběhlo rozdělení dosavadní společné měny Čechů a Slováků. Vzniku dnešní koruny předcházely logistické manévry, včetně lepení 160 milionů kolků dovezených v utajení z kolumbijské Bogoty. Nové bankovky a mince se pak narychlo vyráběly v továrnách od Hamburku až po kanadský Winnipeg.
Než samostatná měna vstoupila v platnost, měli lidé čtyři únorové dny na výměnu papírových platidel. Mohli donést na pobočky České spořitelny a České pošty bankovky v hodnotě 100, 500 a 1000 korun československých (Kčs) a vyměnit je za prakticky stejné, jen opatřené kolkem samostatné České republiky. Operaci zajišťovalo 40 tisíc lidí, včetně zaměstnanců Komerční banky, kde probíhalo hlavní kolkování. Akce také znamenala manévry pro policii, útvar rychlého nasazení (URNA) i armádu. Ozbrojenci hlídali převozy stovek tun bankovek v obrněných vozech po celé republice.

7. února 1311 byl korunován Jan Lucemburský (a jeho manželka Eliška) za krále českého

Pražští měšťané zaplatili 120 hřiven stříbra za klenoty a 600 hřiven za královské výdaje. Král jim na oplátku postoupil dávky vybrané z Ungeltu a právně kodifikoval dědičnost jejich majetku.

***

7. února 1992 byla v Maastrichtu podepsána Smlouva o Evropské unii a vstoupila v platnost dne 1. listopadu 1993.

Maastrichtská smlouva změnila předchozí evropské smlouvy a vytvořila Evropskou unii založenou na třech pilířích: na Evropských společenstvích, společné zahraniční a bezpečnostní politice (SZBP) a na spolupráci v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí (SVV).