Významné dny
Datum:
28.03.2024 07:38
Od:
Ludmila (èlen klubu)
Název:
Re: Významné dny
28. bøezna - Èeský den uèitelù
Svùj svátek slaví èe¹tí a sloven¹tí uèitelé a uèitelky na výroèí narození Jana Amose Komenského u¾ od roku 1955. Termín, ve kterém se tento den slaví ve svìtì, se v rùzných zemích li¹í, èasto je to na výroèí významných místních pedagogù a pedago¾ek, nebo mezníkù pedagogiky.
Èeské a slovenské ¹koly tak èasto poøádají v tomto období rùzné akce vìnované Komenského ¾ivotu a jeho tvorbì vèetnì vyhlá¹ení výsledkù ankety Zlatý Ámos o nejoblíbenìj¹ího uèitele nebo uèitelky.
A pøesto, ¾e toto povolání patøilo v minulosti hlavnì mu¾ùm, v souèasnosti je paradoxnì v uèitelských sborech pøevaha ¾en.
Datum:
26.03.2024 16:56
Od:
LenkaP (èlen klubu)
Název:
Re: Významné dny
26. bøezen - Svìtový den boje proti epilepsii
Podle statistik trpí v Èeské republice epilepsií a¾ 100 tisím lidí.
Mo¾ná jste se s tím u¾ také setkali: nelogické nebo ¾ádné odpovìdi na va¹e otázky, nestandardní chování jako by byl èlovìk znièehonic "duchem nepøítomný" - a pak mo¾né upadnutí do bezvìdomí a køeèe celého tìla, doprovázené chropìním a vyluèováním pìny z úst nebo dokonce i zvracením.
Epileptický záchvat trvá nìkolik minut a ne ka¾dý se projevuje stejnì. EPILEPSIE je toti¾ onemocnìní mozku, kdy neurony vydávají do tìla nesprávné signály - a to pak rùzným zpùsobem reaguje.
Víte, jak do pøíjezdu lékaøe postupovat pøi epileptickém záchvatu?
Pravidlo è.1 - Zachovejte klid, hlavnì ¾ádnou paniku!
- ZAVOLEJTE 155 - Rychlou záchrannou slu¾bu
- Odstraòte pøedmìty, které by mohly zpùsobit poranìní
- Upadá-li èlovìk s epileptickým záchvatem do bezvìdomí, pomozte mu bezpeènì dolehnout na zem. Pokud je to mo¾né, vlo¾te pod nìj deku nebo jinou podlo¾ku.
- Nebraòte prùbìhu záchvatu, pouze kontrolujete, zda èlovìk posti¾ený záchvatem pravidelnì dýchá
- Zakloòte dotyènému hlavu, aby mu nezapadl jazyk
- Pokud posti¾ený zvrací, otoète jej na bok, pak zpìt na záda. Neustále kontrolujte dech.
- Na dotyèného nelehejte.
Datum:
24.03.2024 07:36
Od:
Du¹an (èlen klubu)
Název:
Re: Významné dny
24. února 1582 vydal Pape¾ Øehoø XIII. bulu Inter gravissimas, podle ní¾ se posunulo èíslování dnù o 10 dnù dopøedu
Koneènì v roce 1572 nastoupil na pape¾ský stolec Øehoø XIII., mu¾, který mìl dost odvahy vyøe¹it 150 let se táhnoucí tahanici o to, zda se má èi nemá kalendáø pøizpùsobit astronomickým skuteènostem. Z povìøení pape¾e vypracovali bratøi Luigi a Antonio Liliové návrh na reformu, kterou zvlá¹tní komise i sám pape¾ uznali za nejlep¹í dosud pøedlo¾enou.
Na základì toho 24. února 1582 vydal Øehoø XIII. bulu Inter gravissimas, podle ní¾ se mìlo èíslování dnù posunout o 10 dní kupøedu pøi zachování obvyklého sledu dnù v týdnu, tak¾e po ètvrtku 4. øíjna 1582 mìl následovat pátek 15. øíjna. Zároveò se upravil poèet pøestupných dnù tak, aby i v pøí¹tích staletích pøipadal bod jarní rovnodennosti na 21. bøezen.
Bratøi Liliové vycházeli z výpoètù nìmeckého astronoma a matematika Erasma Reinholda, který v roce 1551 stanovil délku roku na 365 dnù, 5 hodin, 49 minut a 16 vteøin, co¾ je o pouhých 30 vteøin del¹í ne¾ skuteèný tropický rok. Od juliánského se nová délka roku li¹ila o 10 minut a 44 vteøin.
V juliánském kalendáøi bylo v prùbìhu 400 let sto pøestupných rokù (pøestupný rok je ten, jeho¾ letopoèet je beze zbytku dìlitelný ètyømi). K tomu, aby se 21. bøezen neposunoval vzhledem k jarní rovnodennosti, bylo nutné vypustit ze ètyø století tøi dny - neboli místo jednoho sta pøestupných rokù zaøadit jich jen devadesát sedm. Proto z rokù zavr¹ujících celá staletí, tzv. sekulární roky, mìla být pøestupnými jen ta, je¾ jsou beze zbytku dìlitelná ètyømi sty: napøíklad rok 1600, 2000, 2400... Roky 1700, 1800, 1900, 2100... budou nepøestupné. Jednodu¹eji øeèeno: ze ètyø po sobì jdoucích staletí - napøíklad 1600, 1700, 1800, 1900 - je první dvojèíslí dìlitelno ètyømi v¾dy jen u jednoho letopoètu, to znamená, ¾e ze 100 pøestupných let, které ve 400 letech jsou, vypadnou tøi pøestupné roky, to je právì ty, které v juliánském kalendáøi pøebývaly.
I takto upravený kalendáø - nazývaný gregoriánský - se li¹í délkou svého roku, která èiní 365,2425 dne, od roku tropického jen o 0,0003 dne (za 3600 let v¹ak vzroste tento rozdíl na celý den, a proto je urèeno, ¾e rok 4840 nebude pøestupný, pøesto¾e by mìl být). Aby se i tato nerovnováha je¹tì zmen¹ila, vytváøejí astronomové stále pøesnìj¹í pravidla.
Více na:www.hvezdarna-fp.cz
Datum:
22.03.2024 09:28
Od:
Ludmila (èlen klubu)
Název:
Re: Významné dny
22. bøezen Svìtový den vody
Tento den byl navr¾en roku 1992 a ustanoven roku 1993 Valným shromá¾dìním OSN. Má poukázat na problém, ¾e na svìtì trpí nedostatkem pitné vody více ne¾ miliarda lidí a ¾e celosvìtovì dochází k podceòování dùle¾itosti rozvoje vodních zdrojù.
Ka¾dý rok je Den vody zamìøen na jiné téma a poøádá ho jiná organizace. Letos je tématem - Water for peace" (Voda pro mír).
Datum:
21.03.2024 08:54
Od:
Ludmila (èlen klubu)
Název:
Re: Významné dny
21. bøezen - první jarní den :-)
Mezinárodní den zdravého spánku. Slaví se symbolicky na první jarní den od roku 2002. Jeho smyslem je informovat o záva¾nosti poruch spánku, o prevenci a o mo¾nostech léèby.
Mezinárodní den za odstranìní rasové diskriminace. Dne 21.3.1960 byla v jihoafrickém mìstì policií støelbou do davu násilnì potlaèena pokojná demonstrace proti aparteidu. Zemøelo pøi ní 69 lidí a dal¹í desítky byly zranìny. Mezinárodní den byl ustanoven
roku 1966 Valným shromá¾dìním OSN.
Svìtový den poezie. Vyhlásilo jej roku 1999 UNESCO. Úèelem Dne poezie je podporovat ètení, psaní, vydávání a vyuèování poezie.
Mezinárodní den loutkového divadla.
Svìtový den Downova syndromu. Vyhlásily jej organizace Down syndrom International (DSI) a European Down Syndrome Association (EDSA) roku 2006. Datum 21.3. nebylo zvoleno náhodnì. U Downova syndromu se toti¾ jedná o trizomii (= ztrojení) 21. chromozomu, odtud tedy pochází èíslice 3 a 21 v datu. Den Downova syndromu má slou¾it k lep¹ímu porozumìní této nemoci a lidem jí posti¾ených.
Datum:
20.03.2024 13:13
Od:
Ludmila (èlen klubu)
Název:
Re: Významné dny
20.bøezen - Mezinárodní den frankofonie
Datum zvoleno jako pøipomínka zalo¾ení první mezivládní organizace pro Frankofonii právì v tento den. Pojem frankofonie, který se roz¹íøil a¾ po roce 1960, oznaèuje zemì pou¾ívající francouz¹tinu k dorozumìní èi rozvoji kultury.
Mezinárodní den Frankofonie je dnem, vìnovaným podpoøe francouzského jazyka, francouzské kultury a jejich rozvoje. Právì podepsáním smlouvy z Nigamey v Nigérii se signatáøi zavázali k politickým jednáním a mnohostranné spolupráci, které povedou k zaji¹tìní solidarity ve prospìch v¹ech obyvatel èlenských státù a vlád. Signatáøi jsou zavázáni k respektu vùèi kulturní a jazykové rùznorodosti èlenù, zároveò k podpoøe francouzského jazyka, míru a to v¹e s dùrazem na udr¾itelný rozvoj.
Datum:
18.03.2024 10:08
Od:
Ludmila (èlen klubu)
Název:
Re: Významné dny
18. bøezna 1869 ruský chemik Dmitrij Ivanoviè Mendìlejev objevil periodický zákon chemických prvkù.
Pøedpovìdìl i existenci a vlastnosti prvkù, které v tabulce chybìly a pozdìji byly objeveny (gallium, skandium a germanium).
Datum:
17.03.2024 09:03
Od:
Karla (èlen klubu)
Název:
Re: Významné dny
17. bøezen - den sv. Patrika
Ka¾dý rok 17. bøezna lidé vycházejí do ulic, tanèí, popíjí a baví se. Je den svatého Patrika, starovìkého køes»anského duchovního pùsobícího v 5. století v Irsku. Svatý Patrik byl dle povìr tím, kdo pøinesl do Irska køes»anství. Datum 17. bøezna pøipadá na Patrikovo úmrtí.
Den svatého Patrika se slaví v Irsku, ve Velké Británii, v Austrálii, na Novém Zélandu a v Severní Americe. V posledních letech se slaví i v mnohých evropských zemích, se zelenými klobouky se setkáte nìkdy i u nás.
A proè zelená barva? Ústøední barvou tohoto pùvodem irského svátku je zelená. Lidé v tento sváteèní den nosí zelené obleèení, jedí zelené jídlo jako napø. zelené tìstoviny, ¹penát èi pistáciovou zmrzlinu. Znakem symbolizujícím tento den je zelený trojlístek. Ten mìl podle legendy sv. Patrik pou¾ít jako pomùcku pro ¹íøení køes»anství, konkrétnì pøi objasòování teorie o Svaté Trojici.
Datum:
16.03.2024 12:40
Od:
Du¹an (èlen klubu)
Název:
Re: Významné dny
16. bøezna 1521 portugalský moøeplavec Fernao de Magalhaes pøistál na pobøe¾í Filipín.
Pùvodnì se s pìti lodìmi vypravil roku 1519 na výpravu západní cestou kolem Ji¾ní Ameriky na Moluky. Na filipínském ostrovì Mactan byl zabit.
Posádka jedné lodi doplula roku 1522 do ©panìlska a uskuteènila tak poprvé plavbu kolem svìta.
Datum:
15.03.2024 10:48
Od:
Ludmila (èlen klubu)
Název:
Re: Významné dny
15. bøezen - Svìtový den práv spotøebitele
Prvotní my¹lenka na ochranu spotøebitelù pochází z roku 1962 a jejím autorem je bývalý americký prezident J. F. Kennedy. Postupem èasu bylo formulováno celkem osm bodù práv spotøebitelù, napø. právo volby, právo být informován, právo na nápravu/opravu, právo na bezpeènost...
***
Mezinárodní den proti policejní brutalitì
Tento den je pøipomínán od roku 1997. Jako dùvod jeho vzniku je uvádìno údajné ubití dvou dìtí ¹výcarskou policií.
Datum:
14.03.2024 10:05
Od:
Du¹an (èlen klubu)
Název:
Re: Významné dny
13. bøezna 1781 objevil britský astronom Sir William Herschel planetu, kterou pozoroval dalekohledem vlastní výroby. Byla to planeta Uran, uznávána jako sedmá planeta a jako tøetí obøí plynná planeta ve Sluneèní soustavì.
Pokud máte opravdu dobrý zrak a mù¾ete se v noci postavit na místo, kde neexistuje svìtelné zneèi¹tìní, mù¾ete být schopni spatøit planetu Uran i bez dalekohledu. Av¹ak nestaèí jen správné pozorovací podmínky, ale musíte také pøesnì vìdìt, kterým smìrem se dívat - v které èásti oblohy se planeta mezi hvìzdami nachází.
Nìkolik tisíc rokù uèenci i astronomové pozorovali vesmír právì tak - pouhým okem. Mnozí z nich planetu Uran spatøili. Av¹ak vzhledem k tomu, ¾e se jevila jako nepatrná malinká svìtelná
teèka, v¹ichni se domnívali, ¾e se jedná o hvìzdu.
A¾ koncem 18. století bylo zaznamenáno první pozorování, podle kterého byl Uran rozpoznán jako existující planeta. Do¹lo k tomu 13. bøezna 1781 britským astronomem Sirem William Herschlem.
Více zajímavého na:www.astro.cz
Datum:
10.03.2024 10:23
Od:
Du¹an (èlen klubu)
Název:
Re: Významné dny
10. bøezen - zaèala Ostravská operace
Ostravská operace zaèala 10. bøezna 1945 pokusem o pøímý útok na Ostravsko a Tì¹ínsko ze severovýchodního smìru. Nacisté kladli tuhý odpor: v bøeznu roku 1945 zaji¹»ovala Ostrava 35 procent prùmyslové výroby Øí¹e a Hitler si byl dobøe vìdom jejího zásadního strategického významu. "Jestli¾e vydáte Moravskou Ostravu, vydáte Nìmecko! Moravskou Ostravu je nutno dr¾et stùj, co stùj," prohlásil dva mìsíce pøed koncem druhé svìtové války.
Za pomoci tisícù totálnì nasazených obyvatel protektorátu zde nacisté vybudovali rozsáhlý systém zákopù, krytù a protitankových zátaras a s úspìchem vyu¾ívali i pøedváleèného èeskoslovenského opevnìní. Rudá armáda bìhem týdne dokázala postoupit jen zhruba o deset kilometrù. Novì nasazený generál Jeremenko proto rozhodl o stokilometrovém obchvatu kolem Opavy.
Vojáci 4. ukrajinského frontu spoleènì s tankovými jednotkami 1. èeskoslovenského armádního sboru postoupili dne¹ním polským územím a¾ ke slezské metropoli a za cenu témìø totální destrukce Opavu 22. dubna osvobodili. Odsud se Hluèínskem probíjeli zpátky na východ. Bojovalo se pøi tom témìø o ka¾dou ves: u Hrabynì, le¾ící na strategické vyvý¹eninì, se fronta zastavila na týden, bìhem nìho¾ byla vesnice z devadesáti procent znièena. Hlavní èást operace skonèila dobytím Ostravy, která do rukou rudoarmìjcù padla 30. dubna 1945. Více na www.pametnaroda.cz
Datum:
08.03.2024 08:57
Od:
Du¹an (èlen klubu)
Název:
Re: Významné dny
8. bøezen - Mezinárodní den ¾en
Tento den, slavený od roku 1911, je pøipomínkou stávky newyorských ¹vadlen za zlep¹ení ¾ivotních podmínek roku 1909.
Zpoèátku byl cílem tohoto dne boj za volební právo, pozdìji za rovnoprávnost, spravedlnost a mír. Dùvody slavení svátku byly v prùbìhu let rozdílné - protest feministek, socialistický svátek za dob SSSR, ...U nás se oficiálnì neslaví od roku 1990.
Datum:
07.03.2024 16:22
Od:
Du¹an (èlen klubu)
Název:
Re: Významné dny
7. bøezna 1876, získal americký vynálezce Alexander Graham Bell patent na telefon
Moc nechybìlo a znali bychom jiné jméno. 14. února 1876 toti¾ na patentní úøad ve Washingtonu dorazila asi dvì hodiny po Bellovi Elisha Gray z Chicaga. Následovalo pak dohadování i soudní procesy. Bell ale vyhrál a 7. bøezna 1876 získal patent.
Nová éra komunikace - éra telefonu - pak zaèala 10. bøezna 1876 vìtou - Pane Watsone, pøijïte sem, potøebuji vás... Tento vzkaz pronesl do aparátu Bell a na druhém konci linky, ve vedlej¹í místnosti, mu naslouchal jeho spolupracovník Thomas Watson. Tímto se potvrdilo, ¾e pøístroj skuteènì funguje.
Datum:
04.03.2024 16:51
Od:
Du¹an (èlen klubu)
Název:
Re: Významné dny
4. bøezna 1877 si nechal Emile Berliner patentovat mikrofon
Mikrofon neboli zaøízení pro pøemìnu zvukového signálu dnes slaví narozeniny. Vùbec první mikrofon vynalezl Emile Berliner. Tento americký vynálezce ¾idovského pùvodu, narozený v Nìmecku v roce 1851, má na kontì hned nìkolik zajímavých vynálezù. Mezi nejznámìj¹í patøí napøíklad i gramofon.