24. února 1582 vydal Papež Řehoř XIII. bulu Inter gravissimas, podle níž se posunulo číslování dnů o 10 dnů dopředu

Konečně v roce 1572 nastoupil na papežský stolec Řehoř XIII., muž, který měl dost odvahy vyřešit 150 let se táhnoucí tahanici o to, zda se má či nemá kalendář přizpůsobit astronomickým skutečnostem. Z pověření papeže vypracovali bratři Luigi a Antonio Liliové návrh na reformu, kterou zvláštní komise i sám papež uznali za nejlepší dosud předloženou.

Na základě toho 24. února 1582 vydal Řehoř XIII. bulu Inter gravissimas, podle níž se mělo číslování dnů posunout o 10 dní kupředu při zachování obvyklého sledu dnů v týdnu, takže po čtvrtku 4. října 1582 měl následovat pátek 15. října. Zároveň se upravil počet přestupných dnů tak, aby i v příštích staletích připadal bod jarní rovnodennosti na 21. březen.

Bratři Liliové vycházeli z výpočtů německého astronoma a matematika Erasma Reinholda, který v roce 1551 stanovil délku roku na 365 dnů, 5 hodin, 49 minut a 16 vteřin, což je o pouhých 30 vteřin delší než skutečný tropický rok. Od juliánského se nová délka roku lišila o 10 minut a 44 vteřin.

V juliánském kalendáři bylo v průběhu 400 let sto přestupných roků (přestupný rok je ten, jehož letopočet je beze zbytku dělitelný čtyřmi). K tomu, aby se 21. březen neposunoval vzhledem k jarní rovnodennosti, bylo nutné vypustit ze čtyř století tři dny - neboli místo jednoho sta přestupných roků zařadit jich jen devadesát sedm. Proto z roků završujících celá staletí, tzv. sekulární roky, měla být přestupnými jen ta, jež jsou beze zbytku dělitelná čtyřmi sty: například rok 1600, 2000, 2400... Roky 1700, 1800, 1900, 2100... budou nepřestupné. Jednodušeji řečeno: ze čtyř po sobě jdoucích staletí - například 1600, 1700, 1800, 1900 - je první dvojčíslí dělitelno čtyřmi vždy jen u jednoho letopočtu, to znamená, že ze 100 přestupných let, které ve 400 letech jsou, vypadnou tři přestupné roky, to je právě ty, které v juliánském kalendáři přebývaly.

I takto upravený kalendář - nazývaný gregoriánský - se liší délkou svého roku, která činí 365,2425 dne, od roku tropického jen o 0,0003 dne (za 3600 let však vzroste tento rozdíl na celý den, a proto je určeno, že rok 4840 nebude přestupný, přestože by měl být). Aby se i tato nerovnováha ještě zmenšila, vytvářejí astronomové stále přesnější pravidla.
Více na:www.hvezdarna-fp.cz

22. březen Světový den vody

Tento den byl navržen roku 1992 a ustanoven roku 1993 Valným shromážděním OSN. Má poukázat na problém, že na světě trpí nedostatkem pitné vody více než miliarda lidí a že celosvětově dochází k podceňování důležitosti rozvoje vodních zdrojů.

Každý rok je Den vody zaměřen na jiné téma a pořádá ho jiná organizace. Letos je tématem - Water for peace" (Voda pro mír).

21. březen - první jarní den :-)

Mezinárodní den zdravého spánku. Slaví se symbolicky na první jarní den od roku 2002. Jeho smyslem je informovat o závažnosti poruch spánku, o prevenci a o možnostech léčby.

Mezinárodní den za odstranění rasové diskriminace. Dne 21.3.1960 byla v jihoafrickém městě policií střelbou do davu násilně potlačena pokojná demonstrace proti aparteidu. Zemřelo při ní 69 lidí a další desítky byly zraněny. Mezinárodní den byl ustanoven
roku 1966 Valným shromážděním OSN.

Světový den poezie. Vyhlásilo jej roku 1999 UNESCO. Účelem Dne poezie je podporovat čtení, psaní, vydávání a vyučování poezie.
Mezinárodní den loutkového divadla.

Světový den Downova syndromu. Vyhlásily jej organizace Down syndrom International (DSI) a European Down Syndrome Association (EDSA) roku 2006. Datum 21.3. nebylo zvoleno náhodně. U Downova syndromu se totiž jedná o trizomii (= ztrojení) 21. chromozomu, odtud tedy pochází číslice 3 a 21 v datu. Den Downova syndromu má sloužit k lepšímu porozumění této nemoci a lidem jí postižených.

20.březen - Mezinárodní den frankofonie

Datum zvoleno jako připomínka založení první mezivládní organizace pro Frankofonii právě v tento den. Pojem frankofonie, který se rozšířil až po roce 1960, označuje země používající francouzštinu k dorozumění či rozvoji kultury.

Mezinárodní den Frankofonie je dnem, věnovaným podpoře francouzského jazyka, francouzské kultury a jejich rozvoje. Právě podepsáním smlouvy z Nigamey v Nigérii se signatáři zavázali k politickým jednáním a mnohostranné spolupráci, které povedou k zajištění solidarity ve prospěch všech obyvatel členských států a vlád. Signatáři jsou zavázáni k respektu vůči kulturní a jazykové různorodosti členů, zároveň k podpoře francouzského jazyka, míru a to vše s důrazem na udržitelný rozvoj.

18. března 1869 ruský chemik Dmitrij Ivanovič Mendělejev objevil periodický zákon chemických prvků.

Předpověděl i existenci a vlastnosti prvků, které v tabulce chyběly a později byly objeveny (gallium, skandium a germanium).

17. březen - den sv. Patrika

Každý rok 17. března lidé vycházejí do ulic, tančí, popíjí a baví se. Je den svatého Patrika, starověkého křesťanského duchovního působícího v 5. století v Irsku. Svatý Patrik byl dle pověr tím, kdo přinesl do Irska křesťanství. Datum 17. března připadá na Patrikovo úmrtí.

Den svatého Patrika se slaví v Irsku, ve Velké Británii, v Austrálii, na Novém Zélandu a v Severní Americe. V posledních letech se slaví i v mnohých evropských zemích, se zelenými klobouky se setkáte někdy i u nás.

A proč zelená barva? Ústřední barvou tohoto původem irského svátku je zelená. Lidé v tento sváteční den nosí zelené oblečení, jedí zelené jídlo jako např. zelené těstoviny, špenát či pistáciovou zmrzlinu. Znakem symbolizujícím tento den je zelený trojlístek. Ten měl podle legendy sv. Patrik použít jako pomůcku pro šíření křesťanství, konkrétně při objasňování teorie o Svaté Trojici.

16. března 1521 portugalský mořeplavec Fernao de Magalhaes přistál na pobřeží Filipín.

Původně se s pěti loděmi vypravil roku 1519 na výpravu západní cestou kolem Jižní Ameriky na Moluky. Na filipínském ostrově Mactan byl zabit.

Posádka jedné lodi doplula roku 1522 do Španělska a uskutečnila tak poprvé plavbu kolem světa.

15. březen - Světový den práv spotřebitele

Prvotní myšlenka na ochranu spotřebitelů pochází z roku 1962 a jejím autorem je bývalý americký prezident J. F. Kennedy. Postupem času bylo formulováno celkem osm bodů práv spotřebitelů, např. právo volby, právo být informován, právo na nápravu/opravu, právo na bezpečnost...

***

Mezinárodní den proti policejní brutalitě
Tento den je připomínán od roku 1997. Jako důvod jeho vzniku je uváděno údajné ubití dvou dětí švýcarskou policií.

13. března 1781 objevil britský astronom Sir William Herschel planetu, kterou pozoroval dalekohledem vlastní výroby. Byla to planeta Uran, uznávána jako sedmá planeta a jako třetí obří plynná planeta ve Sluneční soustavě.

Pokud máte opravdu dobrý zrak a můžete se v noci postavit na místo, kde neexistuje světelné znečištění, můžete být schopni spatřit planetu Uran i bez dalekohledu. Avšak nestačí jen správné pozorovací podmínky, ale musíte také přesně vědět, kterým směrem se dívat - v které části oblohy se planeta mezi hvězdami nachází.

Několik tisíc roků učenci i astronomové pozorovali vesmír právě tak - pouhým okem. Mnozí z nich planetu Uran spatřili. Avšak vzhledem k tomu, že se jevila jako nepatrná malinká světelná
tečka, všichni se domnívali, že se jedná o hvězdu.

Až koncem 18. století bylo zaznamenáno první pozorování, podle kterého byl Uran rozpoznán jako existující planeta. Došlo k tomu 13. března 1781 britským astronomem Sirem William Herschlem.
Více zajímavého na:www.astro.cz

10. březen - začala Ostravská operace

Ostravská operace začala 10. března 1945 pokusem o přímý útok na Ostravsko a Těšínsko ze severovýchodního směru. Nacisté kladli tuhý odpor: v březnu roku 1945 zajišťovala Ostrava 35 procent průmyslové výroby Říše a Hitler si byl dobře vědom jejího zásadního strategického významu. "Jestliže vydáte Moravskou Ostravu, vydáte Německo! Moravskou Ostravu je nutno držet stůj, co stůj," prohlásil dva měsíce před koncem druhé světové války.

Za pomoci tisíců totálně nasazených obyvatel protektorátu zde nacisté vybudovali rozsáhlý systém zákopů, krytů a protitankových zátaras a s úspěchem využívali i předválečného československého opevnění. Rudá armáda během týdne dokázala postoupit jen zhruba o deset kilometrů. Nově nasazený generál Jeremenko proto rozhodl o stokilometrovém obchvatu kolem Opavy.

Vojáci 4. ukrajinského frontu společně s tankovými jednotkami 1. československého armádního sboru postoupili dnešním polským územím až ke slezské metropoli a za cenu téměř totální destrukce Opavu 22. dubna osvobodili. Odsud se Hlučínskem probíjeli zpátky na východ. Bojovalo se při tom téměř o každou ves: u Hrabyně, ležící na strategické vyvýšenině, se fronta zastavila na týden, během něhož byla vesnice z devadesáti procent zničena. Hlavní část operace skončila dobytím Ostravy, která do rukou rudoarmějců padla 30. dubna 1945. Více na www.pametnaroda.cz

8. březen - Mezinárodní den žen

Tento den, slavený od roku 1911, je připomínkou stávky newyorských švadlen za zlepšení životních podmínek roku 1909.

Zpočátku byl cílem tohoto dne boj za volební právo, později za rovnoprávnost, spravedlnost a mír. Důvody slavení svátku byly v průběhu let rozdílné - protest feministek, socialistický svátek za dob SSSR, ...U nás se oficiálně neslaví od roku 1990.

7. března 1876, získal americký vynálezce Alexander Graham Bell patent na telefon

Moc nechybělo a znali bychom jiné jméno. 14. února 1876 totiž na patentní úřad ve Washingtonu dorazila asi dvě hodiny po Bellovi Elisha Gray z Chicaga. Následovalo pak dohadování i soudní procesy. Bell ale vyhrál a 7. března 1876 získal patent.

Nová éra komunikace - éra telefonu - pak začala 10. března 1876 větou - Pane Watsone, přijďte sem, potřebuji vás... Tento vzkaz pronesl do aparátu Bell a na druhém konci linky, ve vedlejší místnosti, mu naslouchal jeho spolupracovník Thomas Watson. Tímto se potvrdilo, že přístroj skutečně funguje.

4. března 1877 si nechal Emile Berliner patentovat mikrofon

Mikrofon neboli zařízení pro přeměnu zvukového signálu dnes slaví narozeniny. Vůbec první mikrofon vynalezl Emile Berliner. Tento americký vynálezce židovského původu, narozený v Německu v roce 1851, má na kontě hned několik zajímavých vynálezů. Mezi nejznámější patří například i gramofon.

28. února 1883 bylo pražské Staroměstské náměstí poprvé osvětleno elektřinou

František Křižík rozsvítil Staroměstské náměstí pomocí vlastních obloukových lamp. Křižík vybavil svým zařízením mnoho městských elektráren (první v roce 1889 na Žižkově) a elektrifikoval řadu měst a obcí. Prvního zkušebního veřejného elektrického osvětlení se dočkala pražská Hybernská ulice u příležitosti návštěvy korunního prince Rudolfa v červnu 1881 - císařská návštěva ale slavnostní osvětlení odmítla. Jen dva týdny v únoru 1883 osvětlovaly obloukovky i Staroměstské náměstí. První městské veřejné elektrické osvětlení v roce 1887 rozzářilo jihočeská města Jindřichův Hradec a Písek.

27. února 1790 byla v Praze založena Česká expedice, první české nakladatelství

Podnět vzniku Česká expedice dalo Centrum českého obrozeneckého hnutí. Zakladatelem Česká expedice je Václav Matěj Kramérius, který tak navázal na zrušené Svatováclavské nakladatelství.

Václav Matěj Kramerius byl český spisovatel, nakladatel a novinář. Pokřtěn byl jako Matěj Valentin, jméno Václav přijal později jako vlastenecké. Václav Matěj Kramérius studoval na jesuitském gymnasiu v Klatovech, pak v Praze filosofii a později práva. Během studií získal prostřednictvím Josefa Dobrovského práci u Jana z Neuberku, jemuž katalogizoval knihovnu.

Pracoval se staročeskými díly, prováděl korektury pro řadu českých osvícenců. Pravděpodobně tato práce iniciovala jeho vydavatelskou činnost, naučil pracím nutným při vydávání knih. Po krátkém působení jako učitel češtiny pracoval pro Schönfeldské císařské královské poštovní Noviny, kde získal značnou popularit a zkušenosti. Později začal vydávat vlastní noviny pod názvem Pražské poštovské noviny.