21.1. 1766 ve Støíbøe se narodil Vincenc Hou¹ka, zemøel 13.9. 1840 ve Vídni. Byl to hudební skladatel èeského pùvodu. ®il v dobì, kdy èeská hudba a její mistøi byli pova¾ováni za konzervatoø Evropy.
Základy hry na housle a klavír získal u svého otce, který byl uèitelem ve Støíbøe. Ode¹el do Prahy, kde kromì studia na gymnáziu se dále vzdìlával v hudbì. Zpíval ve sboru chrámu sv. Víta, který tehdy øídil skladatel Antonín Laube. Skladbu studoval u Josefa Segera. Ve høe na violoncello, která ho pozdìji proslavila, byl prakticky samouk.
Po studiích se stal violoncellistou v kapele hrabìte Johanna Josepha Thuna. Po smrti hrabìte se osamostatnil a koncertoval po celém Nìmecku a Rakousku. Také pilnì komponoval a na koncertech èasto uvádìl vlastní skladby.
V roce 1792 se Vincenc Hou¹ka usídlil ve Vídni. Stal se radou císaøské a královské úètárny, ale nadále se vìnoval koncertní a skladatelské èinnosti. Oblíbil si zejména violu di bordoni a slavil s ní mimoøádné úspìchy i u císaøského dvora. Byl èinný pøi organizaci hudebního ¾ivota ve Vídni a byl èlenem Vídeòské spoleènosti pøátel hudby i Vídeòské konzervatoøe.