Kalendárium
Datum:
20.05.2019 06:42
Od:
Karla I. (èlen klubu)
Název:
Re: Kalendárium
Dnes si pøipomeneme norskou spisovatelku, nositelku Nobelovy ceny za literaturu za rok 1928, Sigrid Undsetovou, nar. 20. kvìtna 1882 (zemøela 10.6.1949).
Jméno této spisovatelky není pro nás neznámé, nebo» i v na¹í øeèi vy¹lo mnoho jejich knih (Jaro, Kristina Vavøincová, Hoøící keø, Vìrná man¾elka, Byla jsem nevìrná, ©»astné dny aj.).
Narodila se v Dánsku. Její matka byla Dánka, kde¾to otec byl vìhlasný norský archeolog Ingvald Undset. Právì otec probudil v Sigrid zájem o norskou historii a o èetbu staroseverské literatury. Ve 12 letech jí otec zemøel a matka se musela sama starat o 3 dìti. Proto Sigrid vystudovala obchodní akademii a po jejím ukonèení nastoupila do práce.
O literaturu se v¹ak stále zajímala a sama také psala. V r. 1907 napsala svùj první realistický román ze souèasnosti Paní Marta Oulie. Psala také novely a povídky, ve kterých zachytila ¾ivot souèasných ¾en a to jak chudých tak i bohatých a s tím související mezilidské a rodinné problémy.
V r. 1909 získala Sigrid Undsetová státní stipendium a odjela nejprve do Nìmecka a pozdìji do Itálie.
Vdala se, starala se o dìti a stále psala, ale zaèala se vìnovat historickým pøíbìhùm ze støedovìku. V letech 1920-1922 vytvoøilo jedno z vrcholných dìl norské literatury, trilogii Kristina Vavøincová, odehrávající se ve 14. století. V r. 1928 získala Nobelovu cenu za literaturu za výsti¾ná líèení severského ¾ivota ve støedovìku.
Po nástupu fa¹ismu se jednoznaènì postavila na stranu demokracie a proto byla v Nìmecku zakázanou autorkou. Rovnì¾ tak i v Norsku po nìmecké okupaci. V r. 1940 tak musela za dramatických okolností emigrovat do ©védska. Odsud se pak dostala pøes Japonsko do USA, kde svými èlánky a projevy bojovala proti fa¹ismu. A¾ v r. 1945 se mohla vrátit zpìt do Norska, kde v r. 1949 v Lillehammeru zemøela.