Pøeneseme se do svìta hudby a pøipomeneme si èeského houslistu, dirigenta a hudebního skladatele Ondøeje Kadlece, nar. 18. února 1859 v Dobøí¹i (zemøel 6.2.1928 Samara).
Pracoval jako dìlník v Daòkovì továrnì v Ústí nad Labem, ale nakonec hudba zvítìzila a zaèal studovat na Konzervatoøi v Praze, kde byl ¾ákem I. Auera a A. Bernhardta. Od r. 1876 byl hudebníkem vojenské hudby v Mladé Boleslavi a v r. 1885 ode¹el do Ruska, kde se stal houslistou a violistou Mariinského divadla v Petrohradì, kde pùsobil a¾ do r. 1907. Pak je¹tì øídil Tìrecký symfonický kozácký orchestr a byl øeditelem Carské hudební spoleènosti ve Vladikavkaze. Vrátil se do Petrohradu a stal se dirigentem Mariinského divadla. Kromì toho øídil dal¹í petrohradské orchestry a vyuèoval hudbì.
V r. 1912 byl po¾ádán, aby slo¾il hudbu k první mongolské hymnì. Za tuto skladbu byl ocenìn vysokým státním mongolským vyznamenáním. Po øíjnové revoluci ode¹el do Samary, kde se stal profesorem na konzervatoøi a zalo¾il symfonický orchestr, který øídil a¾ do své smrti.
Z díla Ondøeje Kadlece vybírám hudbu k baletùm Bílá lilie, Kermess, Acis a Galateja, Dafnis i Chloja a pro baletní provedení upravil klavírní cyklus Roèní doby Petra Iljièe Èajkovského. Z dal¹ích skladeb pøipomínám operu Aleko, Orchestrální ouvertury nebo Instruktivní a didaktické skladby pro potøeby výuky.