29.2. 1864 v Kolínì se narodil Josef Svatopluk Machar, zemøel 17.3. 1942 v Praze. Byl to èeský básník, prozaik, satirik, publicista a politik, spoluautor Manifestu Èeské moderny a pøedstavitel kritického realismu.
Vystudoval gymnázium v Praze. Následnì ode¹el jako bankovní úøedník do Vídnì. Toto místo chtìl pova¾ovat jen za doèasné, nakonec tam v¹ak zùstal pøes 30 let a¾ do první svìtové války. S veøejným ¾ivotem udr¾oval kontakt pomocí básní a publicistiky, fejetony, cestopisy. V této dobì také vznikla nejpodstatnìj¹í èást Macharova básnického i publicistického díla. Sblí¾il se s T. G. Masarykem a stal významným èlenem Realistické strany. Ji¾ pøed 1. svìtovou válkou vystupoval jako nepøítel prázdného vlastenectví. Patøil mezi svobodné zednáøe. Byl té¾ navr¾en na Nobelovu cenu za literaturu.
Pro jeho tvorbu je charakteristická tendence k prozaizaci poezie. Nejbli¾¹í mu byla satira a ironická a sarkastická vyjádøení. Navazoval tak na Karla Havlíèka Borovského a Jana Nerudu.