Pøipomeneme si dal¹ího umìlce, tentokrát èeského operního pìvce s basovým hlasem, který pùsobil v brnìnské opeøe. Václav Halíø se narodil 28. záøí 1926 v ®eravicích, èásti Pøerova (zemøel 22.3.1999 v Brnì.
Vyuèil se zedníkem, ale u¾ od svých osmi let se uèil hrát na housle. A¾ po skonèení 2.svìtové války zaèal studoval na Konzervatoøi v Brnì, kde se pùvodnì hlásil do houslové tøídy, ale byl mu doporuèen kontrabas. Dva roky tedy studoval hru na kontrabas u Rudolfa Tuláèka a pak na doporuèení sbormistra pøe¹el na zpìv u Josefa Války. Po konzervatoøi pokraèoval ve studiu zpìvu na Janáèkovì akademii múzických umìní v Brnì u Bohumila Sobìského.
U¾ bìhem studia na JAMU hostoval v brnìnské Janáèkovì opeøe jako vodník ve Dvoøákovì Rusalce. Po studiích získal anga¾má v Janáèkovì opeøe v Brnì, kde pùsobil a¾ do svého odchodu do dùchodu v r. 1991. Kromì operní interpretace se vìnoval i koncertní èinnosti a spolupracoval i s Brnìnským rozhlasovým orchestrem lidových nástrojù.
Václav Halíø byl velmi muzikální se sytým hlasem a strhujícím pøednesem. Získal mnoho ocenìní nejen doma, ale i v zahranièí.
V r. 2006 byla k jeho nedo¾itým osmdesátinám v rodném Pøerovì odhalena pamìtní deska a v r. 2012 byl in memoriam uveden do Sínì slávy Národního divadla Brno.