Hudební skladatel, sbormistr, pedagog a spisovatel Adolf Pískáèek (pseudonym Jan Hoøec) se narodil 8. listopadu 1873 v Praze (zemøel 7.7.1919 tamté¾).
Vyrùstal v hudební rodinì, nebo» jeho otec byl varhaníkem. Základní hudební vzdìlání tedy získal doma. Pozdìji studoval na Konzervatoøi v Praze varhany a skladbu. Po studiích byl dirigentem Akademického orchestru a sbormistrem pìveckého sdru¾ení Lyra. Na støedních ¹kolách vyuèoval hudbu a po Karlu Kovaøovicovi se stal øeditelem Pivodova hudebního ústavu. V letech 1903-1911 byl sbormistrem pra¾ského Hlaholu.
Kromì vý¹e uvedené èinnosti pøispíval do odborných èasopisù, ale i do deníkù. Napsal knihu o èeské hudbì Svìtla na horách a román Smíøené bolesti. Pro své literární práce pou¾íval pseudonym Jan Hoøec.
V závìru svého ¾ivota se od nìho pra¾ská vlastenecká spoleènost distancovala, kdy¾ se zúèastnil soutì¾e na prorakouskou vlasteneckou píseò, kterou vypsala Èeská akademie vìd a umìní.
Zemøel celkem mlád ve vìku 45 let. Pøesto zanechal docela obsáhlé dílo. Napsal opery Divá Bára, Ughlu, Král sedlák, Obì», balet Èarovný kvìt, kantáty i orchestrální a komorní skladby. Kromì toho slo¾il øadu písní, upravil mnoho lidových písní a sborù. Komponoval také chrámovou hudbu.