Významné dny
Datum:
27.05.2024 07:12
Od:
Du¹an (èlen klubu)
Název:
Re: Významné dny
27. kvìten - Den národního vzdoru
Den národního vzdoru je pøipomínán 27. kvìtna. Tohoto dne byl v roce 1942 proveden útok èeskoslovenského odboje v èele s vojáky Janem Kubi¹em a Jozefem Gabèíkem na zastupujícího øí¹ského protektora Reinharda Heydricha.
Tento hrdinský èin mìl dalekosáhlé zahraniènì-politické dùsledky a pomohl k oduznání mnichovské dohody.
Datum:
25.05.2024 08:57
Od:
Ludmila (èlen klubu)
Název:
Re: Významné dny
25. kvìten - Den Afriky (Den africké svobody)
Slaví se v den výroèí zalo¾ení Organizace africké jednoty (OAJ, zalo¾ena 25. 5. 1963). Pøedstavitelé OAJ zalo¾ením této jednoty dali silný popud k tomu, aby celý africký kontinent usiloval o dosa¾ení nezávislosti.
Mezinárodní den pohøe¹ovaných dìtí
Tento významný den vznikl roku 1986. Tehdy se toti¾ 25. 5. v USA ztratil ¹estiletý chlapec. Místní organizace se kvùli nìmu spojily a zaèaly se problematice ztracených dìtí intenzivnì vìnovat. Symbolem tohoto dne je modrá pomnìnka - v kvìtinové øeèi toti¾ øíká "Nezapomeò na mì!".
Ruèníkový den
Jedná se spí¹e o recesi ne¾ o významný den. Patøí toti¾ v¹em fanou¹kùm Douglase Adamse. Za stì¾ejní dílo tohoto anglického spisovatele je pova¾ována kniha Stopaøùv prùvodce po Galaxii. A právì v této knize je ruèník oznaèen za nejdùle¾itìj¹í a nejpotøebnìj¹í vìc, kterou mù¾e stopaø u sebe mít. Ka¾dý Adamsùv fanou¹ek se mù¾e oslav Ruèníkového dne zúèastnit tak, ¾e bude viditelnì nosit ruèník na tìle. Poprvé se tento den slavil dva týdny po Adamsovì smrti roku 2001.
Datum:
22.05.2024 05:08
Od:
LenkaP (èlen klubu)
Název:
Re: Významné dny
22. kvìten - Mezinárodní den biologické rozmanitosti
Vyhlá¹en byl OSN. V letech 1994-2000 se slavil 29. prosince, tedy v den výroèí pøijetí Konvence k biologické diverzitì.
Na konci roku 2000 bylo rozhodnuto, ¾e se bude slavit 22. kvìtna, tedy v den, kdy se konal Summit Zemì v Rio de Janeiru (v roce 1992).
Datum:
21.05.2024 13:37
Od:
LenkaP (èlen klubu)
Název:
Re: Významné dny
21. kvìten - Mezinárodní den kachlièek
První mezinárodní den kachlièek se slavil poprvé v roce 2015. Mezinárodní den kachlièek si klade za cíl pøipomenout veøejnosti, ¾e keramické dla¾by a obklady patøí mezi materiály, které lidstvo doprovázejí po mnoho tisíciletí.
Keramiku zaèali lidé pou¾ívat velmi dávno, její poèátky se datují do období neolitu, asi do doby 5000 let pøed na¹ím letopoètem. Nedávno byly objeveny fragmenty nádob japonských lovcù a sbìraèù, jejich¾ stáøí vìdci odhadují na 12.000 a¾ 15.000 let. Pro jiné ne¾ u¾itné úèely lidé keramiku znali u¾ døíve, slavná Vìstonická Venu¹e je také z keramiky a má stáøí témìø 30.000 let.
Keramické dla¾by se objevovaly v raném støedovìku, v pozdním støedovìku se vyrábìly dla¾dice glazované. V Praze byla pøed èasem objevena rotunda sv. Václava na Malé Stranì se zbytky pùvodní románské podlahy se 74 keramickými dla¾dicemi, které patøí k nejstar¹ímu typu èeských støedovìkých terakotových podlah.
Datum:
20.05.2024 09:48
Od:
Ludmila (èlen klubu)
Název:
Re: Významné dny
20. kvìten - Svìtový den vèel
Ka¾doroèním pøipomínáním Svìtového dne vèel mù¾eme zvý¹it povìdomí o zásadní roli, kterou vèely a dal¹í opylovaèi hrají pøi udr¾ování zdraví lidí a planety, a o mnoha výzvách, kterým dnes èelí. Tento den se oslavuje od roku 2018, kdy úsilí slovinské vlády vedlo Valné shromá¾dìní OSN k prohlá¹ení 20. kvìtna za Svìtový den vèel.
Svìtový den vèel byl zvolen na poèest Antona Jan¹i, prùkopníka moderního vèelaøství. Vèelstva po celém svìtì trpí úbytkem, co¾ má negativní dopad na zemìdìlskou produkci.
Datum:
19.05.2024 07:22
Od:
Du¹an (èlen klubu)
Název:
Re: Významné dny
19. kvìten - Den otevøené diskuse
Open Discussion Day (èesky Den otevøené diskuse) - tento den vybral francouzský blogger Ploum inspirován oznámením Roberta Quattlebauma, který se rozhodl pøestat dnem svých narozenin 19. kvìtna 2006 pou¾ívat uzavøené komunikaèní sítì.
Robert Quattlebaum se roku 2006 rozhodl v den svých narozenin pøestat pou¾ívat ve¹keré uzavøené komunikaèní sítì, jako jsou napøíklad ICQ, Skype, MNS Messenger, Yahoo! Messenger a dal¹í. Pøi pou¾ívání uzavøených komunikaèních sítích nemáte jistotu, co se se soukromými informacemi, které sdìlujete svým pøátelùm dìje.
Datum:
18.05.2024 15:30
Od:
Ludmila (èlen klubu)
Název:
Re: Významné dny
18. kvìten - Mezinárodní den muzeí
V roce 1977 jej vyhlásila Mezinárodní rada muzeí, pùsobící pøi UNESCO. I v rámci tohoto dne je ka¾dý rok vyhla¹ováno téma.
Mezinárodní den muzeí 2024 vyzývá lidi k pøehodnocení zpùsobù a vzdìlávání a pøedstavì budoucnosti, kde se znalosti sdílejí bez omezení a kde se inovace snoubí s tradicí.
Akce a aktivity plánované k oslavì Mezinárodního dne muzeí, které se poøádají 18. kvìtna nebo v blízkém datu, mohou trvat jeden den, víkend nebo i týden. Poprvé se MDM slavil pøed 40 lety a jeho cíl je jasný: ¹íøit poselství, ¾e muzea jsou dùle¾itým nástrojem kulturní výmìny a obohacování, podporovat vzájemné porozumìní, spolupráci a mír mezi národy.
Datum:
17.05.2024 12:47
Od:
Du¹an (èlen klubu)
Název:
Re: Významné dny
17. kvìten - Svìtový den telekomunikací
Slaví se na výroèí zalo¾ení Mezinárodního poradního výboru pro telegrafii a telefonii roku 1865 (roku 1993 byla zalo¾ena Mezinárodní telekomunikaèní unie jako nástupce).
Svìtový den informaèní spoleènosti
Tento den byl vyhlá¹en Valným shromá¾dìním OSN v bøeznu 2006. Cílem je zvý¹it povìdomí o mo¾nostech a výhodách, které ekonomikám a spoleènostem pøiná¹í vyu¾ívání internetu a dal¹ích komunikaèních technologií.
Datum:
15.05.2024 12:09
Od:
Ludmila (èlen klubu)
Název:
Re: Významné dny
15. kvìten - Mezinárodní den rodiny
Mezinárodní den rodiny byl ustanoven Radou OSN dne 15. prosince 1993. Cílem tohoto svátku je podporovat dùle¾itost rodinných vztahù a rodiny jako základního stavebního kamene spoleènosti. První Mezinárodní den rodiny byl slaven v roce 1994 a od té doby se ka¾doroènì slaví 15. kvìtna.
Bìhem let se tento den stává stále více významným a stává se prostøedkem k diskuzi o otázkách týkajících se rodin, jako jsou napøíklad rovné pøíle¾itosti, ochrana práv dìtí, vzdìlání a zdravotní péèe. Tyto otázky se stávají stále dùle¾itìj¹í v dne¹ním svìtì, kdy se rodiny potýkají s mnoha výzvami, jako je napøíklad stres, ekonomická tíseò a zmìny v tradièních rodinných rolích.
Datum:
14.05.2024 13:10
Od:
Ludmila (èlen klubu)
Název:
Re: Významné dny
14. kvìten - Svìtový den hypertenze
Hypertenze (zvý¹ený krevní tlak) bývá nazývána tichým zabijákem. Stále více lidí je touto nemocí ohro¾eno, miliony lidí roènì zemøou na následky vysokého krevního tlaku.
Velké riziko rozvoje hypertenze mají osoby s urèitými genetickými pøedpoklady, jako je napø. výskyt vysokého krevního tlaku v rodinì, rodinný výskyt srdeènì-cévního onemocnìní, cukrovky, onemocnìní ledvin nebo vysokého cholesterolu.
Jak lze pøedcházet vzniku hypertenze?
Základ tvoøí správná ¾ivotospráva a to ji¾ od dìtského vìku - dùle¾itá je pestrá a vyvá¾ená strava bohatá na zeleninu, ovoce a vlákninu. Omezit mno¾ství ¾ivoèi¹ných tukù v potravì, upøednostnit rostlinné tuky na úkor ¾ivoèi¹ných (sádlo), vyhnout se sma¾eným jídlùm.
Omezit pøíjem soli v potravì - doporuèeno je asi 5g soli/den (pozor na sùl skrytou v trvanlivých potravinách, uzeninách a polotovarech).
Omezit alkohol.
Nekouøit.
Neopomíjet pravidelný tìlesný pohyb.
Udr¾ovat si správnou tìlesnou hmotnost - BMI (Body Mass Index) < 25, obvod pasu u mu¾ù < 102 cm, obvod pasu u ¾en < 88cm.
Vyhýbat se stresovým situacím.
Datum:
13.05.2024 08:36
Od:
Ludmila (èlen klubu)
Název:
Re: Významné dny
13. kvìten - Svìtový den koktejlu
Historie tohoto dnu sahá více ne¾ dvì století zpìt. Dne 6. kvìtna 1806 se objevilo v jednom americkém týdeníku slovo cock tail. O sedm dní pozdìji, tedy 13. kvìtna, byla zveøejnìna udivená reakce ètenáøe, který se ptal na význam toho prapodivného slova.
A právì na výroèí ètenáøovy reakce se roku 1999 poprvé slavil Svìtový den koktejlu. U jeho zrodu stál Alexandr Mik¹ovic, ná¹ pøední odborník na mixologii. Od té doby se den koktejlu pomalu dostává do podvìdomí èeských barmanù.
Datum:
11.05.2024 10:10
Od:
Du¹an (èlen klubu)
Název:
Re: Významné dny
11. kvìtna 1786 - v Praze na Koòském trhu bylo otevøeno divadlo Bouda
Na Koòském trhu, dne¹ním Václavském námìstí, v Praze bylo zalo¾eno divadlo Bouda. Bylo malé, døevìné, ale bylo èeské. Hrály se v nìm hry výhradnì èesky, vìt¹ina z nich byla historických z èeských dìjin. Uvádìly se ale i populární fra¹ky a rytíøské hry.
Divadlo Bouda neslo název Královské-císaøské vlastenecké divadlo, hrály se zde jen a pouze hry èesky, postupnì to pøe¹lo a¾ do takových rozmìrù, ¾e hrané inscenace byly pouze od èeských dramatikù èi spisovatelù. Jednalo se vìt¹inou o hry z èeských dìjin a u divákù oblíbené fra¹ky.
Divadlo bylo postaveno èeskými vlastenci, Václavem Thámem a Prokopem Franti¹kem ©edivým. Václav Thám byl také organizátorem divadla, tedy takovým jeho øeditelem a mana¾erem zároveò.
Existence Boudy ale netrvala dlouho. U¾ za tøi roky bylo uzavøeno, a to z finanèních dùvodù. I kdy¾ se èasto vykládalo, ¾e to bylo kvùli tomu, aby se potlaèil èeský jazyk, není tomu tak. Divadlo se nebylo schopné u¾ivit kvùli nízké kvalitì a pøedev¹ím kvùli èeské produkci, o ni¾ nebyl zájem.
Budova divadla byla roku 1789 str¾ena, soubor v¹ak hrál dále na mnoha místech v Praze. Roku 1792 se spoleènost u¾ ustálila a byla pøesunuta do zru¹eného klá¹tera U Hybernù.
Divadlo Bouda bylo pro èeský národ významným místem, pøedstavovalo pro nìj první spoleèenský a kulturní ¾ivot mìsta. Náhle se Koòský trh stal vyhledávaným místem, lidé sem chodívali také veèer a nejen na trhy. Mo¾ná i právì díky úspìchu divadla bylo námìstí novì vydlá¾dìno, bohat¹í obyvatelé se stìhovali do centra Prahy, aby si zde postavili honosné sídlo. Bouda mìla velký význam pro èeský ¾ivot v Praze a pro vývoj národního obrození.
Bouda byla hlavnì vlastenecké divadlo, pøesto do repertoáru zpoèátku patøily pøeklady slavných klasikù jako Shakespeara a Moliéra. Uvádìly se i veselohry od èeských dramatikù - Masné krámy a Pra¾¹tí sedláci od Prokopa ©edivého nebo Divotvorný klobouk a Hadrián z Øímsu Václava Klimenta Klicpery, èi hra Èech a Nìmec od Jana Nepomuka ©tìpánka. Zvlá¹tním odvìtvím inscenací, které se na scénì Boudy objevovaly, byly vlastenecké hry, a to pøedev¹ím od Václava Thámy. Tento významný pøedstavitel divadla dodal do Boudy pár velmi úspì¹ných her. Napsal jich kolem padesáti, ale zachována byla jen èást z nich a u nìkterých jsou u¾ známé pouze názvy. Je pova¾ován za prvního èeského divadelníka, èlovìka øídícího divadlo, který shánìl lidi, aby mu psali èeské hry. Zdroj: www.novinky.cz
Datum:
10.05.2024 11:07
Od:
Ludmila (èlen klubu)
Název:
Re: Významné dny
10. kvìten - Svìtový den Pohybu pro zdraví
Je dobré si nejenom ve Svìtový den Pohybem ke zdraví pøipomínat, ¾e pohyb je zdravý. Tento den se slaví od roku 2003
Pro ka¾dého èlovìka mù¾e být definice zdraví trochu jiná, ale v¹ichni se shodneme na jednom: zdraví znamená absence nemoci, stav fyzické, du¹evní a sociální pohody.
7 tipù, jak o sebe peèovat a pøedejít zdravotním problémùm:
1. Regulujte hladinu stresu. Za vznikem stresu stojí chemická reakce
2. Udìlejte si èas pro sebe a to, co vás baví
3. Veèer omezte èas u obrazovek
4. Vyhraïte si èas na pohyb
5. Jezte vyvá¾enou stravu
6. Obeznamte se s rodinnou anamnézou
7. Nezapomínejte na preventivní prohlídky
Datum:
08.05.2024 12:35
Od:
LenkaP (èlen klubu)
Název:
Re: Významné dny
8. kvìten - Mezinárodní den Èerveného køí¾e
Od roku 1920 organizoval Èeskoslovenský èervený køí¾ po celém území republiky tzv. Velikonoèní mír Èerveného køí¾e. Èeskými zku¹enostmi se zabývaly zahranièní delegace a roku 1948 byl ustanoven Mezinárodní den Èerveného køí¾e. Jako datum bylo zvoleno výroèí narození spoluzakladatele Èerveného køí¾e, Jeana Henri Dunanta (8. 5. 1828 - 30. 10. 1910), nositele Nobelovy ceny míru.
Vzpomínkový den na ty, kteøí ztratili svùj ¾ivot bìhem druhé svìtové války. Vyhlá¹en organizací OSN.
Den vítìzství / Den osvobození
Pøipomíná konec 2. svìtové války. Dne 8. kvìtna byla podepsána úplná a bezpodmíneèná kapitulace Nìmecka. Boje i pøesto v nìkterých oblastech trvaly, a i proto je tento den slaven rùzných zemích jiného dne.
Datum:
06.05.2024 09:46
Od:
Du¹an (èlen klubu)
Název:
Re: Významné dny
5. kvìtna 1949 - Zalo¾ena Rada Evropy
Rada Evropy byla zalo¾ena 5. kvìtna 1949 tzv. "Londýnskou smlouvou" ("Treaty of London"), kterou podepsalo deset evropských státù. Pozdìji se k Radì Evropy pøidaly dal¹í èlenské státy.
Rada Evropy vznikla pøedev¹ím díky Winstonu Churchillovi, který u¾ v listopadu 1946 bìhem proslovu na Curi¹ské univerzitì volal po nìèem "podobném Spojeným státùm americkým" a po vytvoøení Rady Evropy. A je¹tì tøi roky pøedtím v 1943 zmiòoval Radu Evropy v jednom z proslovù v rádiu.
Podoba a fungování Rady Evropy byly projednávány v Hágu v Nizozemsku u¾ v roce 1948. Rozhovorù se zúèastnilo nìkolik stovek politikù, zmocnìncù vlád a rùzných organizací.
Bìhem rozhovorù o podobì budoucí Rady Evropy se zva¾ovaly dva hlavní smìry instituce: buï pùjde o klasickou mezinárodní organizaci, kde budou zasedat zástupci vlád èlenských zemí, nebo bude vytvoøeno politické fórum s poslanci.
Nakonec se obì zva¾ované varianty zkombinovaly do souèasné podoby Rady Evropy. Model klasické mezinárodní organizace reprezentuje Výbor ministrù a Parlamentní shromá¾dìní vychází z modelu politického fóra. Tento model pak pøevzaly i Evropská spoleèenství, NATO a Organizace pro bezpeènost a spolupráci v Evropì.