Èo, alebo kto je Boh?
Datum:
11.03.2016 19:09
Od:
oto (anonymní u¾ivatel)
Název:
Re: Èo, alebo kto je Boh?
I socialismus mìl své pozitivní stránky
Nic není úplnì èerné, ale ani zcela bílé. Pokud se objektivnì díváme na svìt zjistíme, ¾e v¹e má své pro a své proti. A pøesnì tak je to i se souèasným a bývalým spoleèenským systémem. Ne v¹echno v tom bývalém bylo ¹patné a ne v¹echno v tom souèasném je pouze dobré.
Mnoha døíve narozeným lidem se proto bytostnì pøíèí dne¹ní, jednostranné a propagandisticky orientované, èernobílé vidìní vztahu mezi souèasností a minulostí v oficiálních médiích.
Kdo bìhem bývalého spoleèenského systému absolvoval vojenskou prezenèní slu¾bu ví, ¾e voják mohl být za své dobré výsledky odmìnìn trojím zpùsobem. Za prvé to byla fotografie pøed rozvinutou zástavou pluku. Za druhé fotografie pøed rozvinutou zástavou praporu. A za tøetí doèasné opu¹tìní posádky - takzvaný opu¹»ák.
O této stupnici odmìòování kolovaly ¾erty a první dva stupnì byly víceménì formální, proto¾e vojákùm se za odmìnu dávali pøedev¹ím opu¹»áky.
Proè o tom mluvíme? Nebo» na zmínìném pøíkladu, a podobných pøíkladù z dob dávno minulých by se dalo najít je¹tì mnohem víc mù¾eme vidìt, ¾e socialismus alespoò formálnì stavìl na první místo slu¾bu urèitému ideálu.
Socialismus tedy v jistém smyslu tu¹il, ¾e skuteèná velikost èlovìka a skuteèné lidství se mù¾e plnì plnì rozvinout pouze ve slu¾bì vy¹¹ím ideálùm. Toto poznání je opravdu nìèím zásadním a velmi velkým, jen ¾el, nebylo prostøednictvím poznání pravých ideálù dota¾eno do úspì¹ného konce.
No a teï se podívejme na kapitalismus. V co vìøí kapitalismus? Na èem stojí a co staví na nejvy¹¹í místo? Odpovìï je jednoznaèná: kapitál a tedy peníze! V¾dy» pøece takové u¾ nese pojmenování! ®ádné ideály! V¹e stojí a padá pouze na penìzích. To je to nanejvý¹ rozhodující! A pokud se i tu a tam mluví o nìjakých ideálech, je¹tì i oni musí slou¾it pøedev¹ím penìzùm a je¹tì i za nimi se skrývají pouze peníze a zisk.
Zatímco tedy v socialismu slou¾il èlovìk urèitým ideálùm, v kapitalismu slou¾í pøedev¹ím penìzùm. Peníze rozhodují v¹ude a ve v¹em. Jsou tedy mìøítkem v¹ech vìcí a èlovìk je jejich otrokem. Ten toti¾, kdo peníze nemá otroèí proto, aby byl schopen alespoò pøe¾ít a ten, kdo peníze má, otroèí proto, aby je mìl je¹tì víc. Peníze, které si lidé vytvoøili proto, aby si jimi usnadnili vzájemný výmìnný styk, a tedy aby jim slou¾ili, se v¹ak lidem èasem staly modlou a lidé samotní zaèali slou¾it penìzùm a dali se jimi zotroèit. Taková je podstata spoleèenského systému, ve kterém v souèasnosti ¾ijeme.
Zkusme se na celou vìc podívat prostøednictvím citu a zkusme vycítit, co je víc a co tedy stojí vý¹e. Èi otrok penìz, nebo slu¾ebník ideálù? Co je více hodné èlovìka a jeho lidské dùstojnosti? Myslím, ¾e odpovìï bude je jednoznaèná. To vy¹¹í a skuteènì lidské v nás se pøiklání ke slu¾bì ideálùm, av¹ak na¹e ka¾dodenní realita je realitou otroctví penìz, pro jejich¾ získání jsme ochotni udìlat témìø v¹e. I po¹pinit vlastní lidskou dùstojnost, èi lidskou dùstojnost jiných.
Je nám tedy jasné v èem byl socialismus lep¹í? V pochopení toho, ¾e máme slou¾it ideálùm. Jen to musí být ideály vysoké a pravé.
Ale jaké jsou to ty vysoké a pravé ideály? No pøece dobro, spravedlnost, èestnost, u¹lechtilost, èistota, lidskost a duchovnost. Jim máme slou¾it, proto¾e jedinì oni mají schopnost zvedat a pozvedat jednotlivce i celou spoleènost. Nebo» slu¾ba nejvy¹¹ím, pravým a skuteèným ideálùm dìlá ve skuteènosti z èlovìka èlovìka. Nebo» to, co stojí vysoko má schopnost zvedat, ov¹em to, co stojí nízko nás naopak sni¾uje. A proto ve srovnání s tím, jaké by mìl mít èlovìk skuteèné cíle a ideály je souèasné otroctví penìz latí, nastavenou nesmírnì nízko. Z lidí to dìlá otroky a mnohdy jej sni¾uje a¾ hluboko pod lidskou dùstojnost.
Peníze jsou sice k ¾ivotu potøebné, ale nesmí stát nikdy na prvním místì. Nesmí se stát støedobodem v¹eho tak, jak je tomu dnes. Pokud se lidé a spoleènost k tomu sní¾í, pak to pùjde od desíti k pìti. Pùjde to dolù, proto¾e nízké nemù¾e táhnout nikde jinde ne¾ do ní¾in.
Vzestup jednotlivce i celé spoleènosti tedy primárnì nespoèívá v pouze v racionalizaci a zefektivòování systému, který je v samotném jádru ¹patný, proto¾e se klaní modle penìz.
Vzestup jednotlivce a celé spoleènosti spoèívá tedy ne reformování, ale v naprosté zmìnì systému, ve kterém bude stát v popøedí a uprostøed v¹ech zájmù celospoleèenská snaha o dosahování vysokých a vzne¹ených ideálù, pøièem¾ peníze se musí stát zále¾itostí druhoøadého charakteru.
Ve støedu zájmu musí tedy stát pøedev¹ím trvalá snaha o dobro, spravedlnost, èestnost u¹lechtilost, èistotu, lidskost a duchovnost. Jedinì pak se zaènou vìci zlep¹ovat. Jedinì pak se budeme moci mít v¹ichni lépe. V¹ichni a ne jen nìkteøí!
Nicménì ti nìkteøí, kteøí se dnes mají dobøe a kterým se daøí profitovat ze souèasného systému, postaveného na zvráceném uctívání modly penìz, ti vìru opravdu nemají zájem na tom, aby se nìco zmìnilo. Jsou to toti¾ vìt¹inou ti, kteøí stojí na nejvy¹¹ích pøíèkách spoleènosti a mají pøímý vliv na její chod a smìøování.
Jak ale zmìnit systém k lep¹ímu, kdy¾ ti nahoøe o to nemají zájem? Jisté úsloví øíká, ¾e ka¾dý národ má pøesnì takovou vládu, jakou si zaslou¾í. V tìchto slovech se skrývá velká moudrost. Jaký je toti¾ národ a jaké hodnoty uznává, právì lidé takového druhu se mohou vy¹vihnout na jeho vrchol. Pokud se v¹ak národ, lidé a jednotlivci zaènou mìnit k lep¹ímu, pokud zaènou usilovat o skuteèné a pravé hodnoty, pak, jedinì pak se mohou postupnì propracovat do popøedí spoleènosti lidé, nesoucí v sobì tyto hodnoty a sna¾ící se jej i aktivnì prosazovat.
Zmìna k lep¹ímu, hodnotnìj¹ímu a lidsky dùstojnìj¹ímu k nám tedy nemù¾e pøijít zmìnou ve volbách, ale jedinì prostøednictvím na¹í osobní zmìny. Jedinì my musíme vyvinout snahu o pravé a skuteèné ideály. Ké¾ by se na¹lo co nejvíce lidí, kteøí to pochopí. Kteøí pochopí, ¾e za nì nikdo neudìlá to, co musí provést jedinì oni samotní. A pak, kdy¾ tak uèiní se jim dostane také pøesnì takové vlády, jakou si opravdu zaslou¾í.
http://kusvetlu.blog.cz/ v spolupráci s M.©