Významné dny
Datum:
24.03.2024 07:36
Od:
Du¹an (èlen klubu)
Název:
Re: Významné dny
24. února 1582 vydal Pape¾ Øehoø XIII. bulu Inter gravissimas, podle ní¾ se posunulo èíslování dnù o 10 dnù dopøedu
Koneènì v roce 1572 nastoupil na pape¾ský stolec Øehoø XIII., mu¾, který mìl dost odvahy vyøe¹it 150 let se táhnoucí tahanici o to, zda se má èi nemá kalendáø pøizpùsobit astronomickým skuteènostem. Z povìøení pape¾e vypracovali bratøi Luigi a Antonio Liliové návrh na reformu, kterou zvlá¹tní komise i sám pape¾ uznali za nejlep¹í dosud pøedlo¾enou.
Na základì toho 24. února 1582 vydal Øehoø XIII. bulu Inter gravissimas, podle ní¾ se mìlo èíslování dnù posunout o 10 dní kupøedu pøi zachování obvyklého sledu dnù v týdnu, tak¾e po ètvrtku 4. øíjna 1582 mìl následovat pátek 15. øíjna. Zároveò se upravil poèet pøestupných dnù tak, aby i v pøí¹tích staletích pøipadal bod jarní rovnodennosti na 21. bøezen.
Bratøi Liliové vycházeli z výpoètù nìmeckého astronoma a matematika Erasma Reinholda, který v roce 1551 stanovil délku roku na 365 dnù, 5 hodin, 49 minut a 16 vteøin, co¾ je o pouhých 30 vteøin del¹í ne¾ skuteèný tropický rok. Od juliánského se nová délka roku li¹ila o 10 minut a 44 vteøin.
V juliánském kalendáøi bylo v prùbìhu 400 let sto pøestupných rokù (pøestupný rok je ten, jeho¾ letopoèet je beze zbytku dìlitelný ètyømi). K tomu, aby se 21. bøezen neposunoval vzhledem k jarní rovnodennosti, bylo nutné vypustit ze ètyø století tøi dny - neboli místo jednoho sta pøestupných rokù zaøadit jich jen devadesát sedm. Proto z rokù zavr¹ujících celá staletí, tzv. sekulární roky, mìla být pøestupnými jen ta, je¾ jsou beze zbytku dìlitelná ètyømi sty: napøíklad rok 1600, 2000, 2400... Roky 1700, 1800, 1900, 2100... budou nepøestupné. Jednodu¹eji øeèeno: ze ètyø po sobì jdoucích staletí - napøíklad 1600, 1700, 1800, 1900 - je první dvojèíslí dìlitelno ètyømi v¾dy jen u jednoho letopoètu, to znamená, ¾e ze 100 pøestupných let, které ve 400 letech jsou, vypadnou tøi pøestupné roky, to je právì ty, které v juliánském kalendáøi pøebývaly.
I takto upravený kalendáø - nazývaný gregoriánský - se li¹í délkou svého roku, která èiní 365,2425 dne, od roku tropického jen o 0,0003 dne (za 3600 let v¹ak vzroste tento rozdíl na celý den, a proto je urèeno, ¾e rok 4840 nebude pøestupný, pøesto¾e by mìl být). Aby se i tato nerovnováha je¹tì zmen¹ila, vytváøejí astronomové stále pøesnìj¹í pravidla.
Více na:www.hvezdarna-fp.cz