17. leden 1584 byl první den platnosti gregoriánského kalendáøe v Èechách. Úterý 17. ledna následovalo po pondìlí 6. ledna juliánského kalendáøe.
V Èechách pùvodnì pra¾ský arcibiskup Martin Medek z Mohelnice oznámil zmìnu data ze 14. na 25. listopadu 1582. Jeho návrh v¹ak protestantsky smý¹lející obyvatelstvo, ¹lechta i astronomové odmítli. V roce 1583 pøijetí nového kalendáøe zamítl i zemský snìm.
Reformu tak realizoval svým mandátem ze 3. prosince a¾ Rudolf II. (skok z 6. ledna na 17. leden 1584) ji¾ bez ohledu na snìm. Ve Slezsku byla zmìna provedena z 12. ledna na 23. ledna 1584.
Morav¹tí stavové ale mandát neuposlechli a dále na Moravì platil Juliánský kalendáø. Druhé císaøské rozhodnutí v èervenci tého¾ roku ji¾ odmítnout nemohli a kalendáø byl zaveden i na Moravì (po 3. øíjnu následoval 14. øíjen). Proto¾e na kalendáøi závisí výpoèet data Velikonoc, v Èechách se v roce 1584 slavily Velikonoce o ètyøi týdny døíve ne¾ na Moravì. V Uhrách, tedy i na Slovensku, se kalendáø zmìnil a¾ roku 1587, kdy po 21. øíjnu se psal 1. listopad.