Významné dny
Datum:
07.01.2024 09:00
Od:
Ludmila (èlen klubu)
Název:
Re: Významné dny
7. ledna 1977 - Novì vzniklé hnutí Charta 77 vydalo výzvu, aby vláda Èeskoslovenska dodr¾ovala lidská a obèanská práva.
Komunistický re¾im proti èlenùm hnutí, mezi jeho¾ první mluvèí patøil Václav Havel, rozpoutal zbìsilou kampaò.
O Chartì 77 by se nikdo nemusel dozvìdìt. StB by s jejími signatáøi a mluvèími rychle zatoèila, kdyby se nepodaøilo její prohlá¹ení propa¹ovat do zahranièí a tam je publikovat.
Aèkoli Státní bezpeènost zatkla 6. ledna 1977 organizátory Charty 77 Václava Havla a herce Pavla Landovského a znemo¾nila jim pøedat Prohlá¹ení Charty 77 Federálnímu shromá¾dìní ÈSSR a dal¹ím institucím, nezabránila zveøejnìní Charty 77 o den pozdìji ve svìtovém tisku.
Dne 7. ledna 1977 informovalo o Chartì 77 nìkolik významných západních deníkù - americký The New York Times, francouzský Le Monde, nìmecký Frankfurter Allgemeine Zeitung, britské The Times èi italský Corriere della Sera.
Herec a disident Pavel Landovský popsal divokou automobilovou honièku se Státní bezpeèností poté, co ráno 6. ledna 1977 vyzvedl v bytì spisovatele Pavla Kohouta kuføík s prohlá¹ením, seznamem prvních 242 signatáøù a více ne¾ dvìma stovkami obálek.
Tak jsme jeli a já jsem zatoèil zpátky jako do ulice majora Schramma a proti mnì dvì auta a u¾ mì tlaèily. Tak jsem pøehodil zpátky a øikám: To je¹tì stihnu vycouvat a ujet, couval jsem dozadu a auta v protismìru mì namáèkly. Tak jsem øikal: Tak hovno. Tak jsem zaklap ty dveøe, a u¾ zaèala bu¹enice. Jménem republiky, jménem národního výboru nebo rolnicko-dìlnické vlády otevøete! Havel ¹ahal, ¾e to otevøe. Øikám: Vyser se na to! Vidí¹ ty rány? A¾ si votluèou klouby, tak to otevøem. Ale teïka to pude v¹ecko do dr¾ky, podivej se, jak jsou nasraný.
Kdy¾ dveøe otevøel, vidìl vod Havla jenom podrá¾ky. Toho vytáhli jak koberec. A u¾ ho cpali do nìjakýho auta. A já jsem se zapøel, ¾e nepudu, a øval jsem do toho nesmyslnou vìtu: Znám svoje práva, znám práva øidièe motorového vozidla! Nejdøív zaparkuju. Co¾ je zarazilo, nevìdìli, jestli nás maj zastøelit, nebo co.
Vykøikujícího Landovského poznávali lidé a komentovali to vìtami: Pan Landovský u¾ zase filmuje! Zatèené odvezli do Bartolomìjské.
Zaèali nás vyslýchat, dokonce nás stra¹ili. Dìlal jsem je¹tì ¹a¹kárny a voni se zaèali smát, to nevydr¾eli - ty nejvìt¹í papalá¹i estébácký. Po pùlnoci nás zase pustili, proto¾e Kohout rozkecal v¹em cizím médiím, ¾e jsme zatèený, popsal Pavel Landovský.
Policie pøitom zabavila v¹echny lístky s podpisy prvních 242 signatáøù (jeden svùj podpis odvolal). Díky tomu, ¾e se staly souèástí vy¹etøovacího spisu, se zachovaly a dnes jsou souèástí v Archivu bezpeènostních slo¾ek MV ÈR nejen jako dokumenty k významné historické události, ale i jako unikátní sbírka podpisù - napøíklad nositele Nobelovy ceny za literaturu Jaroslava Seiferta, básníka a výtvarníka Jiøího Koláøe, filosofa Jana Patoèky, prezidenta Václava Havla, zpìvaèky Marty Kubi¹ové, filmového re¾iséra Pavla Juráèka a øady dal¹ích významných osob.
K úspìchu pomohla Chartì 77 na samém poèátku metoda bì¾nì pou¾ívaná tajnými agenty. Za ¾eleznou oponu text prohlá¹ení dostala Ilona Drummová ve své pamìti.
Zásluhu na jejím dal¹ím roz¹íøení mìli spisovatel Pavel Kohout a nìmecký diplomat Hans-Peter Riese, který byl v roce 1973 vyho¹tìn z Èeskoslovenska kvùli tomu, ¾e umo¾òoval èeským umìlcùm vystavovat v západním Nìmecku a ©výcarsku a spisovatelùm uveøejòovat rùzné hry a knihy.
Právì na nìj si vzpomnìl Pavel Kohout na jedné z utajených schùzek zakladatelù Charty 77, kdy¾ pøemý¹leli, jak Prohlá¹ení Charty 77 publikovat v zahranièí.
V Praze na konci roku 1976 pobývala na vánoèní náv¹tìvì Ilona Drummová, která byla provdaná do Bavorska. Kohout jí pøedlo¾il text Charty 77, aby se ho nauèila nazpamì». Státní bezpeènost tak nemìla ¹anci pa¹ování dokumentu za hranice odhalit.
V Nìmecku se Drummová se¹la s Riesem a text mu nadiktovala. On pak obvolal své známé novináøe z evropských deníkù, se¹el se s nimi a prohlá¹ení jim pøedal.
Dne 7. ledna 1977 tak vy¹lo souèasnì v listech New York Times, Le Monde, Corriere de la Serra, Frankfurter Allgemeine Zeitung a dal¹ích. Západní svìt se dozvìdìl, ¾e se totálnì znormalizované Èeskoslovensko zaèíná obèansky probouzet a usilovat o znovunabytí základních lidských a obèanských práv. Zdroj:www.pametnaroda.cz