Také dnes si pøipomeneme èeského malíøe, který dosáhl vìhlasu malováním moøe. Bene¹ Knüpfer, køtìný Benedikt Julius, nar. 12. dubna 1844 ve Frýd¹tejnì (zemøel 18.11.1910 na moøi pøi cestì do Anconu).
Jeho otec byl polesný na sychrovském panství kní¾ete Kamila Rohana a v r. 1849 se stal správcem Rohanského paláce na Malé Stranì v Praze. Ve volném èase se amatérsky vìnoval malování. Po nìm zøejmì zdìdil jeho syn, Bene¹ Knüpfer, lásku k malování a u¾ od mládí si pøivydìlával malbou vývìsních ¹títù obchodù. V letech 1865-1870 pak studoval na Akademii výtvarných umìní v Praze, nejprve jako mimoøádný ¾ák u Antonína Lhoty a pozdìji jako øádný student u Josefa M. Trenkwalda. Od roku 1870-1878 pak studoval na Akademii v Mnichovì u malíøù Alexandra Raaba, Alexandra Wagnera a Karla Theodora von Piloty a s nimi se také podílel na výzdobì mnichovské radnice. Po studiích cestoval a nav¹tívil Paøí¾ a Londýn a v r. 1879 získal dvouleté stipendijní studium v Øímì. To si pozdìji prodlou¾il a zùstal tam natrvalo a v Palazzo Venezia mìl svùj ateliér.
Své obrazy vystavoval a v r. 1892 získal zlatou medaili arcivévody Karla Ludvíka za obraz Souboj tritonù. Tento obraz byl také ocenìn na Svìtové výstavì v Chicagu a zakoupil jej císaø Franti¹ek Josef I.. Obraz byl umístìn v Obrazárnì vídeòských dvorských muzeí, ale v r. 2014 byl v londýnské aukci prodán.
Bene¹ Knüpfer byl zakládajícím èlenem umìleckého spolku Jednota umìlcù výtvarných a èlenem spolku Vídeòské secese. V r. 1910 pøijel do Prahy, aby zde uspoøádal výstavu. Pod vlivem jejího neúspìchu pak pøi cestì parníkem Wiliam z Rieky do Ancony spáchal sebevra¾du skokem do moøe.
Mezi jeho nejznámìj¹í obrazy patøí Souboj tritonù, Najáda, Dvì nymfy na bøehu moøském, Don Quijote, Nereida nebo Mni¹i.